Sborník historický vydaný na oslavu desítiletého trvání Klubu historického v Praze/Zeměpis jinde a u nás

Údaje o textu
Titulek: Zeměpis jinde a u nás
Autor: dr. Jaroslav Vlach
Zdroj: Sborník historický vydaný na oslavu desítiletého trvání Klubu historického v Praze. Praha: J. Otto, 1883. s. 79–84.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

O důležitostí vědy zeměpisné v době nynější šíře hovořiti, pokládám za zbytečné a protož chci pojednati bez delšího úvodu o věci samé, maje na mysli, že právě do sborníku hodí se velmi dobře přehledný taký rozbor. Tu nejprve naskýtá se nám otázka, jak nejobchodnější národ světa, totiž anglický, má se ku vědě zeměpisné. I shledáváme, že celá Anglie vykazuje jen jedinou zeměpisnou společnosť[1] a jediný zeměpisný časopis; jest to král. zeměpisná společnosť v Londýně a zprávy této společnosti, jež vydává tiskem, ježto časopis posud vydávaný letošním rokem přestal vycházeti (Proceedings of the R. Geographical Society).

Arciť zeměpisná společnosť londýnská jest nejmohutnější spolek ze všech, mající 3371 členův a vykazující ročních příjmů 122.000 zl.; váha její v zemi jest rozhodná, ježto ve středu svém chová, jak s pýchou k tomu kdysi poukazoval její předseda, muže „nejvýtečnější ve všech oborech, jimiž udržuje se velkosť a rozmanitosť národního života anglického“.

Tím způsobem soustřeďuje londýnská společnosť ve středu svém všechno zeměpisné badání Anglie, jak dokazují četné výpravy, jež vyslala již ku prozkoumání krajin neznámých. Velké objevitele domácí i cizí odměňuje ročně penězi pamětnými; velkou jest pak každému cestovateli ctí, může-li o cestě své podati zprávu v zasedáních této společnosti. Vlivu společnosti londýnské podařilo se, že od r. 1876 na universitách v Cambridge a v Oxfordu přijat zeměpis mezi předměty zkoušky přijímací, i jest oprávněna naděje, že i v brzku zvláštní professury zeměpisu na obou universitách budou zřízeny.

Nejhorlivějšími pěstiteli zeměpisu jsou mezi národy germánskými Němci, čehož důkazem jsou četné spolky zeměpisné, jež ve všech částech Německa mají svá sídla, jakož i hojnosť časopisů, jež věnovány jsou oboru zeměpisnému.

Vykazujeť Německo čtrnáct zeměpisných společností a sice v Berlíně dva (spolek zeměpisný a společnosť pro zeměpis obchodní), v následujících městech po jednom, totiž ve Frankfurtu n. M., Halle, Drážďanech, Lipsku, Freibergu saském, Mnichově, Darmstadtu, Hamburku, Bremách, Hannoveru, Karlsruhe a Metách. Z počtu toho připadá tudíž na Prusko pět, na Sasko tři, na státy jihoněmecké rovněž tři, na svobodná města dvě a na říšskou zemi jedna, při čemž zajisté nápadný jest skrovný počet v Prusku oproti Sasku.

Společnosti tyto vydávají zprávy o zasedáních svých; berlínská zeměpisná společnosť vydává totiž vedle zpráv o jednáních svých (Verhandlungen der Gesellschaft für Erdkunde) ještě časopis (Zeitschrift der Gesellschaft für Erdkunde), kdežto společnosť pro zeměpis obchodní náklad vede rovněž na časopisy dva: Export a Geogr. Nachrichten für Welthandel und Volkswirthschaft. Názvy ostatních časopisů jsou: Deutsche geogr. Blätter, organ bremské společnosti, Mittheilungen der geogr. Gesellschaft zu Hamburg, Mittheilungen des Vereins für Erdkunde zu Leipzig a zu Halle, dále výroční zprávy (Jahresbericht) zeměpisných spolků ve Frankfurtě, Hannoveru, Metách, Mnichově a Drážďanech.

