Sborník historický vydaný na oslavu desítiletého trvání Klubu historického v Praze/Přehled historiografie Čech, Moravy a Slezska v letech 1871—1881

Údaje o textu
Titulek: Přehled historiografie Čech, Moravy a Slezska v letech 1871—1881
Autor: František Šujan (jako Frant. Jos. Šujan)
Zdroj: Sborník historický vydaný na oslavu desítiletého trvání Klubu historického v Praze. Praha: J. Otto, 1883. s. 130–156.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

V oboru dějezpytu a dějepisu českého bylo v posledních letech pracováno velmi mnoho a s úspěchem velikým. Jak mnoho vykonáno bylo na poli tomto, o tom přesvědčeni jsme netoliko doma, nýbrž práce ta došla zaslouženého uznání a spravedlivého ocenění i za hranicemi. Od několika roků přinášejí ročně odborné vědecké časopisy téměř všech vzdělaných národů důkladná pojednání o historické činnosti v Čechách, a to s pochvalou a uznáním takovým, že slova naše svrchu uvedená zcela opravňují.

Dějepisná věda v Čechách může vykázati se jmény, která nabyla a nabývají důležitosti všeobecné.

Vedle slavných učenců národa našeho pracují pilně o dějinách českých také učenci národa německého. Nechceme stopovati směr jedněch ani druhých, zůstavujíce to vědecké kritice, a ukazujeme pouze, že pracuje se na obou stranách. Vedle učenců důležitosti všeobecné pracuje o dějinách českých i mnoho mužů, jimž okolnosti a síly nedávají dobyti si jména ve vědě tak hlučného, ale s radostí pozorujeme ve všech pracích lásku k věci a píli velikou.

Oceněním všech prací v oboru tomto vyšlých, a to nejen v době novější, nýbrž důkladnou historií historiografie české alespoň ode dob Dobnerových posloužilo by se vědě dějepisné velmi. Záslužné dílo to podobalo by se mohutné budově, k níž materialem byly by všechny práce z oboru dějezpytu a dějepisu českého. Kéž by nalezl se brzy dovedný stavitel!

Na částečku toho materialu z doby novější chceme zde upozorniti.

Účelem řádků těchto bude nastíniti krátce, kterak a od koho badáno a psáno bylo o dějinách Čech, Moravy a Slezska v posledním desítiletí. Pro úplnosť pojímáme v nástin tento veškeré práce z let 1871—1881, týkající se dějin zmíněných zemí, ať pošly z péra číhokoliv a jakéhokoliv. Za to pomíjíme vše, co psáno bylo u nás, byť i jazykem českým, o dějinách mimočeských.

Při výpočtu prací chceme a musíme omeziti se na pouhé udání titulů, zdržujíce se ostatně každého posuzování, jakéž ani síly naše, ani omezenosť místa nikterak nepřipouštějí.[1] Tím mnohdy se stane, že vedle práce výtečné udána bude práce ceny snad velmi nepatrné, prosíme tedy, by nám to ani ve zlé, ani k nevědomosti vykládáno nebylo. Jsme sobě také dobře vědomi, že nihil factum et perfectum est, bude tedy v přehledu našem scházeti snad nějaký spisek neb pojednání, proto každý doplněk bude nám vítaným.

Pokud nám možno a přístupno bylo, přičinili jsme se svědomitě vyhledati všechny spisy samostatné, jakož i všechna pojednání v nejrůznějších časopisech uveřejněná, a doufáme, že nedbalostí naší nebylo opominuto ničeho.

Veškeré práce z oboru dějin českých v letech 1871—1881 vydané lze rozděliti na čtyři skupiny:

1. Prameny dějin českých a práce jich se týkající.

2. Vědecká spracování dějin.

3. Pojednání v časopisech uveřejněná.

4. Pomocné spisy historické.

A. editovat

1. Prameny dějin českých a práce jich se týkající editovat

Co se týká pramenů, pracuje se usilovně jak v Čechách tak na Moravě, bychom měli sbírky pramenů co nejúplnější a k praktickému upotřebení co nejpohodlnější. Prameny ty vydávají se buď v soustavných sbírkách, buď od bedlivých badatelů jednotlivých.

Že dosud nemáme větších sbírek, které by odpovídaly moderním požadavkům védy, které by obsahovaly všechny prameny systematicky vydané s vědeckými úvody a kritickými úvahami jako sbírky národů sousedních, toho vinu nikterak nenesou učenci, nýbrž nedostatek nakladatelů. Tak na př. nedávno bylo zaniknouti veliké sbírce drem. Gindelym pořádané „Monumenta Historiae boh.“, poněvadž nebylo nakladatele. Neviníme nikoho, ale je už na čase, by probudily se z netečnosti kruhy, jimž po přednosti náleží podporovati vydávání pramenů dějin domácích.

Vydávají se prameny následovně:

1. „Fontes rerum Bohemicarum“ čili „Prameny dějin českých“ v Praze (1871—1881).

Jest to jediná sbírka větší, která odpovídá všem nejnovějším požadavkům vědeckým. Vydává se z nadání F. Palackého. Vydávání řídí „Historický spolek v Praze“.

Díl I. obsahuje: Životy sv. Cyrilla a Methoda; životy sv. Ivana; životy sv. Ludmily a sv. Václava; životy sv. Vojtěcha; život Vintiře poustevníka; životy sv. Prokopa; život blahoslaveného Hroznaty; život arcibiskupa Arnošta; životy Miliče z Kroměříže; život Jana z Jensteina.

Díl II.: Kosmův letopis český; Kosmova letopisu českého pokračovatelé a sice osm; letopisy hradišťsko-opatovické; letopisy Vincentia a Jarlocha; letopisy žďárské.

Díl III.: Rýmovaná kronika česká tak řečeného Dalimila v textu českém a v překladu německém.

Text jest upraven dle nejlepších rukopisů, opatřen úvodem, vysvětlivkami, udána různočtení a prameny cizojazyčné převedeny jsou do češtiny, by staly se přístupnými i kruhům širším. Dosud vyšly tři díly, každý o několika svazcích.

2. Některé prameny dějin českých přináší vídeňská sbírka „Fontes rerum austriacarum“, vydávaná vídeňskou Akademií věd. Jsou tam obsaženy práce německých historiků dra. Losertha, dra. Bachmanna a našeho Tadry.

3. Dr. Emler vydává Erbenem založená „Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae“ v Praze (1871—1881). Jsou to listinné prameny z XIII. stol. (1253—1310), jichž vydáno v II. díle deset svazků.

4. „Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae a. 1541. igne consumptarum“ v Praze (1871—1881).

Předůležitého pokladu tohoto pro historii naši vydal dr. Emler díl I. a II. nákladem J. Osv. hraběte Clam-Martinice.

5. Dr. Emler a Tingel vydali r. 1874 „Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidiöcesim“ v Praze (1874—1881).

Dílo to podává nám jasné světlo o církevních statcích v Čechách v dobách předhusitských.

6. Neméně důležitým pramenem pro církevní dějiny české jest dílo, které od r. 1875 nákladem fakulty theologické vydává prof. dr. Borový, „Libri erectionum archidiecesis pragensis saeculi 14 et 15“ L. I.—III. (1358—1390) v Praze 1875—1881.

7. Nevyčerpatelným pramenem pro poznání veřejného a společenského života národa našeho jsou staré písemné památky české a moravské, které sebral a nákladem pokladnice zemské vydal Fr. Palacký v „Archivu českém“. Do přehledu našeho (1872) patří jen díl VI., obsahující památky z l. 1471—1526.

8. Jako pokračováním sbírky té jeví se „Sněmy české od r. 1526 až po naši dobu“, vydávané král. česk. archivem zemským. Text německý rediguje dr. Gindely, český Fr. Dvorský. Dosud vyšlé dva díly obsahuji léta 1526—1557.

9. Též se zmiňujeme o sbírce regest říše římské, vydávané druhdy Böhmerem, v níž r. 1877 vydal A. Huber: „Die Regesten des Kaiserreiches unter Kaiser Karl IV. 1346—1378“.

10. Konečně uvádíme velikou sbírku „Codex iuris bohemici“ v Praze (1872—1881), v níž vydávají se právnické spisy a zřízení zemská z XV. a XVI. století. Jsou to prameny skoro důležitější pro historika, nežli pro právníka.

Kromě těchto větších sbírek máme ještě celou řadu pramenův a vědeckých prací o pramenech od jednotlivců.

Vydávají pak jednotlivé starší spisy neb vědecky je objasňují tito pánové:

Bachmann, Caro, Čelakovský, Emler, Frind, Jireček Josef a Hermenegild, Gindely, Goll, Gross, Loserth, Mayer, Mareš, Rezek, Rybička, Schlesinger, Schebek, Tadra, Tomek a Zoubek.

Na Moravě největších zásluh o vydávání pramenů získal si zemský archivář p. V. Brandl. Jeho přičiněním zemský výbor moravský počal vydávati sbírku pramenů, zvanou „Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae“, v Brně a druhou větší sbírku „Libri citationum et sententiarum seu Knihy půhonné a nálezové“ v Brně. Jsou to prameny čerpané z desk zemských olomúckých a brněnských.

Vedle Brandla vydávají jednotlivé prameny dějin moravských historiograf B. Dudík, J. d’Elvert, Chlumecký a Bischoff.

Slezsko, nyní rakouské, samo o sobě jsouc příliš malé, nemá svých samostatných sbírek pramenů, nýbrž jsou obsaženy dílem v pramenech českých a moravských, zvláště ale ve sbírkách slezských, ve Vratislavě vydávaných.

Jsou to zvláště:

1. „Scriptores rerum Silesicarum.“ T. VI.—XVI. ve Vratislavě (1871—1881).

2. „Codex diplomaticus silesiacus.“ Vratislava (1871—1881).

3. „Regesta silesiaca“, vydávaná drem. Grünhagenem.

4. Acta publica: Verhandlungen und Correspondenz der schlesischen Fürsten und Stände. Namens des Vereines für Geschichte und Alterthum Schlesiens herausgegeben von Dr. Palm. 4 Bde. (1865—75).

Vedle toho vydali prameny menší Kopetzký, Markgraf a Zukal.

2. Vědecká spracování dějin editovat

V obor tento pojímáme vědecké spisy, sepsané na základě bedlivého prozkoumání pramenů. Spisy druhu tohoto jednají o dějinách českých, neomezujíce se ani dobou ani osobami, aneb obírají se dějinami jen určité doby a určitými osobami. Cena jejich jest velmi různá. Setkáme se zde se spisy ceny nesmrtelné, které vždy budou monumentalním znakem práce v oboru dějin českých, a budou zde uvedeny také práce ceny menši, ba mnohdy dosti malé. Kdo řádky tyto čtou, mají zajisté už dávno svůj vlastni úsudek o spisech sem patřících, a proto nebudeme je uváděti dle ceny, nýbrž tak, že uvedeme vždy některé repraesentanty toho neb onoho směru a za nimi ostatní pořádkem abecedním.

