Sluncem a stínem/Matce Zemi
| Sluncem a stínem Josef Václav Sládek | ||
| V listopadu | Matce Zemi | |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Matce Zemi |
| Autor: | Josef Václav Sládek |
| Zdroj: | citanka.cz Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
Janu Veselému[1]
V své lůno přijmi nás, ó Matko Země,
až zhasne to, co v nás se zove žití,
jak suchý bereš list neb zvadlé kvítí.
Tys dala vše, a vše se k tobě vrací;
květ neptá se, zdaž znov se porozvije,
a list na ňadrech tvých pokojně hnije.
My nevíme, zda víc jsme nebo méně,
však ty jak máť si vlídně vedeš s nimi
a měkce pokrýváš je sněhem zimy.
Z nich jarem necháš nové klíčit sémě —
Ó Matko! — jen jak je v té žití práci
nech být nás, mřít, — nech čekat spokojeně.
- ↑ Jan Veselý – otec Sládkovy druhé ženy (1821–1886)