Vedle těchto sborníkův a časopisů spolkových vycházejí v Německu následující časopisy: Ausland, který vydává i u nás chvalně známý Hellwald, Petermann’s geographische Mittheilungen, Globus, vydávaný R. Kiepertem, Geographisches Jahrbuch, založený E. Behmem, Aus allen Welttheilen, založený O. Delitschem a konečně Zeitschrift für wissenschaftliche Geographie, který rediguje J. Kettler v Lahru.

Ze všech státův evropských Německo nejvíce posud učinilo pro pěstování vědy zeměpisné na vysokých školách; počítáme totiž v říši německé dvanáct řádných professur zeměpisu, z nichž deset připadá na university a dvě na vysoké školy technické. Následující university vykazují řádné professury: berlínská, bonnská, göttingská, královecká, strassburská, kielská, marburská, halleská, vratislavská a lipská; na posledních dvou právě jsou stolice uprázdněny. Na vysokých školách technických v Mnichově a v Drážďanech jsou rovněž řádné professury. Vedle řádných těchto professur vykazují mimořádné stolice zeměpisu ještě university v Berlíně a ve Vratislavi; na universitě v Greifswaldu řádná stolice není obsazena, ježto ji prozatímně zastupuje professor dějin starověkých.

Z ostatních národů germanských Nizozemčané vykazují dvě společriosti zeměpisné, a to v Amsterodamu a Haagu; časopisy vycházejí čtyři, a to tři v Amsterodamu (1. Bijdragen tot de Taal-, Land- en. Volkenkunde van Nederlandsch Indië, 2. Tijdschrift van het Aardrijskundig Genootschap te Amsterdam a 3. Aardrijskundig Weekblad) a jeden v Zalt-Bommelu (Tijdschrift voor Nederlandsch Indië). Jediná universita v Amsterodamu má řádnou stolici zeměpisnou, ostatní tři jich posud postrádají. Oba severní germanští národové, dánský a švédský, mají po jedné společnosti zeměpisné v Kodani a Štokholmu a po jednom časopisu; dánský (Geografisk Tidskrift) vychází v Kodani, švédský (Geografiska Sektionens Tidskrift) ve Štokholmu. Ale jen Dánové mají na universitě kodaňské mimořádnou posud professuru zeměpisu, kdežto Švédové posud tak neučinili.

Z přehledu toho jest vidno, že národové germanští horlivými jsou pěstiteli vědy zeměpisné, ano, že i malí národové germanští v tom ohledu nejsou za svými četnějšími soudruhy; u Nizozemčanův arciť hlavní zřetel jest obrácen ku výzkumům o osadách indických, o nichž vydávají práce monumentalní. Švédové plavbami svými v mořích polarních záslužné již prokázali služby vědě zeměpisné, zvláště pak poslední plavbou Nordenskjöldovou přispěli platně k rozřešení dávné záhady mezi zeměpisci.

Dánové neméně pracují ku poznání krajin severních, majíce na mysli ponejvíce osadu gronskou, jakož i starodávný byt národů germanských.