Až do r. 1876 nejproduktivnějším pracovníkem a vždy čilým náčelníkem ruchu dějepiseckého v naší vlasti byl Palacký. V letech 1871—72 vydal nové přepracování dějin husitských jako III. díl svých „Dějin národa českého“. Současně vyšel jeho „Radhost“ ve třech dílech, obsahující drobné spisy z oboru řeči a literatury české, krasovědy, historie a politiky. Brzy potom vydal své „Gedenkblätter. Roku 1872 vyšly „Urkundliche Beiträge zur Geschichte des Hussitenkrieges“ 2 Bde. a r. 1875 a 1876 české spracování II. dílu „Dějin národa českého“, jímž ukončeno šťastně nejslavnější dílo Palackého. Po smrti jeho vydal celé dílo „Dějiny národa českého“ v druhém nezměněném vydání dr. Kalousek v Praze 1876—78, opatřiv je velmi důkladným rejstříkem abecedním.

Parallelně vedle Palackého jde monumentální dílo V. V. Tomka „Dějepis města Prahy“, díl II.—V. v Praze (1871—1881). Obsahem k němu se druží „Základy místopisu pražského“ a „Doplňky k místopisu“.

R. 1879 vyšly dějiny „Jana Žižky“ a r. 1881 monografie „Příběhy kláštera a města Police nad Medhují“.

R. 1876 vydal týž učenec přepracované čtvrté vydání spisu „Dějepis království českého“.

O dějinách po r. 1526, které Palacký zůstavil k spracování jiným, pracuje nejvíce p. prof. dr. Gindely „Dějiny povstání českého“ a dr. Rezek. O dějinách Bratří českých pracuje nejvíce dr. Goll.

Za těmito učenci jde celá řada jiných, kteří vydali spisy a pojednání o některé částce dějin domácích, a to s úspěchem různým. Jsou to hlavně pánové: Bachmann, Berger, Bezold, Defert, Denis. Práce tohoto francouzského učence „Etudes d’histoire Bohême. Huss et la guerre de Hussites“ jest v historiografii české úkazem zajisté velmi zajímavým. Dále: Dvorský, Foedisch, Friedjung, Friedlender, Guth, Helferding, Hiedemann, Holub, Janko, Jenkner, Jireček J., Jireček H., Jireček K., Kadousek, Kalousek, Karlík, Koutný, Lindner, Loserth, Marschner, Matzner, Miltner, Pangerl, Proekel, Rezek, Reisser, Řehák, Schmitt, Sutowicz, Tadra, Tieftrunk, Thille a Čenský, Toman, Thomas, Tonner, Werunský, Woronow a Zoubek.

Se stanoviska právnického nejzdařileji pracují v dějinách českých dr. Kalousek „Státní právo české“, dr. Čelakovský a dr. Ott.

V oboru církevní historie nejdůležitější práce jest Frindova (Kirchengeschichte), Borového, Ginzlova, Lenzova, Schindlerova atd.

Na Moravě nejvíce badají a objasňují dějiny domácí historiograf B. Dudík a archivář Brandl. Dudík vydává „Allgemeine Geschichte Mährens“ a od r. 1871 také česky „Dějiny Moravy“ v Brně (1871—1881). Dílo to až příliš obšírné (osm dílův a teprv XIV. stol.) má býti Moravě tím, čím jsou Palackého „Dějiny“ Čechám. Čím Čechám je p. dr. Emler, tím Moravě p. Brandl, který pečlivé shledává a vydává prameny a všeliké pomůcky historie moravské. Vedle těchto vydali větší spisy o historii moravské Chlumecký, d’Elvert a Koutný.

O dějinách slezských pracuje se nejvíce od učenců vratislavských, z rakouských dlužno vytknouti Biermanna, J. Lepaře a Petra.

V stati této uvedeme ještě něco o monografiích měst a míst v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Monografie ty nevynikají přesnou vědeckostí, jsou to většinou kronikářské sestavení příběhů toho onoho místa. Některé mezi nimi vynikají (Sedláčkovy, Kolářovy atd.) a lze říci, kdyby Tomkova monografie Police (1881) byla vyšla o deset let dříve, byla by většina těchto monografií ceny mnohem větší, poněvadž by spisovatelé byli měli před sebou jasný vzor. Tomkovými dějinami Prahy říditi se nemohli, neb těžko venkovskému zedníku napodobiti bohatého velkoměstského stavitele, nemá k tomu materialu v žádném směru. Všecky ty monografie jsou však velmi záslužny aspoň tím, že vzbuzují v lidu všímavost k věcem historickým.

Poukazujeme ku dvěma velikým sbírkám prací z oboru tohoto, které (až budou ukončeny) budou míti cenu neskonalou. Jsou to Sedláčkovy „Hrady a zámky“ v Praze od r. 1881 a Bernau-ovo německé podobné dílo „Album der Burgen und Schlösser in Böhmen“ Saaz od r. 1878.

Jednotlivé monografie vydali pánové: Adámek, Benda, Bernau, Dvořák, Focke, Just, Klučák, Kolář, Koubek, Leeder, Loew, Miltner, Panderl, Pelleter, Prášek, Rull, Senft, Sedláček, Stoklöw, Trnka a Willomitzer. Na Moravě: Feyer, Hanák, Hübner, Kubeš, Trapp. Ve Slezsku: Biermann, Peter a Radda.

3. Pojednání v časopisech uveřejněná editovat

Počet časopisů, v nichž vědecky pojednává se o některých statích dějin českých, jest dosti veliký. Počet prací v nich uveřejněných rozmnožil se v posledním desítiletí tak, že je již dosti těžko, ba nemožno podržeti v mysli jasný přehled jich. Spisovatelé podobají se mravencům, snášejíce pilně zásobu svých vědomostí do rozličných časopisů našich i zahraničných.[2] O samostatných spisech historických přinášejí ročně různé listy zevrubná pojednání, pojednání však o pracích po časopisech roztroušených z posledního desítiletí nenalezli jsme dosud nikde. Podáme tedy, zvláště ve stati druhé, všechny i menší práce takové. Povšechný nárys vědecké činnosti v časopisech a v některých ohništích činnosti historické jest asi následující:

Hlavním ohniskem vědecké činnosti u nás jest:

1. „Královská česká společnost náuk“ („Kön. böhm. Gesellschaft der Wissenschaften“), která se dělí na třídu filosoficko-historickou a mathematicko-přírodovédeckou. Přednášky členů vydávají se buď česky, buď německy, dle toho, jak člen přednášel: 1. ve „Zprávách o zasedání k. č. společnosti náuk“ v Praze (1871—1881). Jsou to přednášky pánů: Dudíka, Čelakovského, Emlera, Jirečka, Gindelyho, Golla, Kalouska, Rezka, Rybičky, Řeháka a Tomka. 2. Od r. 1878 ve „Výroční zprávě k. č. spol. náuk“ v Praze (1878—1881). Jsou zde obšírnější práce: Tomkova a Gindelyho. 3. Větší práce uveřejňují se v „Pojednáních král. české společnosti náuk“ v Praze (1871—1881). Byly vydány práce: Emlera, Frinda, Golla, Mareše, Kalouska, Rybičky, Tomka a Truhláře. Všechny práce vyšly také o sobě.

2. Vedle „Společnosti“ stará se o rozkvět historie „Matice česká“, která svým nákladem vydává téměř všechna větší díla historická a důležitější prameny.

3. S ní úzce souvisí „Časopis musea království českého“ v Praze 1871—1881, redigovaný drem. Emlerem. Práce své tam uveřejnili: Anenkov, Čelakovský, Emler, Dvorský, Gindely, Goll, svob. pán Helfert, H. Jireček, J. Jireček, Kalousek, Menčik, Perwolf, Rezek, B. Rieger, Rybička, Sedláček, A. Šembera, Tadra, Tieftrunk, Tomek, Truhlář a Vávra.

4. Vlastní školou historie a střediskem všech znamenitých historiků našich jest „Spolek historický“ v Praze. Jeho organem do nedávná byly „Památky archaeologické“, listy pro archaeologii a historii v Praze (1871-1881).

V poslední době obírají se více archaeologií. O historii tam psali: Adámek, Beneš, Miltner, Budil, Čelakovský, Dvorský, Dvořák, H. Jireček, Kalousek, Kolář, Levý, Michal, Mottl, Nechvíle, Orth, Peška, Rojek, Rybička, Rezek, Sedláček, Smolík, A. Šembera, Tieftrunk, Tomek, Vávra, Vlasák, Zoubek a Stemberg.

5. Středem historiků německých jest „Verein für die Geschichte der Deutschen in Böhmen“. Práce své uveřejňují dílem v časopisech vídeňských a zahraničných, hlavně ale v „Mittheilungen des Vereines für die Geschichte der Deutschen in BöhmenPrag (1871 —1881) redigirt von Dr. Schlesinger. Důležitější práce zde uveřejněné vydávají se i separatně. Pracemi jsou zde zastoupeni: Andree, A. Berger, Bernau, Bischoff, Biermann, Czerweny, Dudík, Foedisch, Feistner, Grueber, Guth, Goelert, Gradl, J. Jäger, Hallwich, Horawitz, Horčička, Kauffmann, Kleinwächter, Katzerovsky, Kürschner, Künstler, Kamel, Kittel, Chevalier, Laube, Leeder, F. Mayer, Loserth, Pangerl, Prökl, Procházka, Reumer, Stoklöw, Schlesinger, Schebek, Scheinpflug, W. Schmidt, Tobias, Vogel, Wagner, Walfried.

6. Dosti velký interess pro historii jeví také yičkova „Osvěta“ v Praze (1871—1881). Přispěli sem: Adámek, Emler, Čelakovský, Dvorský, Goll, Hrubý, Kalousek, Mareš, Mezník, Perwolf, Slavík, Spiess, Schulz, Šolc, Tieftrunk a Zoubek.

7. Se stanoviska právnického pojednává o dějinách českých „Právník“, časopis věnovaný vědě právní a státní v Praze (1871—1881) redigovaný drem. Pražákem a Stupeckým. O historii sem psali: Brandl, Čelakovský, Gross, Haněl, J. Jireček, H. Jireček a dr. Ott.

8. Professoři historie na středních školách českých i německých uveřejňují práce své z historie vždy ku konci školního roku v „Programmu“ svého ústavu. O pracích těch ročně zprávu podává Biermann v „Mittheilungen“ německého spolku historického. Práce ty jednají obyčejně o dějinách všeobecných a pokud se týkají dějin českých (ku příkladu Brániš, Holub, Koutný, Lacina etc.), uvedeme jinde.

Na Moravě pečovati má o historii „K. k. mährisch-schlesische Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde mit Rücksicht auf die bezüglichen Cultur-Verhältnisse Mährens und österr. Schlesiens.Brünn (1871—1881). Činnost její naznačena je už titulem; vydala vletech 1871—81 pět velikých děl d’Elvertových, které jsou velmi dobrým pramenem historie moravské, zvláště kulturní.

Jazykem českým vzdělává dějiny domácí „Časopis matice moravské“ v Brně 1871—1881. Tam pracují: Brandl, Dudík, Kubeš, Mašek, Prasek, Royt, Rybička, Šmídek a A. Šembera.

