Smutek z domova/Skica ku Caritas

Smutek z domova Antonín Sova
K smrti smutno	Skica ku Caritas	Mladému vězni na Borech v roce 1895

Údaje o textu
Titulek:	Skica ku Caritas
Autor:	Antonín Sova
Zdroj:	Sova, Antonín, Dílo Antonína Sovy svazek II. - Vybouřené smutky, vydal Dr. Ot. Štorch-Marien, Praha, 1922
Vydáno:	1898
Licence:	PD old 70

Rozkolnictví a rouhání, výsměch, hněv a bolest,
ať vše to žije v duších odvážných, dobrých a silných.
My toužíme po bouřích, zhnusením idylického kramářství,
chcem vidět ropuchy mrtvé podél cest za svítání večera.

Zdvihne-li se však soumrakem netušených zámyslů,
hne-li se něčí štít neb ruka, budeme do rána bdíti;
a neřeknem »Caritas«, bláhové slovo pro okamžitou zápletku,
nad hroby rdousených nesmluvíme se s vrahy, jež dobře známe.

Nebudem slabšími než jsme a pokornějšími než umíme
a kořisť z našich výpadů budiž duchovním životem jiných,
a ztráta naše budiž diskretně ztajena hrdým smíchem.

Tak ještě by dalo se chvíli žíti v dvacátém století
a v touze po bouřích, zhnusením idylického kramářství
bránit své velké sny před úsměvem shovívavým.