S nemenší horlivostí chápají se studia zeměpisného národové romanští, zvláště Francouzové. Tito sice již v století minulém byli v čele vědeckých snah zeměpisných; zájem tento potrval ještě v první čtvrti tohoto století, jak dokazuje založení zeměpisné společnosti v Paříži (1821), první to v celé Evropě. Brzo na to zanikl širší zájem o vědu zeměpisnou v národu francouzském, zůstav obmezen jen na malý hlouček duchů vyvolených, až teprve nešťastná pro národ francouzský válka r. 1870—71 způsobila rozhodný obrat. Se všech stran pociťována potřeba šířiti známosť zeměpisnou i v lidu francouzském, ježto se mnozí domnívali, že nevědomosť v zeměpisu nemálo zavinila tak kruté porážky na poli válečném. I zakládány jsou početné spolky zeměpisné, jež výhradně oddaly se šíření vědomostí zeměpisných, a rovněž rozmnožen nevídanou měrou počet časopisů. Jest pak zeměpisných spolků ve Francii jedenáct, z nichž tři připadají na Paříž, po jednom na města Bordeaux, Lyon, Marseille, Montpellier, Rochefort, Rouen, Douai a Nancy. V Paříži vedle nejstarší zeměpisné společnosti francouzské působí společnosť pro pěstování zeměpisu obchodního a druhá pro topografii, kterou vyrozumívají Francouzové naši vlastivědu. Spolky tyto vydávají zprávy o činnosti své, zvané bulletins, jako jsou: Bulletin de la société de géographie de Lyon, de Marseille, de l’Est (Nancy), de Paris a de Rochefort; dále Bulletin de la société de géographie commerciale de Bordeaux a de Paris, dále Bulletin de la société de topographie de Paris a konečně Bulletin de la société Languedocienne a de la société normande de géographie (Rouen). Vedle těchto časopisů spolkových vydávají se zeměpisné časopisy následující: Le tour du monde, L’Exploration, Revue géographique internationale, Revue de géographie, Revue lyonnaise de géographie, Journal des voyages, Annales de l’Extrême-Orient a konečně L’année géographique. Vědecky pěstuje se od řádných professorů zeměpis na universitách v Paříži, Lyonu, Bordeaux, Nancy a Caenu; na fakultách v Clermontu, Dijonu a Montpellieru a v Paříži na École děs hautes Études a École normale superieure vyučují professoři dějepisu též zeměpisu, zvláště historickému.

V Italii jest jediná zeměpisná společnosť v Římě; vydává časopisy dva a sice Bolletino a Memorie della Società geografica italiana. Další časopisy, jež se vydávají v Italii, jsou: Cosmos, L’Esploratore a Giro del Mondo. Na Maltě vydává A. Mizzi dva časopisy: Revista geografica maltese a Bolletino della Società internationale di Esplorazione Africana; společnosť pro výzkumy obchodní v Africe rovněž vydává v Miláně časopis, zvaný Bolletino.

Kdežto Španělové vykazují jen jednu společnosť zeměpisnou v Madridě, mají Portugalci tři a sice v hlavním městě Lisabonu jednu a v Portu dvě (totiž pro zeměpis a druhou pro zeměpis obchodní). Časopisy zeměpisné vedle zpráv společnosti madridské (Boletin de la Sociedad geografica de Madrid) vycházejí čtyři a to v Madridu Revista Geográfica, ve Vitorii Boletin de la Exploradora, v Barceloně Revista geográfica a konečně měsíčník El Viajero illustrade, nevíme kde vydávaný. Lisabonská zeměpisná společnosť vydává rovněž své zprávy (Boletin dá Sociedade de Geographia de Lisbon), kdežto v Portu vychází Jornal de Viagens e Aventuras de Terra e Mar.

I národ rumunský nemíní zůstati za pokrokem časovým, jak svědčí zeměpisná společnosť v Bukurešti a zprávy (Buletinul Societatii Geografica Romane) jí vydávané.

Zvláště čilý ruch v zeměpisu vyvíjí Belgie, kdež působí dvě zeměpisné společnosti, totiž v Bruselu a v Antverpách, jak jednáními svými, tak i časopisy spolkovými (Bulletin de la société Belge de géographie a de la société d’Anvers). Mimo to vydává antverpská společnosť pojednání zvláštní (Mémoires de la société de Géographie d’Anvers). Ve Švýcarsku francouzské zeměpisné společnosti jsou dvě v Ženevě (zeměpisná a společnosť pro topografii) a německé rovněž dvě v Bernu a Sv. Havlu. Francouzské časopisy počtem čtyři (Le Globe, Bulletin de la soc. de géogr. de Berne, Bulletin de l’Institut géogr. à Berne a L’Afrique explorée) vycházejí dílem v Ženevě, dílem v Bernu; v posledním vychází i výroční zpráva bernské společnosti zeměpisné v jazyku německém, jakož i ve Sv. Havle zpráva tamější společnosti (Jahresbericht der geogr. Gesellschaft zu Bern a der Ostschweizerischen Geogr.-Gesellschaft).

