Sluncem a stínem/Pole
Sluncem a stínem Josef Václav Sládek | ||
Píseň oráčova | Pole | Své dcerušce, když jí bylo šest let |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Pole |
Autor: | Josef Václav Sládek |
Zdroj: | citanka.cz Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Pole, žírná pole
v širém českém kraji,
jak se vaše hnědé brázdy
zjara zelenají!
Jedny zelenají,
na druhých se oře,
za pluhem si oráč zpívá,
skřivánek nahoře.
Od vesnice k vísce,
přes ty bílé dvory
ležíte tu klidná, svatá
až v modravé hory.
Lány podle lánů,
obrovitá těla,
jak by z nich ta rodná síla
vyskočiti chtěla!
A když přijde léto,
pohoda a časy,
rozvlní se jako moře
plné, zlaté klasy.
Pšenice a žito,
až je milo zraku,
jen ty dlouhé meze hoří
od vlčího máku.
A slunéčko svítí
do stříbrné rosy,
v lukách tluče pětpenězka,
v žitě zvoní kosy.
Všude je to velké
boží požehnání;
kdož by tady nepracoval
v soumrak od svítání!
V soumrak od svítání
v potu na té roli,
s úrodou když plné vozy
vjíždí do stodoly!
Zde teprv ten oráč
ohlédne se plaše:
Ach, vy žírná česká pole,
že vy nejste naše!
Přejede si čelo,
v šeru tichne víska —
a tam z dálky nad horami
na časy se blýská!