Sluncem a stínem/Spala jsem a nespala
Sluncem a stínem Josef Václav Sládek | ||
Když jsme prvně sami byli | Spala jsem a nespala | Já tonu v moři hlubokém |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Spala jsem a nespala |
Autor: | Josef Václav Sládek |
Zdroj: | citanka.cz Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
K Zeyerově Písni litevské[1]
Spala jsem a nespala,
spala-li, tož málo,
celou noc se, miláčku,
o tobě mi zdálo.
Že jsme spolu vyjeli,
na běloučkém koni;
vesele, ó vesele
zněly z dálky zvony.
Tam k našemu kostelu
kvetla cesta hlohem,
má matička volala
z dálky na mne Sbohem!
K ránu jsem se vzbudila,
snilo se, či dnilo?
zvonky zní a v komůrce
všechno hlohem bílo.
Ne, — to přišly družičky
se svatebním vínkem
a tvůj bílý koníček
dusal pod okýnkem.
- ↑ Píseň litevská – Zeyerova Litevská píseň (v knize Básně s titulem Jiná litevská píseň) vyšla v Lumíru 1. 1. 1887, báseň Sládkova tamtéž 20. 3. 1887