Slezsko svých časopisů nemá. Jest odkázáno k Čechám a Moravě. Jazykem německým vzdělávají se dějiny slezské ve Vratislavě. Tam středem vědecké činnosti jest „Schlesische Gesellschaft für vaterländische Cultur“, a ta dělí se na 13 odborů (Sektionen), z nichž sekce filosoficko-historická vydává obyčejně ve dvou letech jeden svazek. „Abhandlungen der schles. Gesellschaft für vaterl. Cultur.Phil.-historische Abtheilung, Breslau (1871—1881). Zde uvádíme práce: Grünhagena, Kutzena a Markgrafa. 2. Ročně vydává společnost „Jahresbericht der schles. Gesellschaft für. vaterl. Cultur“, Breslau (1871—1881). Tam jednají o dějinách našich: Köhler, Krebs, Kutzen, Markgraf, Palm. Pfotenhauer a Pritwitz. 3. Výhradně dějinami Slezska zabývá se dra. Grünhagena: „Zeitschrift des Vereines für Geschichte und Alterthum Schlesiens“, Breslau (1871—1881). Ve dvou letech vychází svazek o dvou dílech. Ve svazcích 11.—15. (1871 —1881) píší o dějinách slezských: Doebner, Ermisch, Grünhagen, Herquet, Kerber, Kürschner, Markgraf, Nürnberger, Palm, Schönborn, Wiese a Zukal.

Poněvadž Slezsko více k Rakousku nepatří, omezujeme se jen na práce tyto, které těsně souvisejí s dějinami českými.

Z vídeňských časopisů přináší práce o dějinách českých „Archiv für österr. Geschichte“ Wien 1871—1881. Bde.: 49—59. Vychází ročně o dvou velkých svazcích. Píší do něho: Bachmann, Caro, Dudík, Gindely, Kittel, Loserth, Mayer a Tadra.

Od r. 1880 vychází nový časopis „Mittheilungen des Instituts zur Erforschung der österr. Geschichte“, Wien. Píše tam dr. Emler.

Ze sbírky „Österr. Geschichte für das Volk“ týkají se nás jen práce Hoeflerova, Kronessova a Zeussbergova.

4. Pomocné spisy historické editovat

Obor vědy historické jest příliš široký a zdokonaluje se stále, tak že z oněch disciplin, které sloužiti mají k jasnějšímu výkladu a lehčímu porozumění dějin, vyvinuly se během času odbory zcela samostatné. Nemůžeme zmiňovati se o všech pomocných disciplinách historie, poněvadž u nás se všechny ještě nevyvinuly. Samostatná tvorba a vývoj pomocných disciplin podmíněny jsou vždy hlubokým badáním v historii samé, lze tedy právem doufati, že s rozkvětem badání historického rozkvetou u nás i všecky pomocné discipliny historie.

B. editovat

Ve stati této uvádíme všechny práce z oboru historie Čech, Moravy a Slezska (1871—1881) s plným jich titulem v chronologickém pořádku, jak týkají se dějin té neb oné doby.

I. Doba stará dějin českých (451—1403) editovat

O dějinách Čech jednají:

1. Prameny a práce jich se týkající editovat

Fontes rerum bohemicarum.“ T. I. Pragae 1871—73.

Fontes rerum bohemicarum.“ T. II. Pragae 1874—76.

Fontes rerum bohemicarum.“ T. III. Pragae 1877—81. Vydávány jsou „Spolkem historickým v Praze“, za jednatelství dra. Emlera.

Emler: „Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae.“ T. II. (1253—1310). Pragae 1871—1881.

Loserth: „Fragmenta eines Formelbuches Wenzel II. von Böhmen.“ Archiv 1879.

Emler: „Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae a. 1541 igne consumptarum.“ T. II. Pragae 1871—1881.

Tingel-Emler: „Libri confirmationum ad beneficia eccles. Prag. per archidiecesim.“ L. (I—IV) Pragae 1874—1881.

Borový: „Libri erectionum archidiecesis pragensis saeculo XVI et XV.“ L. I—III Pragae 1873—1881.

Loserth: „Die Königssäler Geschichtsquellen mit den Zusätzen und der Fortsetzung des Domherrn Franz v. Prag.“ Wien 1875. Ve „Fontes rerum Austr.

J. Jireček: „Rýmovaná kronika tak řečeného Dalimila.“ V Praze, v staročeské bibl. č. 2.

Loserth: „Krönungsordnung der Könige von Böhmen.“ Archiv 1877.

Mayer: „Über die Verordnungsbücher der Stadt Eger 1332—1482.“ Wien 1878.

Emler: „O nejstarších knihách městských v Čechách, obzvláště o knize pražské od r. 1310 a Bydžovské od r. 1311.“ Ve Zpr. uč. spol. 1873.

― „Necrologium z kláštera bratří kajících v Nových Benátkách.“ Zpr. uč. spol. 1880.

― „Ein Necrologium des ehemaligen Klosters Ostrov.“ Sitzb. d. b. G. 1878.

― „O necrologiu kláštera sv. Anny v Praze.“ Zpr. č. spol. 1878.

Dudík: „Necrologium olomucense.“ Archiv 1880.

Emler: „Über mehrere Urkunden, die den sogenannten Hortus Angeli in Prag betreffen.“ Sitzb. d. b. G. 1875.

― „Spisové Karla IV.“ V Praze 1878, v staroč. bibl. č. 4.

Huber: „Die Regesten des Kaiserreiches unter Kaiser Karl IV (1346—1378).“ Inspruck 1879.

Tadra: „Cancelaria Arnesti: Formelbuch des ersten Prager Erzbischofes Arnest v. Pardubitz.“ Archiv f. österr. G. 1880.

Emler: „Ein Bernaregister des Pilsner Kreises.“ Abh. d. b. G. 1876.

Loserth: „Beiträge zur Geschichte der hussitischen Bewegung: 1. Der Godex epistolaris des Erzbischofs v. Prag Johann v. Jenzenstein.“ Archiv 1877.

Schlesinger: „Deutsch-böhmische Dorfweisthümer.“ Mittheil. 1877.

Tomek: „Passio Judaeorum pragensium.“ Zpr. č. spol. 1877.

Mareš: „Popravčí kniha pánů z Rožemberka.“ Abhandlungen d. böhm. Gesch. 1878.

Tomek: „Registra papalium diec. pragensis.“ Abh. d. b. G. 1873.

Schlesinger: „Das Registrum Slavorum im XIV. Jahrh.Mittheilungen d. V. f. die G. der Deutschen 1878.

Truhlář: „Urbář zboží rožemberského r. 1379.“ V Praze 1880.

Emler: „Rejstřík berničný z časů krále Václava IV.“ V Praze 1876.

*

Sedláček: „Ptolomaia zprávy o Čechách a zemích sousedních.“ V Táboře 1880.

Loserth: „Studium zu Kosmas v. Prag. Ein Beitrag zur Kritik der altböhm. Geschichte.“ Archiv 1880.

― „Die Königssaaler Geschichtsquellen. Kritische Studien über die Entstehung des Chronicon Aulae regiae.“ Archiv 1873.

― „Die Chronik des Beneš Krabice v. Weitmühl. Beitrag zur Kritik derselben.“ Archiv 1875.

Loserth: „Studien zu böhmischen Geschichtsquellen: 1. Die Vita Caroli IV; 2. über die verloren gegangene Chronik des Notars Otto.“ Archiv 1875.

Emler: „Über die Identität des Zusammenstellers der Chronica domus Sarensis mit dem Annalisten Heinrich v. Heimburg.Sitzungsberichte d. b. G. 1878.

― „O rukopise privilegií pánů z Rožemberka ze XIV. stol.“ Zpr. č. sp. 1877.

― „O rukopise knihovny městské ve Vratislavi, kde jest německý překlad kroniky Pulkavovy ‚Život Karla IV.‘“ Zpr. č. sp. 1877.

Schlesinger: „Das Urkundenbuch v. Saaz.“ Mitth. 1873.

2. Spisy jednající o dějinách českých doby staré editovat

Palacký: „Dějiny národa českého.“ Díl II. (1253—1403) v Praze 1575—76.

Tomek: „Dějepis města Prahy.“ Díl II. V Praze 1871.

― „Dějepis města Prahy.“ Díl III. V Praze 1875.

― „Dějepis království českého.“ (4. vyd.) V Praze 1876.

Kalousek: „Státní právo české.“ V Praze 1872.

Marschner: „Kurzgefasste Geschichte und Geographie des Königreiches Böhmen.“ Leipzig 1871.

Foedisch: „Geschichte Böhmens in Biographien und Culturbildern.“ Leipzig 1875.

Frind: „Kirchengeschichte Böhmens.“ I—III. Prag 1871—1881.

― „Die Geschichte der Bischöfe und Erzbischöfe von Prag.“ Prag 1873.

Tonner: „Vypravování dějin domácích.“ V Mat. lidu 1877.

*

Holub: „Das Reich Samos nach gleichzeitigen Quellen und neueren Forschungen.“ Wien 1879. Programm der Realschule in Leopoldstadt.

Kalousek: „Obrana knížete Vácslava I.“ V Praze 1872.

Loserth: „Über Přibyslava die angebliche Schwester des H. Wenzels.“ Mittheil. 1876.

Kaďousek: „Monografie Dudlebů nad Orlicí.“ V Praze 1874.

Proekl: „Das böhmische Weitra-Gebiet.“ Mittheil. 1876.

Vlasák: „Benediktinský klášter sv. Prokopa nad Sázavou.“ Památky arch. IX.

Dr. H. Jireček: Příspěvky životopisné: 1. Oldřich, údělné kníže brněnské; 2. Smil z Lichtemburka. Pam. arch. IX.

J. Kröger: „Geschichte Böhmens vom Friedenschlusse Břetislaus mit Heinrich III. bis 1086 Wratislaus Königskrönung.“ Leipzig 1879.

Lacina: „O Vršovcích.“ Ve Slaném (programm) 1880.

Karlík: „J. Hroznata und die Praemonstratenser.“ Pilsen 1871.

Zeissberg: „Blüthe der nationalen Dynastien: Přemysliden von 1000—1306“ v Österr. Geschichte für das Volk. I. 3.

Glaubrecht: „Die selige Königstochter Agnes v. Böhmen und die letzter Přemysliduen.“ Regensbrg 1872.

Busson: „Der Krieg von 1278 und die Schlacht bei Dürrenkrut.“ Wien 1878.

Dudík: „Úryvek z dějův Přemysla Otakara II.“ Mat. mor. 1874.

― „Přemysla Otakara II. konec 26/8. 1278.“ Mat. mor. 1874.

Janko: „Rudolf von Habsburg und die Schlacht bei Dürrenkrut am Marchfelde.“ Wien 1878.

Kalousek: „Über Professors O. Lorenz: Geschichte Přemysl Ott. II.“ Prag 1874 v Abhandl. d. b. G. 1874.

Zoubek: „O zakládání měst v Čechách v XIII. stol.“ V Praze 1868.

Pangerl: „Über Städtegründer und Städtegründung in Böhmen und Mähren.“ Mitth. 1878.

― „Zur Gründungsgeschichte der Stadt Budweis.“ Mitth. 1880.

