Ottův slovník naučný/Akkommodace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
založeno |
dokončeno-sazba |
||
Řádek 1:
{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
Řádek 24 ⟶ 23:
'''Akkommodace''': '''1) A'''. {{Prostrkaně|biblická}} vyskytuje se v biblické hermeneutice, a to ve dvojím smyslu: ''a)'' jakožto {{Prostrkaně|přizpůsobení některých míst}}, a ''b)'' {{Prostrkaně|přizpůsobení hlasatelů}} zjevení Božího ve Starém i Nov. zák., ale zvláště Krista i apoštolů k posluchačům a čtenářům. Prvnější '''a'''-ci, jak ve formě, tak i v obsahu katolíci v písmě sv. na mnohých místech připouštějí a uznávají; ale rozhodně popírají, co tvrdí racionalističtí vykladači bible, že by totiž proroctví ve Starém zák. o Kristu se nalézající a v Nov. zák. jakožto důkaz pro božství a úřad vykupitelský Ježíše Krista, jakož i pro božský původ křesťanství uvedená ničím jiným nebyla než pouhou a později teprve učiněnou '''a'''-cí na Krista. Neboť tato proroctví starozákonná již od počátku sama v sobě i grammatickohistorickým i mystickoinspirovaným smyslem svým vztahovati se mohou přímo anebo nepřímo jenom na Krista a křesťanství. – Ohledně '''a'''. druhé, totiž Ježíše Krista a apoštolů, připouštějí katolíci pouze '''a'''-ci negativní, která v sobě zahrnuje paedagogickou (pokud totiž Kristus a apoštolové přizpůsobili se vzdělanosti, chápavosti i potřebám duchovním a mravním svých posluchačů) a mravní (která k zamezení pohoršení zbytečného koná anebo opomíjí něco, co samo v sobě dovoleno jest); ale naprosto u Krista i u apoštolů zavrhují '''a'''-ci positivní či dogmatickou, jako by totiž tito dle náhledu Semlera nepravé a chybné náhledy a nauky zúmyslně byli za pravé přijímali a na ně vázali své učení, by toto snadněji rozšířili. Náhled tento vzhledem k božství Kristovu, jenž věčná jest pravda, a vzhledem k inspiraci apoštolů jest rouháním; a vzhledem k historickému vypravování bible jest v přímém odporu s jednáním Krista i apoštolů, které vrcholí v boji proti tmě, lži a bludům, a nikoli v přizpůsobení se jim. Místa pak biblická, na něž se racionalisté odvolávají k dotvrzení náhledu svého, jeví patrně jen '''a'''-ci paedagogickou a morální, a nikoli dogmatickou. ''[[Autor:Alois Jirák|Jrk.]]''
'''2) A'''. {{Prostrkaně|oční}}, v lékařství = přizpůsobivost oka, schopnost viděti {{Prostrkaně|zřetelně}} předměty různě vzdálené. Že oko tu schopnost má, víme ze zkušenosti; že však nelze viděti {{Prostrkaně|zřetelně zároveň}} předmětů blízkých a vzdálených, dokazuje mimo jiné jednoduchý pokus, hledíme-li síťovanou látkou na př. do knihy o něco vzdálenější: buď vidíme zřetelně vlákna látky a velmi nejasně řádky aneb naopak. K vidění vůbec jest jednou z podmínek ta, aby očním přístrojem vržen byl skutečný obrázek předmětu na sítnici, což {{Prostrkaně|theoreticky}} dokázal Kepler dovodiv, že oko nepociťuje světla v čočce své, jak starověk se domníval, nýbrž že paprsky láme a v obraz na sítnici spojuje; pravdu tu {{Prostrkaně|prakticky}} potvrdil {{Prostrkaně|Scheiner}} duchaplným pokusem na oku zvířecím i lidském, seřiznuv zadní stěnu jeho, kterou {{Prostrkaně|Descartes}} později při témž pokusu jemným papírem nahrazoval. Oba přímo pozorovali obrázky zevních předmětů okem na zadní stěně tvořené. Lomivé části oka před sítnicí ležící lze si dohromady představiti jako jedinou vypuklou čočku. Paprsky z nekonečné vzdálenosti na čočku dopadající spojí se za čočkou ve skutečný obraz v hlavním ohnisku; v tomto ohnisku optické soustavy (dioptricky normálního) oka nalézá se sítnice (viz vyobr. č. 132. 0); všecky pak paprsky vycházející od svítících bodů bližších než