I seznali jsme, že národové romanští s nemenším úsilím jak germanští dbají o to, by vědomosti zeměpisné nabyly hojnější půdy v národu; byť i věda zeměpisná nestála u nich na také výši jako u Němců (vedle Francie shledáváme pouze v Italii řádné stolice zeměpisu na vysokých školách v Bologni, Florenci, Neapoli, Pavii a v Římě), snaží se, by mezera tato v brzku byla vyplněna; zvláště Francouzům náleží v tom ohledu všechna česť pro úsilí a horlivosť, s jakou takořka o závod pracují.

Na Rusi soustředěna jest veškerá činnosť zeměpisná v carské zeměpisné společnosti v Petrohradě; společnosť tato po londýnské nejvíce vykazuje peněžních prostředků (r. 1880 76.000 zl.) a dělí se v jednotlivé sekce, jež jsou: kavkazská se sídlem v Tiflisu, východosibiřská se sídlem v Irkucku, západosibiřská se sídlem v Omsku a orenburská se sídlem v Orenburku. Dále dočítáme se ve zprávách společnosti této i o sekci severozápadní se sídlem ve Vilně a o sekci jihozápadní se sídlem v Kijevě, nevíme však udati, zdali sekce ty jsou ještě v činnosti. Hojné jsou publikace této společnosti, zvané Zapiski neb i Izvěstija; v Petrohradě vydávají se Zápisky čili Paměti a Zprávy carské ruské společnosti zeměpisné (Записки, Извѣстія императорскаго русскаго географическаго общества), rovněž v Tiflisu vydává kavkazská sekce své zápisky a zprávy, jakož v Irkucku východosibiřská, v Omsku západosibiřská a v Orenburku orenburská. Zprávy společnosti této obmezují se ponejvíce na državy ruské v Evropě a zvláště v Asii, o nichž pojednává se tu s důkladností všestrannou; četné jsou totiž podpory, jež carská zeměpisná společnosť poskytuje na výzkumy v krajinách asijských, které výsledky svými rovnají se dokonale, ano mnohdy i předčí výzkumy v ostatních končinách světa konané.

V říši naší konečně jen oba vládnoucí kmenové, v Rakousku německý, v Uhrách maďarský, mají po jedné společnosti zeměpisné; jsou to: ve Vídni c. k. zeměpisná společnosť a v Budapešti maďarský spolek zeměpisný. Obě vydávají zprávy o činnosti své (Mittheilungen der k. k. Geographischen Gesellschaft zu Wien, Földrajzi Kozlemények (zeměpisné zprávy)).

Vedle těchto spolkových zpráv vycházejí v naší říši následující časopisy zeměpisné, a to zase jen německé a jeden maďarský: ve Vídni vychází totiž Deutsche Rundschau für Geographie und Statistik a Österreichische Monatsschrift für den Orient, v Bregenzi pak Zeitschrift für Schulgeographie. V Budapešti vydává se ještě druhý časopis zeměpisný, zvaný Magyar Gea. Ku pěstování vědy zeměpisné zřízeny jsou posud tři řádné stolice, totiž na universitách ve Vídni, v Praze a v Št. Hradci; na ostatních universitách v Černovicích, Innsbrucku a v Krakově jsou stolice mimořádné, kdežto na lvovské zeměpis vůbec není zastoupen. Na maďarských universitách v Budapešti i v Kološi jest zeměpis řádnými professurami obsazen.

A jak stojí věci u nás, v našem království?