Čelakovský: „Úřad podkomořský v Čechách.“ Mus. 1877—78. Zvláštní otisk r. 1881.

― „Obnovování rad v král. městech v Čechách.“ Mus. 1879.

― „O soudní pravomocnosti panovníka a jeho úředníků nad církevními korporacemi a král. městy v Čechách.“ Práv. 1878.

― „O vzniku patrimonialní soudní moci na statcích zádušních.“ Zprávy č. spol. 1878.

― „Ze starých památek soudních.“ Práv. 1871.

Dr. H. Jireček: „První místopísaři desk zemských.“ Pam. arch. IX.

Stoklöw: „Zur Geschichte der Freisassen.“ Mitth. 1879.

Pangerl: „Die Choden zu Taus.“ Mitth. 1875.

Rybička: „O právích a výsadách židů českých.“ Zpr. č. spol. 1872.

Kalousek: „Stráže v Čechách.“ Pam. arch. IX.

A. Šembera: „O domnělém rozdělení země české a moravské na župy.“ Mus. 1878.

Kalousek: „Nový důkaz, že v dávných Čechách děkanáty shodovaly se s župami.“ Mus. 1874.

― „De histor. mappa regni Bohemiae.“ Abh. d. b. G. 1876.

― „Výklad k historické mapě Čech.“ Pam. arch. X.

Bischoff: „Die ersten Herren von Schwanberg.“ Mitth. 1879.

― „Die Gefangennahme der Statsbürger-Gesandten durch die Herren von Schwanberg 1395.“ Mitth. 1880.

Pangerl: „Zavisch von Falkenstein.“ Mitth. 1872.

Hiedemann: „Petr v. Aspelt als Kirchenfürst und Staatsmann.“ Prag 1876.

Horčička: „Herzogs Rudolf III. von Österreich Einsetzung zum Könige von Böhmen 1306.“ Mitth. 1879.

Dr. K. Jireček: „Guillame de Machant, sekretář Jana Lucemburského.“ Mus. 1878.

Kürschner: „Eger und Böhmen. Die staatsrechtlichen Verhältnisse in ihrer histor. Entwickelung.“ Prag 1871.

Gradl: „Die Herkunft der Egerländer.“ Mitth. 1880.

Kalousek: „K oslavě památky Karla IV.“ Osvěta 1879.

― „Karel IV., otec vlasti.“ V Praze 1878.

Friedjung: „Kaiser Karl IV. und sein Antheil am geistigen Leben seiner Zeit.“ Wien 1876.

Werunský: „Papst Innocenz VI. und Karl IV. (1353—1354).“ Wien 1878.

― „Der erste Römerzug Karls IV. (1354—55).“ Inspruck 1878.

― „Geschichte Karls IV. und seiner Zeit.“ Inspruck 1880. I. Band.

Grueber: „Die Könige Ludwik der Baier, Karl IV. und die Gralsagen.“ Mitth. 1871.

Loserth: „Über die Nationalität Karls IV.“ Mitth. 1878.

Zoubek: „Karel IV. a jazyk český.“ Osvěta 1877.

J. Křt. V.: „Císař Karel IV., otec vlasti.“ V Praze 1878.

Durdík: „Řeč o pětistileté ročnici úmrtního dne Karla IV.“ V Praze 1879.

Emler: „O stavu rytířského řádu sv. Jana Křtitele v Čechách 1373.“ Zpr. č. spol. 1877.

Loserth: „Beiträge zur Geschichte der Erwerbung der Mark Brandenburg durch Karl IV.“ Mitth. 1878.

Zoubek: „Jeroným Šlik, nejvyšší komoří braniborský.“ Pam. arch. IV.

J. Jireček: „Über die Familie des Erzbischofs Ernest von Pardubitz.Sitzungsberichte der b. G. 1877.

Sedláček: „O rodišti Arnošta z Pardubic.“ Pam. IX.

― „O rodu a erbu a vladyckém živobytí Tůmy ze Štítného.“ Mus. 1878.

Dvorský: „O Štítných a o Štítném.“ Pam IX.

Tieftrunk: „Tomáš ze Štítného.“ Osvěta 1874.

Schulz: „Petr Chelčický.“ Osvěta 1878.

J. Anenkov: „Příspěvky k životopisu Petra Chelčického.“ Mus. 1880.

Jenkner: „Über die Wahl Königs Wenzels IV.“ Berlin 1871.

Sieglerschmiedt: „De Wenceslauo rege Romanorum eiusque adversariis et depositione.“ Jenae 1876.

Tomek: „Chování se Pražanů v čase rozepří mezi králem Vácslavem IV. a Jednotou panskou.“ Mus. 1874.

J. Jireček: „Zpráva o židovském pobití v Praze 1399.“ Zpr. č. spol. 1879.

Frind: „Der h. Johann von Nepomuk.“ Prag 1879.

Reimann: „Johann von Nepomuk nach der Sage und nach der Geschichte.Sybels Ztschrift. 1873.

Janko: „Johann von Nepomuk.“ („Fabel und Geschichte.“ Wien 1880.)

M. Dvořák: „Vyvinutí erbu někdy pánů, nyní knížat z Lobkovic.“ Památky IX.

Na Moravě: Prameny a spisy o dějinách doby staré editovat

Brandl: „Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae.“ Brunnae 1871—1881.

― „Libri citacionum seu Knihy půhonné a nálezové.“ Brunnae 1871—1881.

― „Statuta Conradi.“ Právník 1873.

― „Fragmenta Monseana.“ Mat. mor. 1878.

Mašek: „Urbář kláštera Žďárského na Moravě.“ Mat. mor. 1875.

Woronow: „Glavnějšije istočniki dla istoriji sv. Kirilla i Methodia.“ Kyjev 1879.

Miklosich a Dümler: „Die Legenden vom heiligen Cyrillus.“ Wien 1873.

Dudík: „Allgemeine Geschichte Mährens.“ Prag 1871—1881.

― „Dějiny Moravy.“ V Praze 1871—1881. (I.—VIII.)

J. Bráníš: „Vzrůst a pád říše velkomoravské.“ Kutná Hora (programm) 1880.

Koutný: „Der Přemysliden Thronkämpfe und Genesis der Markgrafschaft Mähren.“ Wien 1878.

A. Šembera: „O úkladném útoku, jejž učinil Kunrát kníže Znojemský na Olomúckého biskupa Jindřicha Zdika.“ Mus. 1875.

Ve Slezsku editovat

Grünhagen: „Regesta zur schlesischen Geschichte.“ II. (—1280) v Codex diplom, siles. VII. Breslau 1875.

Kopetzký: „Regesten zur Geschichte des Herzogthums Troppau (1061—1464).“ Wien 1872.

Biermann: „Geschichte der Herzogthümer Troppau und Jägerndorf.“ Teschen 1874.

Doebner: „Über Schlesiens auswärtige Beziehungen vom Tode Heinrich IV. bis zum Aussterben der Přemysliden in Böhmen (1290—1306).Grünh. Zeitschrift 1876.

Nürnberger: „Beiträge zur Geschichte der Grafschaft Glatz bis in die 2. Hälfte des XIV. Jahrh.Grünh. Ztschr. 1876—1878.

Herquet: „Beiträge zum Itinerar Karls IV. und zu seinem Aufenthalte in Schlesien im J. 1364.Grünh. Ztschr. 1878.

Grünhagen: „Wegweiser durch die schlesischen Geschichtsquellen bis zum Jahre 1550.“ Breslau 1876.

II. Doba střední dějin českých (1403—1627) editovat

V Čechách:

1. Prameny a práce jich se týkající editovat

Palacký: „Urkundliche Beiträge zur Geschichte der Hussitenkriege.“ 2 Bde. Prag 1872.

Emler: „Reliquiae tabularum.“ (Viz I.)

Loserth: „Beiträge zur Geschichte der hussitischen Bewegung: III. der tractatus de longevo schismate des Abtes Rudolf von Sagan.“ Archiv 1880.

Goll: „Vypsání o M. Jeronýmovi z Prahy a Kronika o Janu Žižkovi.“ V Praze 1878.

Böhm: „F. Reisers: Reformation des Königs Sigmund.“ Leipzig 1876.

Bachmann: „Johannis Rabsteinensis dialogus.“ Archiv 1876.

― „Bemerkungen zu Joh. Rabsteinensis dialogus.“ Prag 1877.

Schlesinger: „Städte-Bücher: I. Bd. Stadtbuch von Brüx bis zum Jahre 1526.“ Leipzig 1876.

― „Städte-Bücher: II. Bd. Chronik voh Elbogen (1470—1504).“ Elbogen 1879.

Palacký: „Archiv český. VI. (1471—1526).“ V Praze 1872.

Jireček: „Chronograf Vrchobřeznický se zvláštním vzhledem k obsaženému v něm vylíčení nejstarších dějin českých.“ V Praze 1879.

Loserth: „Beiträge zur Geschichte der hussitischen Bewegung: II. der Adalbertus Ranconis de Erizinio.“ Archiv 1879.

H. Jireček: „M. Adalbertus Ranconis de Erizinio.“ Mus. 1872.

Schlesinger: „Die Historien des M. Johanes Leonis.“ Brüx 1877.

Mayer: „Über die Verordnungsbücher der Stadt Eger (1352—1482).“ Archiv 1880.

Caro: „Aus der Kanzelei Kaisers Sigismunds. Urkundliche Beiträge zur Geschichte des Constanzer Concil.“ Archiv 1880.

Loserth: „Die Denkschrift des Breslauer Domherrn Nicolaus Tempelfeld v. Brieg über die Wahl Georgs v. Podiebrad zum Könige von Böhmen.“ Archiv 1880.

Bachmann: „Urkunden und Aktenstücke zur österr. Geschichte in Zeitalter Kaisers Friedrich IV. und Georgs v. Podiebrad Königs von Böhmen (1440—1471).“ Wien 1879. Fontes rerum austr. Bd. 47.

Goll: „O Příbramově spise: O poslušenství starších a jednotě křesťanské.“ Zpr. č. spol. 1872.

― „Rokycanova Postyla.“ Mus. 1879.

Řehák: „Diarium bisk. Filipa Willanuovy.“ Zpr. č. spol. 1879.

Goll: „O traktátu Víta z Krupé proti bratřím českým.“ Zpr. č. spol. 1878.

― „Quellen und Untersuchungen zur Geschichte der böhmischen Brüder.“ Prag 1878.

― „Der böhmische Text des Brüder-Katechismus und sein Verhältniss zu den Kinderfragen.Sitzb. d. b. Gesch. 1877.

― „Die böhmischen Handschriften der Milichischen Bibliothek zu Görlitz.Sitzb. d. b. Gesch. 1877.

― „Zpráva o českých rukopisech ve Zhořelci.“ Mus. 1878.

― „Die böhmische Handschrift der Freiberger Gymnasial-Bibliothek.Sitzb. d. b. Gesch. 1877.

Fiedler: „Todtenbuch der Geistlichen der böhmischen Brüder.“ Wien 1871.

J. a H. Jirečkové: „Codex iuris bohemici.“ T. III. V Praze 1872.

Rezek: „Paměti o bouři pražské 1524.“ V Praze 1881 v Pojednání uč. sp.

