Sluncem a stínem/Vítr v listopadu

Sluncem a stínem Josef Václav Sládek
Své spící ženě	Vítr v listopadu	Dětem

Údaje o textu
Titulek:	Vítr v listopadu
Autor:	Josef Václav Sládek
Zdroj:	citanka.cz Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

    Duj si, větře, duj,
    bij nám do oken, —
ať si venku zimou strašíš,
zpod krovu nám nezaplašíš
    letní, květný sen.

    Trhej venku list,
    cuchej pozdní květ —
zde, v té naší jizbě malé
bude to kvést neustále,
    třeba venku led.

    My jsme tady dva,
    žena má a já,
děcko naše, to je třetí,
k nám dnes, větře, nedoletí
    smutná píseň tvá.

    Kvíli si a duj
    v našich oken mříž;
čím to divěj zaburácí,
přitulíme se jak ptáci
    jenom k sobě blíž.

    A kdo poslouchá
    jako my tě dnes,
smuten-li, v tu jeho bídu
kousek štěstí, trochu klidu
    také jemu nes!