Ottův slovník naučný/Dánsko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
nové, prozatím jen částečně zformátováno (do str. 11) |
drobné rozšíření po str. 12 |
||
Řádek 21:
}}
{{Forma|proza}}
'''Dánsko''' (dán. ''Danmark''), království evropské, nejmenší sice, ale poměrně nejlidnatější ze tří království nordických, obsahuje mimo vlastní království Dánské ještě vedlejší země Farské ostrovy (
Severního, ostrov Bornholm v moři Baltickém a rozkládá se mezi 54° 33' 32" — 57° 45' s. š. a 8° 4' — 15° 10' v. d.; nejjižnějším bodem jest Gjedserodde na ostrově Falsteru, nejsevernějším mys Skagen v Jutsku, nejvýchodnějším břeh Bornholmu na 15° 10' 4 v. d. (avšak nejvýchodnější bod vlastního souostroví dánského Saltholm v Öresundu dosahuje toliko ke 12° 47' v. d.), nejzápadnější Blaavandshuk při Sever. moři. Největší délka od Gjedserodde ke Skagenu obnáší 360 ''km'' (délka Jutska od Kongeay ke Skagenu 280 ''km''), šířka mezi Blaavandshukem a Saltholmem 300 ''km''. Farské ostrovy leží mezi 61° 26' — 62° 25' s. š. a 6° 19' — 7° 40' z. d., Island mezi 63° 23' — 66° 33' s. š. a 13° 31' až 24° 29' z. d., kolonie západoindické (Ste Croix, St. Thomas a St. John) rozkládají se mezi 17° 40' — 18° 25' s. š. a 64° 32' — 65° 5' z. d. Rozloha veškeré říše Dánské obsahuje 232.896,7 ''km²'', z čehož připadá na vlastní '''D'''. 38.318,8 ''km²'', na Farské ostrovy 1333 ''km²'', na Island 104.785 ''km²'' (z toho však pouze 42.068 ''km²'' jest obydleno), na Gronsko 88.100 ''km²'' (počítáno toliko území ledovců prosté) a na osady v Záp.Indii 358,9 ''km²''. Ve vlastním '''D'''-sku větší část rozlohy přísluší pevnině (Jutsku) se 25.242 ''km²'', kdežto ostrovy zabírají 13.037 ''km²''; největší z ostrovů jsou: Själland s Amagerem (6990 ''km²''), Fyn (3420 ''km²''), Laaland (1189 ''km²''), Falster (474 ''km²''), Bornholm (584 ''km²''), Langeland (288 ''km²''), Moën (211,6 ''km²''), Aerö (84,5 ''km²''), Taasinge (69 ''km²'').
Řádek 293:
{{Prostrkaně|Školství}} dánské jest dobře opatřeno a vzdělání lidu stojí na vysokém stupni, tak že dospělé osoby, neumějící čísti a psáti, jsou vzácným zjevem. Nucená návštěva školy zavedena již r. 1814 a trvá od 7.-14. roku. Skoro všecky dítky školou povinné (na 300.000) vyučují se buď ve školách, buď soukromě; počet obecných škol v království obnáší 2940, počet učitelů a učitelek přes 3000, k jejichž vzdělání zřízeno 5 ústavů veřejných a několik soukromých. Střední školy čítají 13 gymnasií, 10 reálních gymnasií, 17 reálek a několik vyšších škol dívčích; v Kodani jest značný počet středních škol soukromých, které mají návštěvu skoro četnější než ústavy veřejné. Universita kodaňská (založ. r. 1479), stojící v čele školství dánského, má 5 fakult (bohosloveckou, právnickou, lékařskou, filosofickou a mathematicko-přírodovědeckou) a v r. 1890 až 1891 čítala 104 professory i docenty a 1820 posluchačů (od r. 1875 připuštěny jsou též ženy ke studiu universitnímu). K universitě připojena jest od r. 1829 polytechnika, mající 3 hlavní skupiny: pro užité vědy přírodní, mechaniku a inženýrství se stavitelstvím. Mimo tyto ústavy poskytují vyšší vzdělání bohoslovecký ústav a chirurgická akademie v Kodani, pak akademie v Sorö a Herlufsholmě. Odborné školství zastoupeno jest ústavem pro zvěrolékařství, vyšší akademií hospodářskou (v Kodani a