Jan Gross: „Výpis z knihy Nepomucké r. 1540.“ Právník 1871.

Právník r. 1871: Přelíčení z věku 16. Vypsáno z městské knihy „Chaos rerum memorabilium“.

F. Menčík: „Zápisky kněze Vácsl. Rosy.“ V Praze 1880.

Rezek: Program realky karlínské: „Generální sněmy za Ferdinanda I. do r. 1457.“

Gindely: „Die böhmischen Landtagsverhandlungen und Landtagsbeschlüsse vom 1526 bis auf die Neuzeit:“ I. (1526—1546). Prag 1877. II. (1546—1557). Prag 1879.[3][red 1]

Gindely a Dvorský: „Sněmy české od r. 1526 až po naši dobu.“ I. a II. v Praze (1877—79).[3][red 1]

Gindely: „List o požáru r. 1541.“ Zpr. č. spol. 1874.

Právník 1872: „Objevený výpis z Desk zemských pohořelých.“, „Nové zřízení o vyzdvižení Desk zemských pohořelých.“

Frind: „Urkunden über die Bewilligung des Laienkelches in Böhmen unter Kaiser Ferdinand I.Abh. d. b. Ges. 1873.

Dudík: „Reformations-Artikeln des Erzbischofs Anton Brus aus dem J. 1564.

― „Chronik der Deutschenordens-Priester Commende zu Eger J. 1580.“ Mittheil. 1871.

Mareš: „Vácslava Březana: Život Petra Voka z Rožemberka.“ V Praze 1880.

Zoubek: „M. Petra Codicilla z Tuchova: Řád školám městským v Čechách a na Moravě 1586 Akademií pražskou vydaný.“ V Praze 1873.

J. B. K.: „Život Jana Augusty.“ V Praze 1880.

Orth: „Listiny archivu České Třebové.“ Pam. arch. IX.

― „Archiv města Lomnice nad Popelkou.“ Pam. arch. IX.

Dvořák: „Počty nejvyšších berniků království českého ze sbírek sněmy svolených na lid válečný proti Turkům 1599—1603.“ Pam. arch. X.

Goll: „Současné zprávy o defenestraci pražské 1618.“ Mus. 1875.

Gindely: „Die Berichte über die Schlacht ani Weissen Berge bei Prag.“ Archiv 1878.

2. Spisy jednající o dějinách českých doby střední editovat

Palacký: „Dějiny národa českého.“ III. (1403—1436). V Praze 1871—1872.

― „Dějiny národa českého.“ III., IV., V. (1403—1526). 2. vyd. V Praze 1876—78.

Tomek: „Dějepis města Prahy.“ IV. V Praze 1878.

― „Dějepis města Prahy.“ V. V Praze 1881.

― „Dějepis království českého.“ V Praze 1876.

Frind: „Kirchengeschichte Böhmens.“ III. a IV. (1419—1561). Prag 1879.

Červenka: „Geschichte der evang. Kirche in Böhmen.“ I, II, III. Prag.

Kořán: „Kronika země české.“ V Praze 1871—1881.

Hallwich: „Die Deutschböhmen und die Lucemburger.“ Mittheil. 1871.

Hilferding: „Gus: Jeho otnošenje k pravoslavnoj církvi.“ V Petrohradě 1871 a v Praze.

Lenz: „Učení M. Jana Husi.“ Praha 1875.

Schindler: „Johannes Huss.“ Prag 1871.

P. F. Erizzo: „Giovanni Huss il reformatore boemo.“ Padova 1878.

Er. Denis: „Etudes d’histoire de Bohême. Huss et la Guerre des Husites.“ Paris 1879.

Berger: „Johanes Hus und König Sigmund.“ Augsburg 1871.

Goll: „Jak soudil Luther o Husovi.“ Mus. 1880.

Menčík: „Život a skonání slavného M. Jeronýma.“ Mus. 1877.

Tomek: „Jan Žižka.“ V Praze 1879.

― „O rodu a počátcích Jana Žižky až do prvního vystoupení jeho co vůdce.“ Mus. 1876.

Krummel: „Utraquisten und Taboriten.“ Gotha 1871.

Bezold: „König Sigmund und die Reichskriege gegen die Hussiten bis zum Ausgang des 3. Kreuzzuges.“ München 1871.

― „Zur Geschichte des Hussitenthums.“ München 1874.

Kalousek:. „Dvoje dějiny husitské.“ Osvěta 1879.

Tomek: „O synodě roudnické r. 1426.“ Zpr. č. spol. 1878.

J. Jireček: „Mikulášenci.“ Mus. 1876.

C. Hoefler: „Die Zeit der Luxemb. Kaiser Karl IV. bis Sigmund.Österr. Gesch. für das Volk. I. 5.

Tomek: „O poměru mezi Čechy a Polskem během války husitské.“ Výroční zpr. č. spol. 1878.

Perwolf: „Příspěvky k českým dějinám XV. a XVI. stol.“ Mus. 1880.

― „Čechové a Poláci v XV. a XVI. věku.“ Osvěta 1873.

B. Rieger: „Jan Hertvík z Rušinova.“ Mus. 1877.

Bachmann: „Ein Jahr böhm. Geschichte Georgs v. Podiebrad Wahl, Krönung und Anerkennung.“ Archiv 1876.

― „Böhmen und seine Nachbarländer unter Georg v. Podiebrad (1458—1461) und des Königs Bewerbung um die deutsche Krone.“ Prag 1878.

Schlesinger: „Die Apologie der Kaadneer gegen Georg v. Podiebrad.“ Mittheil. 1875.

Foedisch: „Die Sage von der weissen Frau in Böhmen.“ Mittheil. 1871.

Loserth: „Der Gesandtschaftsbericht aus Prag im J. 1454.“ Mittheil. 1880.

Truhlář: „Bohuslav z Lobkovic a Gonrad Geltis.“ Mus. 1875.

Tadra: „M. Vojtěch, prof. učení pařížského a scholastik. kostela pražského.“ Mus. 1879.

Kämel: „Zur Beleuchtung der Čechisirung Böhmens in 15. Jdte.“ Mittheil. 1877.

Kolář: „Obraz města Tábora v l. 1432—1450.“ Pam. arch. IX.

Smolík: „Šlechtické rodiny usedlé ve Vys. Mýtě (1430—1660).“ Pam. IX.

Knapp: „Zprávy o rodinách usedlých v Jaroměři.“ Pam. IX.

Mottl: „Kladenští z Kladna.“ Pam. X.

Rybička: „Rodiny šlechtické v městě Chrudimi usedlé v 15—17. st.“ Pam X.

― „Erbovní rodiny v Plzeňsku.“ Pam. X.

― „Erbovní rodiny Královéhradecké.“ Pam. X.

Goll: „O smlouvě mezi králem Vladislavem a Pražany 1484.“ Zpr. č. spol. 1878.

J. Sutowicz: „Stosuniek Wladislawa Jagielly do Husitów czeskich.“ Krakow.

Rezek: „Zvolení Ferdinanda za krále českého.“ Mus. 1876.

― „Přijetí Ferdinanda za pána na Moravě, ve Slezsku a Lužici.“ Mus. 1877.

― „Jednání Čechů, Moravanů a Slezáků s Ferdinandem I. ve Vídni a korunovace královská v Praze l. 1526 a 27.“ Mus. 1877.

― „Geschichte der Regierung Ferdinands I. in Böhmen.“ Prag 1878.

― „Baierns Action gegen Ferdinand I. vor seiner Krönung zum Könige von Bohmen.Sitzb. d. b. G. 1876.

― „Einige Beiträge zu den böhmischen Landtagsakten in J. 1526—1534.Sitzb. d. b. G. 1876.

Guth: „Die Wahl Ferdinands I. zum Könige von Böhmen 1526.“ Prag 1878.

Miltner: „Účast Čechů v obraně Vídně proti Turkům r. 1529.“ V Králové Hradci 1880.

Rezek: „Statky zkonfiskované r. 1547 a jich rozprodání.“ Pam. X.

Krones: „Die österr. böhm. und ungarisch. Länder im letzten Jahrhunderte vor ihrer Vereinigung.Österr. Geschichte für d. Volk. II. 6.

Tieftrunk: „Odpor stavů českých proti Ferdinandovi I. roku 1547.“ V Praze 1871.

― „O pobytí Ferdinanda I. v Litoměřicích r. 1547.“ Mus. 1871.

― „O sporu města Budějovic s horním městem V. Horami v 16. a 17. stol.“ Mus. 1878.

― „O protivenstvích Jednoty Bratrské r. 1547 a 1548.“ Pam. IX.

H. Toman: „Das böhmische Staatsrecht und die Entwickelung der österr. Staatsidee v. J. 1527—1848.“ Prag 1872.

Katzerovský: „Die Primatoren der Stadt Saaz.“ Mittheil. 1872.

Borový: „Antonín Brus arcib. pražský.“ V Praze 1874.

― „Životopis Martina Medka z Mohelnice.“ V Praze 1877.

J. Jireček: „Životopis Václava Hájka z Libočan.“ Zpr. č. spol. 1874.

Goll: „Bratra Jana Blahoslava spisy historické.“ Mus. 1877.

Slavík: „J. Blahoslav a Bratři čeští.“ Osv. 1873.

K. Šmídek: „Missie Jednoty Bratrské.“ Mat. mor. 1876.

Zoubek: „O věcech církevních na Poděbradsku (1550—1665).“ Mus. 1878.

Dr. H. Jireček: „M. Viktorin ze Všehrd a dílo jeho.“ Práv. 1874.

J. Jireček: „Pavel Kristyan z Koldína.“ Práv. 1874.

Čelakovský: „O právích městských Brikciho z Licska a poměru jejich k starším sbírkám právním.“ Práv. 1880.

― „Příspěvek k životopisu M. Brikciho z Licska.“ Mus. 1880.

Rybička: „Jan z Doubravky a z Hradiště bisk. olom.“ Mus. 1878.

― „Poslední Rožemberkové a jich dědictví.“ Mus. 1880

Pangerl: „Wok von Rosenberg.“ Prag 1871.

Schebek: „Aus dem Leben des böhmischen Freiherrn Christof Harant v. Polžitz und Weseřitz.“ Mittheil. 1874.

Michal: „Polička, město podobojí v l. 1588—1624.“ Pam. arch. IX.

Rybička: „Dobřenští z Dobřenína.“ Pam. arch. IX.

Smolík: „Šlechtické rodiny usedlé v Pardubicích 1500—1650.“ Pam. IX.

Stemberg: „O rodinách rytířských a erbovních v Nov. Bydžově, v 16. a 17. stol. usedlých.“ Pam. IX.

Čelakovský: „Sněm český 1601.“ Mus. 1871.

Goll: „O slezském majestátě Rudolfa II.“ Mus. 1874.

Gindely: „Bitva na Bílé Hoře.“ Mus. 1876.

Dvorský: „Bitva na Bílé Hoře.“ Osv. 1871.

Brendl: „Die Schlacht am weissen Berge bei Prag.“ Halle 1875.