Nemáme ni spolku zeměpisného, ni časopisu zeměpisného. A snad přece? Ano. Naši krajané němečtí s větší láskou lnou k haší vlasti než my sami, kteří jen slovy krásu a bohatosť země naší velebíme, nečiníce ničeho, bychom vlastní domov poznali; dokladem toho jsou tři spolky německé, jejichž účelem jest seznati povahu krajin a lidu německého v Čechách, totiž: Der nordböhmische Exkursions-Klub se sídlem v Č. Lípě, Der Erzgebirgsverein se sídlem, tuším, v Chomútově a Der Böhmerwaldverein se sídlem v Prachaticích. První spolek vydává zprávy své, jež již čtvrtým rokem vycházejí, a rovněž druhý časopis Erzgebirgszeitung, ve kterém vedle místního dějepisu pěstuje se zeměpis a národopis krajin dotyčných. Ano ohlašuje se i nový časopis, který, jak název jeho Das Riesengebirge in Wort und Bild svědčí, má sloužiti ku poznání jediného pohoří v Čechách.

I jest již nejvyšší čas, nechceme-li pokulhávati za ostatními, bychom se vzchopili k činu rozhodnému, který by napravil v brzku, což posud zameškáno; nedejme se zahanbiti národy menšími, které dávno již své spolky zeměpisné mají, a zařiďme v Praze český spolek zeměpisný. Země česká jest tak zeměpisně důležitá a přece, jak často ve světě i vzdělaném bývá, křivě posuzována; ejhle neprvnější a nejhlavnější úkol nového spolku. Očistiti národ náš od mnohých předsudků, s jakými na jeho kulturní snažení se pohlíží ve světě vzdělaném nejen u národů vzdálenějších, ale i u dosti blízkých se stanoviska čisté zeměpisného a národopisného důkladnými zprávami o lidu a zemi české, toť dle mého náhledu by bylo jeho hlavním účelem; k tomu arciť třeba vlastního sebepoznání, studia země a lidu domácího, kterého posud jest tak pořídku a které by takto nabylo jakéhosi řádného upravení.

Vedle této práce domácí spolku českému by velmi slušelo sprostředkovati zeměpisné známosti o národech slovanských národům západním a rovněž ve zprávách svých upozorňovati na práce o Slovanech, jež vyjdou v krajích západních, krátce býti jaksi duševním pojítkem mezi slovanským východem a evropským západem.

Zprávy tu jmenované nemusily by býti objemné; mohly by se vydávati snad každého druhého měsíce v sešitech dvou- až tříarchových osmerky, by cena jich byla mírná, ježto jen tak by nabyly valného rozšíření. Řádného upravení zeměpisného studia země české dosáhlo by se pak dle mého mínění nejlépe, když by při posavadním přírodovědeckém výzkumu Čech zřídil se zvláštní odbor země- a národopisný. A tu dovolávám se přispění osvědčených pracovníků na poli zeměpisném prof. dra. K. Kořistky, dra. J. Palackého, zástupce vědy zeměpisné na vysokých školách pražských, ministra J. Jirečka, prof. dra. F. Studničky, ředitele J. Lepaře a prof. J. Zdeňka, by se ujali se slovutným podpůrcem snah zeměpisných, V. Náprstkem a jinými přátely zeměpisu myšlénky této, by hlas ten nebyl hlasem volajícího na poušti. Vždyť již i kraje zámořské, jako Alžír, Egypt, Japonsko a východní Indie v starém světě, v novém pak světě Spojené státy severoamerické, Kanada, Mexiko, Brasilie, Peru a Státy Laplatské mají své spolky zeměpisné, jež činny jsou slovem i písmem. Pročež nechť o nás platí slovo písma: „A poslední budou prvními.“


  1. Srovnej: Geographisches Jahrbuch. VIII. Bd. 1880. Gotha, Justus Perthes, z něhož i ostatní data jsou vzata.