Poesie francouzská nové doby/Na čtyry ruce
Poesie francouzská nové doby | ||
Ranní | Na čtyry ruce | Jitro v říjnu |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Na čtyry ruce |
Autor: | François Coppée |
Původní titulek: | Morceau à quatre mains |
Zdroj: | Poesie francouzská nové doby. Překlad Jaroslav Vrchlický. Praha : Ed. Grégr, 1877. s. 80–81. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Jaroslav Vrchlický |
Licence překlad: | PD old 70 |
Ze salonu zříš v parku hloubi,
kde velké stromy s listím tmavým
v oblouk své staré větve snoubí
nad luh, jenž stopen stínem smavým.
Když z fauteuilu, kde hovím sobě,
se náhle zpět má hlava níží,
zřím ještě jeden park v též době,
který se ve zrcadle zhlíží.
A to mou mysl velmi baví,
že v pravo, v levo patřím v luhy,
že mám dva parky, stejně tmavy,
ten v zrcadle, a v dveřích druhý.
A hra osudu tak mne šálí,
že sestry dvě, vzor krásy obě,
by z Mozarta mi něco hrály,
k pianu sedly v téže době.
Jak ty dva parky též jsou stejné,
tak stejných tahů, stejných tváří,
na ouškách v něze čarodějné
jim čtyry náušnice září.
I zkoumat mohu jejich krásu,
dík očím nad klávesy bdícím,
týž květ, jenž hoří v jejich vlasu,
a tentýž květ na rtu se rdícím.
A chvílemi, bych viděl spíše,
než slyšel, fauteil sametový
opouštím a se opru tiše
o z palissandru klavír nový.