Krebs: „Die Schlacht am weissen Berge bei Prag.“ Breslau 1879.

Goll: „K dějinám r. 1620.“ Osv. 1874.

― „Poměry europské po bitvě na Bílé Hoře.“ Mus. 1875.

― „Der Convent von Segeberg 1621.Abhandl. d. b. G. 1876.

Gindely: „Popravy v Praze po bitvě bělohorské a jich následky.“ Mus. 1879.

Vávra: „O šlechtě, která do r. 1620 v Kolíně se usazovala.“ Pam. X.

― „Události v Kolíně 1618—1628.“ Mus. 1880.

Peška: „Konfiskování měšťanských domů ve Starém městě Pražském po r. 1620.“ Pam. IX.

Thille a Čenský: „Česká válka v l. 1618—1622.“ V Matici lidu.

Goll: „Über Mansfeld im J. 1624.Sitzb. d. b. G. 1875.

J. Jireček: „Leben des obersten Hofkanzlers Wilhelm Graf v. Slavata.Sitzb. d. b. G. 1875.

Veselský: „Persekuce Hory Kutné po bitvě bělohorské.“ V Kutné Hoře 1880.

Tieftrunk: „Pavel Skála ze Zhoře.“ Osv. 1873.

Na Moravě: Prameny a spisy o dějinách doby střední editovat

Brandl: „Libri citationum et sententiarum seu Knihy půhonné a nálezové.“ T. II. a III. Brno 1872—1878.

J. a H. Jirečkové: „Codex iuris bohemici.“ T. II. V Praze 1872.

Bischoff: „Über das alteste Olmützer Stadtbuch.“ Wien 1878.

Brandl: „Spor o biskupství Olomúcké a počátkové husitství na Moravě.“ Mat. mor. 1877.

― „Osvědčení Petra z Uničova, kterým dřívější kázání svá proti Čechám, Husovi a Jeronýmu odvolal 13/3. 1417.“ Mat. mor. 1879.

Houdek: „Zřízení selské v Loučanech r. 1525.“ Mat. mor. 1878

Kubeš: „Zřízeni selské, které vesnicím ku panství třebíčskému patřícím vydal 1573 Smil Osovský z Doubravice.“ Mat. mor. 1876.

Koželuha: „Řád cechovní, který dali páni z Žerotína poddaným svým v Meziříčí Valašském a v Rožnově 1658 a 1699.“ Mat. mor. 1873.

Brandl: „Spisy Karla Staršího z Žerotína.“ III. V Brně 1872.

Chlumecký: „Karl von Zierotin und seine Zeit 1564—1615.“ Brünn 1879.

Brandl: „Kniha Rožemberská.“ V Praze 1872.

Trampler: „Correspondenz des Kardinals Fürst von Dietrichstein vom 1609—1611.“ Wien 1872.

Dudík: „Historische Forschungen in der k. öffentlichen Bibliothek in Wien.“ Wien 1879.

Ve Slezsku editovat

Grünhagen: „Scriptores rerum silesicarum.“ T. VI—IX. Breslau (1871—1875).

Palm: „Verhandlungen und Correspondenz der schlesischen Fürsten und Stände (1618—1624).“ 4 Bde. Breslau (1865—1875).

Markgraf: „Aus Breslauer unrubiger Zeit 1418.Jahresbericht d. schl. G. 1878.

Grünhagen: „Zur Geschichte des Breslauer Aufstandes v. 1418 nebst urkundlichen Beilagen.Grünh. Zeitschrift 1871.

― „Die Hussitenkämpfe 1420—1435.“ Breslau 1872.

Markgraf: „Aus Breslauer unruhiger Zeit 1418—1426.Grünh. Zeitschrift 1880.

Wiese: „Das Glatzer-Land im hussitischen Kriege.“ Mitth. 1880.

Ermisch: „Schlesiens Verhältniss zu Polen und zu König Albrecht II. 1432—1439.Grünh. Zeitschr. 1875.

― „Mittel- und Niederschlesien während der königslosen Zeit. 1440—1452.Grünh. Zeitschrift 1876.

Markgraf: „Geschichte Schlesiens und besonders Breslau unter König Ladislaus Posthumus.Grünh. Zeitschrift 1871.

― „Über den böhmischen Herrenbund im J. 1465.Jahresbericht d. schl. G. 1875.

Köhler: „Über den Feldzug 1468 in Mähren.Jahresbericht 1875.

Pfotenhauer: „Über die ständischen Verhältnisse Schlesiens bis zum Ende des 15. Jahrhundertes.Jahresbericht 1878.

Prittwitz: „Über oberschlesische Zustände in der zweiten Hälfte des 16. Jahrhundertes.Jahresbericht d. schl. G. 1875.

Krobs: „Über Taktik am Anfange des 17. Jahrhundertes mit besonderer Rücksicht auf die Schlacht am Weissen Berge.Jahresbericht d. schl. G. 1879.

Kürschner: „Errichtung der königlichen Kammer in Schlesien.Grünh. Zeitschrift 1871.

Palm: „Schlesiens Antheil am 30jährigen Kriege vom Juli bis Dezember 1620.Grünh. Zeitschrift 1875.

― „Der Dresdner Accord 1621.Grünh. Zeitschrift 1876.

― „Über die Aussöhnung der Schlesier mit dem Kaiser durch den Dresdner Accord 1621.Jahresbericht d. schl. G. 1876.

III. Doba nová dějin českých (1627—x) editovat

V Čechách:

1. Prameny a práce jich se týkající editovat

Rezek: „Beckovského: Poselkyně starých příběhů českých.“ I. (1526—1624). V Praze 1879.

― „Beckovského: Poselkyně starých příběhů českých.“ II. (1624—1715). V Praze 1880.

― „Paměti o vpádu saském do Čech r. 1631.“ Mus. 1880.

Tomek: „David Emil Bittner: Chronicon braunense.“ Pragae 1875.

Rezek: „Paměti Mikuláše Dačického z Heslova.“ V Praze 1878.

Schebek: „Die Ferdinandeische Fundation. Quellenbeiträge zur Geschichte der Gegenreformation in Böhmen.“ Mitth. 1880.

Kittel: „Correspondenz der von der Stadt Eger 1742 an das Hoflager Karls VII. nach Frankfurt Abgeordneten: Joh. Ghr. von Brusch und J. Tramfeli mit dem Rathe der Stadt.“ Archiv 1878.

Čelakovský: „Několik listů Samuele Martina z Dražova.“ Mus. 1875.

Rybička: „Benigna instructio urbarialis occasione introductionis boemi urbarii edita.“ Mus. 1877.

2. Spisy jednající o dějinách doby nové editovat

Gindely: „Dějiny českého povstání.“ I. V Praze 1870. „Geschichte des böhmischen Aufstandes.“ Bd. I—IV. Prag 1870—80.

― „Dějiny českého povstání.“ II. V Praze 1877.

― „Dějiny českého povstání.“ III. V Praze 1878.

― „Dějiny českého povstání.“ IV. V Praze 1880.

Tomek: „Dějepis království českého.“ 4. vyd. V Praze 1876.

Čerwenka: „Geschichte der evang. Kirche.“ Prag.

Toman: „B. Staatsrecht (viz II).“ V Praze 1872.

Kořán: „Kronika země české.“ V Praze (1871—1881).

Dvorský: „O úpadku národa českého.“ V Praze 1873.

Gindely: „Über die Lage der bauerlichen Bevölkerung in Böhmen in der Zeit 1648—1848.Jahresbericht d. b. G. 1880.

Rybička: „Měšťané a studující pražští r. 1648.“ Ve Sborníku vědeckém.

Gindely: „Zprávy z Pešinova života.“ Zpr. č. spol. 1871.

Zoubek: „Život A. J. Komenského.“ V Praze 1871.

Rezek: „Über das Leben und schriftliche Thätigkeit des Fr. Beckovský.Sitzungsber. d. b. G. 1878.

― „Paměti Jiřího Pospíchala z l. 1661—1680.“ Zpr. č. spol. 1880.

Schebek: „Zur Geschichte der Gegenreformation in Böhmen.“ Mitth. 1875.

Čelakovský: „Návrat emigrace české r. 1631.“ Osv. 1873.

Proekl: „Waldsteins Herzogs von Friedland letzte Lebensjahre und Tod in Eger.“ Falkenau 1876.

Tadra: „Briefe Albrechts von Waldstein an Karl von Harrach (1625—1627).“ Wien 1879.

Hallwich: „Wallenstein und Arnim im Frühjahre 1632.“ Mitth. 1879.

― „Über Wallensteins Verrath.“ Mitth. 1880.

― „Zur Geschichte Wallensteins im Jahre 1633.“ Leipzig 1877.

― „Wallensteins Ende.“ Leipzig 1879.

Schmidt: „Die Wallensteins Literatur im J. 1626—1878.“ Mitth. 1879.

Gindely: „Jakým způsobem nabyl Albrecht z Waldštýna svých statků a jaké úmysly jej při tom vedly.“ Mus. 1875.

Schebek: „Lösung der Wallensteinsfrage.“ Prag 1871.

Kürschner: „Zur Belagerung Egers durch die Schweden 1647.“ Mitth. 1873.

Stoklöw: „Beitrag zur Geschichte des böhmischen Bauernaufstandes 1680.“ Mitth. 1871.

― „Hussnam und die Tachauer.“ Mitth. 1872.

Miltner: „Kašpar Zdeněk Kaplíř ze Sulevic r. 1683.“ V Král. Hradci 1877.

Schebek: „Einweihung der Elbenquelle 1684.“ Mitth. 1880.

Hasse: „Zur Geschichte der Einwanderung der Evangelischen aus Böhmen nach Sachsen im 17. Jahrh.“ Mitth. 1879.

Smolík: „Kapounové ze Svojkova.“ Pam. arch. IX.

Mayer: „Die volkswirtschaftlichen Zustände Böhmens um 1770.“ Mitth. 1876.

Slavík: „Selské povstání 1775.“ Osv. 1873.

Thomas: „Kaisers Joseph II. Reisen im Nordböhmen.“ Böhm. Leipa 1879.

Jäger: „Das Mühlerwesen im nördlichen Böhmen im 18. Jahrh.“ Mitth. 1871.

Goelert: „Die Bevölkerung Böhmens in ihrer Entwickelung seit 100 Jahren.“ Mitth. 1879.

Wagner: „Aus der Zeit der gesetzlichen Zigeunerverfolgung.“ Mitth. 1877.

Svob. pán Helfert: „O tak řečených blouznivcích náboženských v Čechách a na Moravě za císaře Josefa II.“ Mus. 1877.

Ginzel: „Bischof Hurdalek. Ein Charakterbild aus der Geschichte der böhmischen Kirche.“ Prag 1871.

Na Moravě: Prameny a spisy o dějinách doby nové editovat

d’Elvert: „Beiträge zur Geschichte der böhmischen Länder, insbesondere Mährens im 17. Jahrh.“ III. Bd. Brünn 1875.

― „Beiträge zur Geschichte der böhmischen Länder, insbesondere Mährens im 17. Jahrh.“ IV. Bd. Brünn 1877.

