Božena Němcová (Vávra)/VII. V Nymburce a Liberci: Porovnání verzí

A tak co nepodařilo se v těchto zajímavých horách Němcové, zůstaveno geniálnímu duchu Kar. Světlé, která tam skutečně založila svou spisovatelskou slávu, tím právě, že typy románů svých vybírala z tamějšího rázovitého lidu venkovského.

 

 

Látku na „Divou Báru“ poznala v okolí nymburském ve vsi Vestci. Chudý, avšak poctivý pastýř obecního stáda Jakub měl děvče, o němž lid si vyprávěl, že je dítětem divým, od polednice matce podstrčeným. Odtud říkali jí „Divá Bára“. Vyrůstala v boží přírodě téměř bez školského vzdělání v dívku neobyčejně smělou, mrštnou jako pstruh; ducha byla přirozeně nadaného, nezkaženého, srdce jemného, ale udatného, pleť měla opálenou, oči neobyčejně výrazné, veliké a modré jak charpa, až se jí posmívali, že má „oči buličí“. Nejvěrnější družkou jí byla neť farářova Eliška.