Vzdálenost mezi Poněvadž nelze měřiti v oku mechanickou práci, kterou sval akkommodační koná, určuje se dle Dondersa síla výkonu akkommodačního pomocí optické hodnoty čočky, která, kdyby k oku v klidu se nalézajícímu, t. j. při čočce sploštělé, přidána byla, totéž by vykonala, jako vyklenutí čočky při Vidí-li na příklad oko dioptricky normální v klidu body nekonečně vzdálené s paprsky parallelními (na př. stálice) a při nejvyšším napjetí Ku pravým vadám Při obrně úplné, sloučené obyčejně s rozšířením zornice, zůstává čočka v poloze upravené pro bod nejdalšího vidění. Proto zřetelné vidění bližších bodů jest nemožné. Stav ten podmíněn jest často onemocněním čivu okohybného, jenž innervuje sval akkommodační a svěrač zornice, a to buď v centrech mozkových (nádory, příjice, tabes atd.), neb v periferním průběhu a rozvětvení, neb povstává po vlivech rheumatických, tupých úrazech, zvláště ale po otravě neb vkápnutí alkaloidů některých rostlin řádu lilkovitých (atropin-homatropin, hyoscin, hyoscyamin, duboisin) a po otravě ptomatoatropinem ve zkaženém mase. Neúplná obrna, při níž čásť '''a'''. zachována zůstává, jest velmi častá po diphtherii krční. Ztrátu na vyklenutelnosti čočky lze nahraditi skly vypouklými, které opět umožňují vidění do blízka.
{{Prostrkaně|Akkommodační křeč}} jest napjetí svalu akkommodačního, přesahující míru; při pohledu do jisté dálky stáhne se sval více než jest potřebí k optickému upravení oka pro tuto dálku, čímž povstává upravení pro svítící body pouze bližší čili zdánlivá krátkozrakost, která tím jest klamavější, že stav tento trvalým býti může a pomocí brejlí konkávních, které opět o to rozptylují paprsky, oč je nadbytečné vyklenutí čočky při křeči sblížilo, vidění do dálky zlepšiti lze. Křeč akkommodační dostavuje se po vkápnutí alkaloidu bobu Calabar (eserinu neb physostigmininu) zvláště často u hypermetropických žáků po přílišném namáhání do blízka za nepříznivého osvětlení, u amblyopických a astigmatiků, kteří práci příliš k očím přibližují, tak že nutně nastává větší konvergence zorných os očních a tím větší akkommodační napjetí, neboť při {{Prostrkaně|impulsu akkommodačním}}, podnětu to zvláštních centrálních ústředí mozkových, dostavují se tři sdružené (associované) pohyby: {{Prostrkaně|stažení svalu}} akkommodačního, {{Prostrkaně|konvergence očí}} a zúžení zornic. Vzácnější chorobou jest povstávání bolestí při '''a'''-ci, kterýmž užívání konvexních skel neulevuje. Ztráta čočky ze zornice činí veškerou '''a'''-ci nemožnou. (Viz {{Prostrkaně|[[../Afakia|Afakia]]}}.) – Literatura: Donders, Die Anomalien der Refr. und Accommodation; Helmholtz, Physiol. Optik; Aubert, Physiol. Optik a Nagel, Die Anomalien der Refraction und Accommodation. Oba poslední ve GraefeSaemisch »Handb. der gesammt. Augenheilk.« podávají podrobný seznam literatury. ''[[Autor:Jan Deyl|D.]]''
'''3) A'''. {{Prostrkaně|rouna}}. '''A'''-cí rouna rozumí se skládání a vázání roun po stříži. Tu dlužno svázati dohromady rouna stejné hodnoty, téhož sortimentu a charakteru, poněvadž lépe se prodají a snadno kupce najdou. Skládání a vázání toto děje se na zvláštních stolech, jež postaveny jsou v místnostech, kde ovce se stříhají. ''[[Autor:Antonín Dokoupil|Dpl.]]''
|