― „Zur österreichischen Verwaltungs-Geschichte init besonderer Rücksicht auf die böhmisclien Länder.“ Brünn 1880.

Dudik: „Schweden in Böhmen und Mähren 1640—1650.“ Brünn 1879.

Ve Slezsku editovat

Krebs: „Zur Geschichte der inneren Verhältnisse Schlesiens von der Schlacht am Weissen Berge bis zum Einmarsche Arninis in Schlesien.Grünh. 1880.

Zukal: „Das Kriminalregister des Stadtgerichtes zu Troppau für die Jahre 1643—1670.Grünh. Zeitschrift 1879.

Schönborn: „Schlesiens Kriegskosten in dem Türkenkriege v.&nbsol1661—1664.Grünh. Zeitschrift 1878.

Kerber: „Zur Geschichte von Friedland.Grünh. Zeitschrift 1878.

Grünhagen: „Schlesien in den letzten Jahrzehnten österr. Herrschaft 1707-1740.Grünh. Zeitschrift 1880.

― „Über den Zustand des Handels und der Industrie Schlesiens am Ende des 17. Jahrh.Abhandl. d. schl. G. 1872.

IV. Topografie a historická geografie editovat

Tomek: „Základy místopisu pražského.“ II—V. V Praze 1870—75.

― „Doplňky k místopisu pražskému.“ V Praze 1875.

― „Žitoměř, kde památná ves toho jména stála.“ Pam. IX.

Brandl: „Analectica topografica.“ Mat. mor. 1880.

Czerweny: „Geschichte der Schwarzenthaler Goldgruben im Riesengebirge.“ Mitth. 1880.

Dvorský: „O hrobce Žirotínů v Brandýse nad Orlicí.“ Mus. 1878.

Feistner: „Zur Geschichte der Zittauer Prager Strasse.“ Mitth. 1880.

Dr. H. Jireček: „Zeměpisný obraz dávných Čech.“ Mus. 1876.

Hrubý: „Slované ve Slezsku.“ Osv. 1878.

Kutzen: „Das südwestliche Gebiet der Grafschaft Glatz.Abhandl. der schl. G. 1871.

― „Über das mährische Gesenke.Jahresbericht d. schl. G. 1875.

Kalousek: „De historica mappa regni Bohemiae comentarius.“ V Praze 1876.

Kurz: „Doly kutnohorské.“ Osv. 1877.

Mottl: „Církevní zboží v okresu unhošťsko-kladenském před husitskými bouřemi.“ Pam. arch. 1881.

Prasek: „Proměny na sev. hranicích Čech.“ Mat. mor. 1879.

Procházka: „Das deutsche Sprachgebiet in Böhmen.“ Mitth. 1876.

Royt: „Úryvek ze starého místopisu Znojemského.“ Mat. mor. 1871.

Rybička: „Pomůcky k místo- a rodopisu domácímu.“ Pam. arch. XI.

Sedláček: „Jak se měnily a ustálily meze Čech a Rakous Dolních.“ Tábor 1877.

― „O rozdělení Čech na kraje za panování rodu Lucemburského.“ Mus. 1876.

Smolík: „Něco o hradištích vůbec, zvláště o hradišti na slanské hoře.“ Pam. arch. XI.

Šafránek: „O pohřebišti a podobě kněze Prokopa Velikého.“ V Praze.

Šembera: „Mnoho-li jest Čechů, Moravanů a Slováků a kde obývají.“ Mus. 1876.

― „Obyvatelstvo české a německé na Moravě.“ 1873.

Zoubek: „Místopis Jednoty Bratrské.“ Pam. arch. IX.

Práce, které se týkají pomocných věd historických editovat

Brandl: „Glossarium illustrans bohemico-moraviae historiae fontes.“ Brünn 1876.

Bierman: „Historische Abhandlungen in den zu Ende des Schuljahres herausgegebenen Programmen der deutsch-böhmischen Mittelschulen.“ Mittheil. (1871—1881).

Berger et Pangerl: „Das Archiv des fürstl. Hauses Schwarzenberg.“ 1874.

Čelakovský: „O právních rukopisech města Litoměřic.“ Mus. 1879.

― a Rezek: „Výzkum v archivech země české.“ Pam. arch. X.

Dudík: „Über die Bibliothek Karls von Zierotin in Breslau.Sitzb. d. b. G. 1877.

Emler: „Rukověť chronologie křesťanské.“ V Praze 1876.

― „Kanzelei der böhmischen Könige Přemysl II. und Wenzel II.“ Prag 1878.

― „O kanceláři Václava II.“ Zpr. č. spol. 1876.

― „Palacký a české dějepisectví.“ Osvěta 1873.

― „Die böhmische historische Literatur in den 3 letzten Jahren.Mittheil. des Instituts 1881.

J. Jireček: „Rukověť k dějinám literatury české.“ V Praze 1875—76.

Dr. K. Jireček: „Böhmische historische Literatur.“ V. Berl. hist. Gesellschaft. 1878.

Goll: „Bulletin historique v Revue historique.“ Paris 1878—81.

Kalousek: „Přehled dějepisné činnosti v Čechách v l. 1872—76.“ Osvěta 1877.

― „Dějezpyt a dějepis.“ Osvěta 1878.

Lepař: „O methodách dějepisného učeni na školách obecných.“ V Praze 1879.

Kürschner: „Archiv von Eger.“ Mittheil. 1871.

Lindner: „Über Kanzler und Kanzelei des Königs Wenzel II. im J. 1278—1300.“ Prag 1880.

Loserth: „Das Archiv der Stadt Fulnek.“ Mittheil. 1880.

Maasburg: „Die Entwickelung des Institutes der öffentlichen Bücher in Böhmen.“ Prag 1877.

Rybička: „Přehled historie klášterův v Čechách.“ Pam. X.

Sedláček: „O monografiích místních, jejich spisování a významu.“ Čechoslovan 1873.

Šembera: „Bibliothéka a podobizna Karla z Žerotína ve Vratislavi.“ Mus. 1875.

Smolík: „Kdo psali o nálezech z doby předhistorické v Čechách v 16—18. st.“ Pam. XI.

Veselý: „Erinnerung an das Archiv Wittingau.“ Prag 1871.

Adámek: „Památky českých reformátorův.“ V Praze 1878

― „Doba poroby a vzkříšení. Rozhledy v kulturních dějinách král. českého v 17. a 18. st.“ V Praze 1874.

― „Čeští stavitelé XIV. a XV. věku v cizině.“ Osvěta 1874.

Brandl: „O bojích herkynských a o významu nejstarších českých pověstí.“ Mat. mor. 1873.

Čermák: „Praemonstrati v Čechách a na Moravě.“ V Praze 1877.

Dudík: „Dějiny knihtiskařství na Moravě, o vzniku jeho až do r. 1621.“ Mat. mor. 1874.

d’Elvert: „Geschichte der k. k. mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Nátur- und Landeskunde mit Rücksicht auf die bezüglichen Culturverhältnisse Mährens und österr. Schlesiens.“ Brünn 1870.

― „Geschichte der Musik in Mähren und österr. Schlesien mit Rücksicht auf die allgemeine böhmische und österr. Geschichte.“ Brünn 1873.

Dvorský: „Školy pražské 1600.“ Pam. IX.

Feyer: „Das ehemalige Cistercienserinen-Stift Frauenthal bei Deutschbrod.“ Nicolsburg 1876.

Foedisch: „Die alten Wahlbauten Böhmens.“ Mittheil. 1872.

― „Archäologische Funde im Elbethale.“ Mittheil. 1874.

Friedlender: „Kore Haddoroth. Beiträge zur Geschichte der Juden in Mähren.“ Brünn 1876.

J. Jireček: „Štíty starých rodův českých a moravských dle kroniky Dalimilovy.“ Pam. X.

Grueber: „Die Kunst des Mittelalters in Böhmen.“ Wien 1871—72.

Horawitz: „Ein Beitrag zur Geschichte des Humanismus und der Reformation.“ 1879.

Hübner: „Geschichte der Reichenberger Tuchmacherzunft.“ Reichenberg 1879.

Katzerovský: „Die Saazer Schule.“ Mittheil. 1874.

Kelle: „Die Jesuitengymnasien in Österreich.“ München 1876.

Kalousek: „O historii výtvarného umění v Čechách.“ Osvěta 1877.

Ludikar: „O řádu Maltánském se zvláštním zřetelem na Čechy.“ V Klatovech 1878.

Malý: „Vlastenecký slovník historický.“ V Praze 1875.

Leipzig 1875: „Bilder aus Böhmen.

Molnár: „K dějinám církve evangelické české.“ V Humpolci 1877.

Múller: „Künstler der Neuzeit Böhmens.“ Mittheil. 1875.

Nebovidský: „Mýta markrabství moravského r. 1484.“ Mat. mor. 1873.

― „O řádech literáckých na Moravě.“ Mat. mor. 1874.

Pangerl et Woltmann: „Das Buch der Prager Malerzeche.“ Prag 1878.

Patera et Tadra: „Vollständiger Text des Buches der Prager Malerzeche.“ Prag 1878.

Peter: „Volksthümliches aus österr. Schlesien.“ Troppau 1873.

Reichert: „Mnoholi a od čeho dáváno mýto v Prostějově v XV. st.“ Mat. mor. 1871.

Rybička: „Pomůcky k heraldice a sfragistice domácí.“ Pam. XI.

― „Řemeslničtí pořádkové Pražští v 16. a 17. st.“ Pam. IX.

― „O bývalých společnostech čili kůrech literáckých.“ Pam. X.

Řehák: „Kutnohorské příspěvky k dějinám vzdělanosti české.“ Kutná Hora 1879.

Schmitt: „O reformě křesťanského umění v Čechách.“ V Praze 1872.

Smolík: „O mincovnictví v západních zemích vůbec a základech českého mincovnictví zvláště.“ Pam. XI.

― „Kdy a jak se počítalo na talenty v Čechách.“ Pam. XI.

― „Padělané starší mince české.“ Pam. XI.

Svátek: „Culturhistorische Bilder aus Böhmen.“ Wien 1879.

Spiess: „Klášterní školy a žáci v středověku.“ Osvěta 1873.

Schebek: „Die Geschichte der Kunst in Böhmen 1793.“ Mittheil. 1878.

Schlesinger: „Drangsale der deutschen Sprache in Böhmen.“ Mitth. 1871.

Schulz: „Z dějin poroby lidu v Čechách.“ Osvěta 1871.

Tadra: „K dějinám českého knihtiskařství a knihkupectví.“ Mus. 1877.

― „Ukazováni sv. ostatků v Čes. Krumlově ve XIV. věku.“ Mus. 1880.

Tobiáš: „Böhmisches Privatgeld aus J. 1848—49.“ Mittheil. 1873.

Vogel: „Die alte Lateinschule in Joachimsthal.“ Mittheil. 1871.

Wagner: „Ein böhm. Teich- und Landwirth im 16. Jhd.“ Mittheil. 1816.

― „Wissenschaftlicher Schwindel aus dem südl Böhmen.“ Mittheil. 1878.

― „Aberglaube im 17. und 18. Jhd.“ Mittheil. 1880.

Woltmann: „Deutsche Kunst in Prag.“ Prag 1876.