Odense), obchodní akademií, vyšší školou průmyslovou, zvěrolékařskou školou, školami lodnickými a plaveckými a nižšími školami rolnickými, průmyslovými i obchodními po venkovských městech, z nichž některé (zvláště obchodní) také pro ženy jsou zřízeny. Velký význam pro obyvatelstvo venkovské mají pokračovací školy (''Höjskoler''), kterých v posledních desetiletích po celé zemi zřízeno bylo na 60. Zajímavo jest, že na všech školách veřejných jest již od dob Bedřicha VI. († 1839) tělocvik a někde i plování předmětem povinným. Vzdělání v uměních poskytuje umělecká akademie v Kodani. Z ústavů vědeckých a uměleckých vynikají královská (národní) knihovna čítající přes 500.000 svazků a na 20.000 rukopisů, universitní knihovna s více než 250.000 sv. a 5000 ruk., král. archiv, nordické a národopisné museum, zoologické museum, král. obrazárna, v níž hlavně dánští mistři jsou zastoupeni, a světoznámé museum Thorwaldsenovo. Z vědeckých společností zvláštní zmínky zasluhují král. dánská společnost věd, společnost pro pěstováni nordických starožitností, společnost pro dánské dějiny, jazyk a literaturu, a zeměpisná společnost. R. 1882 vycházelo v '''D'''-sku 389 časopisů, z nichž bylo 178 politických, a téhož roku vytištěno 2371 svazků knih a brošur.
{{Prostrkaně|Finance}} jsou ve stavu dosti dobrém, ačkoli od r. 1886 státní rozpočet i účetní závěrka pravidelně končí schodkem čím dále tím více vzrůstajícím, kdežto do té doby pravidelný přebytek zůstával ve státní pokladně. Ještě r. 1885—86 byl přebytek 3,632.333 korun, naproti tomu vykazovala účetní závěrka na
{| style="text-align:right;"
|- style="font-size:70%; text-align:center;"
||| ||příjmů|| ||vydání||
|-
|style="text-align:left;"|r. 1887—88||{{Prostrkaně|.....}}|| 54,333.290||korun,||59,868.223||korun
|-
|style="text-align:left;"|r. 1888—89||{{Prostrkaně|.....}}|| 55,934.903||»||60,162.412||»
|-
|style="text-align:left;"|r. 1889—90||{{Prostrkaně|.....}}|| 57,456.170||»||62,329.181||»
|-
|style="text-align:left;"|r. 1890—91||{{Prostrkaně|.....}}|| 56,976.375||»||66,287.089||»
|-
|style="text-align:left;"|r. 1891—92<br><small>(rozpočet)</small>||{{Prostrkaně|.....}}|| 54,500.000||»||59,000.000||»
|-
|style="text-align:left;"|r. 1892—93<br><small>(rozpočet)</small>||{{Prostrkaně|.....}}|| 54,000.000||»||58,500.000||»
|}
Částečně jest schodek následkem menšího výnosu státních drah a nepřímých daní, avšak hlavní podíl mají na něm položky ministerstva války (na opevňování Kodaně) a námořnictva. Jinak jest v zemi blahobyt dosti značný, ačkoli se nemůže rovnati k poměrům v létech padesátých. Národní jmění páčilo se r. 1884 na 6—7 milliard korun; z daní státních na jednotlivce připadá průměrně 20, i s přirážkami obecními asi 30 korun. Největším příjmem státním (45,1 %) jsou cla, potom (10,5 %) výnos státních statků a podniků (železnice, pošty a pod.). Podle účetního závěru na rok 1890—91 jevily se finance dánské následovně:
<center>{{Prostrkaně|Příjmy:}}</center>
{| style="text-align:right;"
|-
|style="text-align:left;"|Státní statky||{{Prostrkaně|.....}}||570.104||korun
|-
|style="text-align:left;"|Státní lesy|| {{Prostrkaně|.....}} ||268.854||»
|-
|style="text-align:left;"|Státní podniky (železnice, pošty, telegraf)|| {{Prostrkaně|.....}} ||4,368.064||»
|-
|style="text-align:left;"|Přímé daně|| {{Prostrkaně|.....}} ||9,659.772||»
