Pána Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic věk a spisy vybrané/Sokovi

Údaje o textu
Titulek: Sokovi
Podtitulek: (Mit. str. 40.)
Autor: Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic
Zdroj: VINAŘICKÝ, Karel. Pána Bohuslava Hasišteynského z Lobkowic wěk a spisy wybrané. Praha : knížecí arcibiskupská tiskárna, 1836. S. 194–195.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Karel Alois Vinařický
Licence překlad: PD old 70
Převedeno z bratrského pravopisu.

Že vždy haníš moje zábavy a klidnému že mému
    Živobytí a tiché stále se Muse směješ,
Já nedivím se, neboť nevidíš pro mrákotu mysli,
    V čem klidné dobrých srdce se rádo kochá.
Má ani vlast ba cizí ani národy Musa nebouří,
    Můj ni Apollo oheň k válce nerozpaluje.
Zákony vlasti drahé neruším, lítou ani neštvu
    Láji ku poplenění panstva hrdého dědin.
Ať to činí, komu pochlebný hluk a chátry plesání
    Pochvaly lehkoletý vítr nade vše je mil,
Neb kdo baží po vlnách zlatonosných Herma plavého,
    A kdoby Bábelskou nespokojil se mocí.
Mne však stráně těší, příjemné stíny a zřídla
    Obmešená, květné louky a háj zelený.
Mé ucho rádo slyší líbezné prozpěvy ptactva,
    Rád i zvěř všelikým podvodem obluzuji.
Někdy chytám letadla do ok, a ze brázdy zajíce
    Rychlonohým stíhám vyplašeného chrtem.
I zpívám mezi tím o Jasonově plavbě slovútné,
    Jindy o tvého muže, Penelopeo, bludech.
Pak s bojem Atridů střídám Ganimedovu lásku,
    S Hannibalem Římské vojvody sestavuji.
Péči nemám o jakýkoli zisk; ni lstivě nejednám,
    Ni k panování zlá neplane ve mně chtivost.
Po statcích králů nebažím, ve blahosti jiného
    Zřím-li, mi závistí útroba nepřekypí.
Však ty po slávě planěl, tebe pýcha posedla i závist,
    Aj tebe se všeliké potvory pekla drží.
Okrádáš, loupíš, ani přítele svého nešetříš,
    Vdově, sirotku, chudým jakkoli ujmu činíš.
Nestáváš slovu svému věren, dary béřeš a žádáš,
    Kdož ti koláče nosí, čest mu i právo prodáš.
Jdiž po svých a život můj klidný hyzdi do vůle;
    Znáť každý tebe; neb nos nosorožce nosíš.
Tobě musí nejvážnější vyhnouti se Kato;
    Tvého i Fabricius soudu se báti co má.