|-
|style="text-align:left;"|Nepřímé daně|| {{Prostrkaně|.....}} ||37,126.055||»
|-
|style="text-align:left;"|Přebytek z loterie|| {{Prostrkaně|.....}} ||862.573||»
|-
|style="text-align:left;"|Příjmy ostrovů Farských|| {{Prostrkaně|.....}} ||62.707||»
|-
|style="text-align:left;"|Různé příjmy|| {{Prostrkaně|.....}} ||2,466.452||»
|-
|style="text-align:left;"|Splacené zálohy a pod.|| {{Prostrkaně|.....}} ||1,591.794||»
|-
|style="text-align:right;"|Úhrnem|| {{Prostrkaně|.....}} ||56,976.375||korun
|}
<center>{{Prostrkaně|Vydání:}}</center>
{| style="text-align:right;"
|-
|style="text-align:left;"|Civilní listina||{{Prostrkaně|.....}}||1,000.000||korun
|-
|style="text-align:left;"|Apanáže|| {{Prostrkaně|.....}} ||223.240||»
|-
|style="text-align:left;"|Říšský sněm|| {{Prostrkaně|.....}} ||370.000||»
|-
|style="text-align:left;"|Státní rada|| {{Prostrkaně|.....}} ||106.616||»
|-
|style="text-align:left;"|Státní dluh|| {{Prostrkaně|.....}} ||8,831.321||»
|-
|style="text-align:left;"|Řádné pense|| {{Prostrkaně|.....}} ||2,241.597||»
|-
|style="text-align:left;"|Vojenské pense|| {{Prostrkaně|.....}} ||996.369||»
|-
|style="text-align:left;"|Ministerstvo zahran. záležitostí|| {{Prostrkaně|.....}} ||412.182||»
|-
|style="text-align:left;"|Ministerstvo kultu a vyučování|| {{Prostrkaně|.....}} ||2,983.950||»
|-
|style="text-align:left;"|Ministerstvo spravedlnosti|| {{Prostrkaně|.....}} ||3,653.571||»
|-
|style="text-align:left;"|» vnitra|| {{Prostrkaně|.....}} ||3,288.032||»
|-
|style="text-align:left;"|» války|| {{Prostrkaně|.....}} ||10,719.928||»
|-
|style="text-align:left;"|» námořnictva|| {{Prostrkaně|.....}} ||6,560.521||»
|-
|style="text-align:left;"|» financí|| {{Prostrkaně|.....}} ||3,285.094||»
|-
|style="text-align:left;"|» pro Island|| {{Prostrkaně|.....}} ||94.664||»
|-
|style="text-align:left;"|Mimořádná vydání|| {{Prostrkaně|.....}} ||13,752.927||»
|-
|style="text-align:left;"|Veřejné práce|| {{Prostrkaně|.....}} ||6,510.097||»
|-
|style="text-align:left;"|Zálohy a pod.|| {{Prostrkaně|.....}} ||1,026.980||»
|-
|style="text-align:right;"|Úhrnem|| {{Prostrkaně|.....}} ||66,287.089||korun
|}
{{Prostrkaně|Státní dluh}} dne 31. března 1891 obnášel úhrnem 186,610.922 korun, a to dluhu vnitřního 176,316.672 kor. a zahraničního 10,294.250 kor. Naproti tomu má stát {{Prostrkaně|aktivního jmění}} 68,826.059 kor.
{{Prostrkaně|Vojenství}} upraveno jest zákony ze 6. čce 1867 a 25. čce 1880. Armáda doplňuje se řádným odvodem, ustanoveným na základě všeobecné branné povinnosti. Služba vojenská, počínajíc 22. rokem, trvá z 6 let, a to 8 let ve vojsku řadovém (1. výzvě), 8 let v záloze (2. výzvě), ale činná služba u praporu trvá u pěchoty toliko 6 měsíců, u jízdy 9 měsíců; část mužstva, jehož je potřebí k výcviku za
poddůstojníky a ke službám garnisonním, zůstává poněkud déle ve službě, ale nikdy déle než 12 měsícův; později povolává se mužstvo každého druhého roku na třicetidenní cvičení. Druhá výzva kodaňská tvoří zvláštní oddíl pode jménem občanské gardy a také Bornholm má zvláštní zemskou obranu. Roční odvod obnáší průměrně 11.000 branců. V míru rozdělena jest armáda na 2 armádní sbory, kodaňský (pro země vých. od Velkého Beltu) o 2 brigádách a aarhusský (pro Jutsko a ostrovy záp. od Velkého Beltu) o 3 brigádách.
Síla dánského vojska v míru r. 1892 byla:
{| style="text-align:right;"
|-
|style="text-align:left;"|Generální štáb||{{Prostrkaně|.....}}||25||důst.||16||podddůst.
|-
|-
|style="text-align:left;"|5 pluků jízdy — 16 škadron||{{Prostrkaně|.....}}||139||»||2.420||»
|-
|style="text-align:left;"|2 pluky polního dělostřelectva = 12 řadových batterií a 2 prap. pevnostního dělostřelectva = 6 setnin||{{Prostrkaně|.....}}||175||»||4.755||»
|-
|style="text-align:left;"|1 pluk zákopn. = 6 setnin||{{Prostrkaně|.....}}||61||»||1.366||»
|-
|style="text-align:right;"|Úhrnem||{{Prostrkaně|.....}}||1201||důst.||41.749||mužů
|}
K tomu druží se ve válce 11 záložních praporů se 245 důst. a 15.525 muži a 4 záložní batterie polní se 5 setninami pevnostního dělostřelstva, tak že branná moc '''D'''-ska ve válce obnáší 1495 důstojníků a 58.067 mužův. Brigáda obsahuje 2 pluky pěchoty, 1 pluk jízdy a příslušný počet dělostřelstva. Pěchota vyzbrojena jest zadovkami soustavy Krag-Jörgensenovy kal. 8 ''mm'' a pluk její má tři řadové prapory po 4 setninách a kádr pro záložní prapor, který za mobilisace z mužstva druhé výzvy se utvoří. Jezdecké pluky čítají po 3 škadronách a 1 škad. školní, která v mobilisaci má býti jádrem pro jízdu záložní. Dělostřelstvo (2 pluky po 6 batteriích) vyzbrojeno jest ocelovými taženými děly zádovými kal. 9 ''cm''; batterie čítá 8 děl. Ve válce má prapor pěchoty čítati 1000 mužů, škadrona jízdy 120, polní batterie 163 a setnina pevn. dělostřelstva 400 mužů. Loďstvo t. r. čítalo 60 lodí o 43.430 tunách se 407 děly a 1137 mužů posádky, a to: 5 obrněnců se 102 děly, 3 pancéřové batterie s 24 d , 3 křižáky 1. a 2. tř. se 69 d., 5 křižáků 3. tř. 8 46 d., 8 dělových člunů se 34 d., 3 školní lodi s 52 d., 6 mířičských lodí a 18 d., 10 torpédových člunů 1. tř. se 40 d., 10 torpédových člunů 2. tř. se 14 d., 7 strážních člunů s 8 děly. Mimo to má '''D.''' 1 loď pro službu královskou, 3 starší parníky, 4 kasární lodi, 1 dozorčí loď, 16 dopravních lodí, 2 minonosky a j. Ve stavbě nacházejí se 2 křižáky 3. třídy a 1 torpédový člun 1 tř. Námořní pěchota čítá na 6000 mužů a stejný počet mužstva záložního. Opevněná místa jsou Kronborg ( u Helsingöru), Fredericia, Korsör, Frederikshavn a Hals, avšak jako pevnost 1. řádu má význam toliko {{Prostrkaně|[[../Kodaň|Kodaň]]}} (v. t.); ona jest také nejdůležitější zbrojnicí '''D'''-ska i válečným přístavem. Ku vzdělání důstojnictva pro řadové vojsko slouží škola v zámku Frederiksborském, mimo to má '''D'''. ústav ku vzdělání poddůstojníků dělostřeleckých a zákopnických, školu ku vzdělání námořních důstojníků, školy pro stavbu lodí a lodní strojnictví, školu jezdeckou a tělocvičnou v Kodani, pak střeleckou školu v Christianshavnu.
{{Oddělovač|*** Formátování prozatím přerušeno zde (str. 12) ***}}
Znak dánský (viz vyobr. C. 1055.) jest
| |||