Zoubek: „Školy za náboženského různověrství v Čechách.“ Osv. 1879.

Práce z oboru právní historie editovat

H. Jireček: „Codex iuris bohemici. T. III. 2.: Jus terrae saeculi XV. (1420—1500).“ Pragae 1873.

J. Jireček: „Codex iuris bohemici. T. IV. 3.: W. Pauli Chr. a Koldin: Jus municipale regni Bohemiae.“ Pragae 1876.

J. et H. Jirečkové: „Codex iuris boh. T. IV. 3.: M. Briccii a Liczko: Jus municipale pragense.“ Pragae 1880.

H. Jireček: „M. Vikt. ze Všehrd: O právích země české knihy devatery.“ V Praze 1875.

― „Svod zákonův slovanských.“ V Praze 1880.

J. Jireček: „O spořizováni práv městských a osudech jejich.“ Pam. 1876.

Brandl: „Jakou úlohu má plniti historie práva českého.“ Práv. 1871.

― „Právo lovecké na Buchlově.“ Mat. mor. 1880.

Haněl: „Věno v právu slovanském.“ Práv. 1871.

― „Obecná poruka v právu slovanském.“ Práv. 1873.

― „O vlivu práva německého v Čechách a na Moravě.“ Práv. 1873.

Jonák: „Landtäflicher Grundbesitz in Böhmen.“ Prag 1876.

Kalousek: „Einige Grundlagen des böhmischen Staatsrechtes.“ Prag 1871.

Ott: „Působení práva církevního na rozvoj řízení soudního vůbec a v zemích českých zvláště.“ Práv.

― „Beiträge zur Receptionsgeschichte des römisch-canonischen Processes in den böhmischen Ländern.“ Leipzig 1879.

A. Šembera: „Jakou zkázu vzal jazyk český od časů kardin. z Dietrichsteina při manském soudě Kroměřížském.“ Mat. mor. 1871.

V. Monografie měst a míst editovat

Adámek: „Chrudimsko historické a statistické rozhledy.“ V Praze 1878.

― „K dějinám Hlinska a okolí.“ Pam. IX.

Bernau: „Album der Burgen und Schlösser im Königreiche Böhmen.“ Saaz 1878—x*)[red 2]

― „Geschichte des alten Schlosses Petschau bei Karlsbad.“ Karlsbad 1875.

― „Die Ruine Engelsburg bei Karlsbad.“ Karlsbad 1875.

― „Geschichte der ehemaligen Herrschaft Winternitz und der einstigen Schutzstadt Radonitz.“ Komotau 1878.

Benda: „Geschichte der Stadt Gablonz und ihrer Umgebung.“ Gablonz 1876.

Berger: „Eine Episode aus der Geschichte von Petschau.“ Mittheil. 1872.

― „Wittingshausen.“ Mittheil. 1875.

Beneš a Miltner: „Helfenburg v Prachensku a Helfenburg v Litoměřicku.“ Pam. X.

Čermák: „Historické náčrtky z okolí Hostomic v Berounsku.“ Pam. X.

Dejl: „Geschichte des Prager Neustädter Gymnasiums.“ Prag 1878.

Drivok: „Über die Geschichte des Reichsstadt Eger- und des Reichsgebietes Egerland.“ Leipzig 1871.

Dvořák: „Geschichte des Raudnitzer Schlossbaues (1652—1684).“ Prag 1873.

Feistner: „Beiträge zur Geschichte der Stadt Wartenberk.“ Mittheil. 1878.

Franta: „Okres Třeboňský.“ V Bibl. místních dějepisů r. 1880.

Feyer: „Die erlauchten Herren auf Nicolsburg.“ Wien 1879.

Focke: „Eine geschichtliche Durchforschung des Elbe- und Eulauthales sammt Umgebung von frühester Zeit bis auf Gegenwart.“ Wien 1879.

Just: „Der politische Bezirk B. Leipa.“ B. Leipa 1879.

Hallwich: „Reichenberg und Umgebung.“ Reichenberg. 1872.

― „Zur Geschichte des Teplitzer Thales.“ 1872.

― „Zur Geschichte der Stadt B. Leipa.“ Mittheil. 1871.

Hanák: „Die königl. Landeshauptstadt Brünn und die Umgebung.“ Brünn 1880.

Heinzel: „Nachrichten über die Stadt Braunau in Böhmen und deren Umgebung vom Anfange des 13. Jdtes — 1848.“ 1872.

Hruška: „Kniha pamětní k. kraj. města Plzně od r. 775—1870.“ V Plzni 1881.

Hlawaczek: „Systematische Ortsgeschichte von Karlsbad.“ Karlsbad 1875.

Chevalier: „Skizze einer Geschichte des Bergbaues in Mies.“ Mittheil. 1875.

Křivoklát 1871: „Dějiny a popsání hradu Křivoklátu.“ 1871.

Kubeš: „Dějepis města Třebíče.“ V Třebíči 1874.

Klučák: „Geschichte des Leitmeritzer Gymnasiums.“ Leitmeritz 1878.

Kolář: „Domy a majitelé jejich na náměstí v Táboře.“ Tábor 1874.

Koubek: „Dějiny města Libochovic nad Ohří.“ V Litoměřicích 1874.

Kittel: „Culturhistorischos aus Eger.“ Mittheil. 1879.

― „Eger und Friedrich von der Pfalz.“ Mittheil. 1878.

Kalousek: „O újezdě Libickém.“ Pam. X.

Bačkora: „Die Burg Lipnic bei Deutschbrod.“ 1874.

Leeder: „Beiträge zur Geschichte von Arnau.

Lippert: „Geschichte der Stadt Leitmeritz.“ Leitmeritz 1872.

Löw: „Kurzgefasste aber vollständige Chronik der Stadt Karlsbad.“ Karlsbad 1874.

Laube: „Über Rest der vorchristlichen Cultur aus der Gegend von Töplitz.“ Mittheil. 1875.

Levý: „Rakovník za války 30leté.“ Pam. IX.

― „Křivoklát za války 30leté.“ Pam. IX.

Liehmann: „Statistické popsání okresu Zbraslavského v království českém.“ V Praze 1879.

Matzner: „Písek za války třicetileté.“ V Programmu píseckém školním.

Mayer: „Zur Geschichte von Petschau.“ Mittheil. 1871.

Motll: „Okres unhošťsko-kladenský ze pochodu lidu vojenského k bitvě na Bílé Hoře.“ Pam. XI.

Mottl: „Buštěhrad co zaniklý hrad.“ Pam. XI.

Nechvíle: „Bývalé panství Podhořany na Čáslavsku.“ Pam. X.

Orth: „Příspěvky k dějinám Čes. Třebové.“ Pam. IX.

― „Nástin historicko-kulturního obrazu Jindřichova Hradce od konce 15. st. do 1618.“ J. Hradec 1879.

Pandler: „Studium zur Specialgeschichte des Nordböhmens.“ B. Leipa 1878.

Pangerl: „Zur Geschichte von Unterhaid und der Urngebung der Marktordnung.“ Mittheil. 1874.

Peter: „Teschen, ein histor. topograf. Bild.“ Teschen 1877.

Pelleter: „Denkwürdigkeiten der Stadt Falkenau.“ Falkenau 1876.

Petera: „Újezd svatojanský.“ Pam. X.

Prášek: „Dějiny města Turnova.“ V Turnově 1879.

― „Politický okres Klatovský.“ V Klatovech 1879.

― „Okres Brandejský nad Labem.“ Bibl. m. děj. č. 4. v Praze 1875

Proekl: „Schloss Seegeberg im Egerlande.“ Eger 1871.

― „Geschichte der Stadt Eger.“ Eger 1877.

Pudil: „Bílina, bývalý hrad a kostel sv. Petra v městě.“ Pam. X.

Radda: „Beiträge zur Geschichte der Stadt Teschen.“ Teschen 1879.

Reidel: „Beitrag zur Geschichte von Dux.“ Dux 1875.

Rojek: „Biskupství litomyšlské.“ Litomyšl 1873.

Řehák: „Kutná Hora a její okolí.“ Kutná Hora 1879.

Rziha: „Die ehemalige Juditbrücke zu Prag.“ Prag 1876.

Rull: „Monografie města Jindřichova Hradce.“ V Jindř. Hradci 1875.

Reiner: „Die Herrenmühle in Kraslitz.“ Mitth. 1874.

Rybička: „Hrad mostský čili Landeswarte 1595.“ Pam. X.

Sedláček: „Hrady a zámky země české.“ V Praze 1881—x.

― „Děje města Čáslavě.“ V Čáslavi 1874.

Smolík: „Křič a bývalé panství Křičské v Plzeňsku.“ Pam. X.

Stoklöw: „Geschichte der Burg Pürstein.“ Mitth. 1876.

― „Geschichte der Stadt Tachau.“ Tachau 1878.

Scheinpflug: „Bruchstücke aus dem Cistercienserinstitute Ossegg.“ Mitth. 1873.

― „Materialien zu der Geschichte von Plass und seiner Umgebung.“ Mitth. 1874.

― „Der Bergbau auf dem Dominium Ossegg und Umgebung.“ Mitth. 1877.

― „Studium zur Geschichte von Ossegg.“ Mitth. 1880.

Schlesinger: „Geschichte des Kumerer Sees bei Brüx mit 10 urkundlichen Beilagen.“ Prag 1871.

Schmiedt: „Iglau, Seelauer Guratie.“ Mitth. 1874.

Tomek: „Příběhy kláštera a města Police nad Medhuji.“ V Praze 1881.

Trnka: „Kounice a Přerov v Čechách.“ 1873.

Trapp: „Der Spielberg in Brünn.“ Brünn 1873.

Václavek: „Dějiny města Vsetína a okolí vsackého.“ 1881.

Vávra: „Dějiny král. města Kolína nad Labem.“ 1878.

Vaněk: „Okres mladoboleslavský.“ V Bibl. m. děj. č. 7. V Praze 1878.

Vlasák: „Bibliotheka místních dějepisů“: 1. okres votický, 2. okres neveklovský, 3. okres vlašimský, 4. okres benešovský, 5. okres sedlčanský. V Praze 1873—1881.

Willomitzer: „Die Lieb. Frauen-Kirche in B. Leipa.“ B. Leipa 1880.

Walfried: „Beiträge zur Geschichte der Stadt Tachau.“ Mitth. 1874.

Zoubek: „Panství Libšické v 17. stol.“ Pam. X.

― „Znajm und seine Umgebung.“ Znajm 1872.

Zeiner: „Města Ústí nad Orlicí dějepisné památky.“ 1880.


  1. Kdokoli přeje si poznati oceněni dějepisné činnosti v Čechách, toho poukazujeme k pařížské „Revue historique“, kde od r. 1878 p. prof. dr. Goll pojednává ročně co nejpodrobněji a kriticky o veškeré činnosti o dějinách českých. O české historické literatuře za posledních tří let psal dr. Emler v „Mittheilungen des Institutes für österr. Geschichtsforschung“. Wien 1881. Od r. 1872 posuzuje historické práce české v „Osvětě“ dr. Kalousek.
  2. S bolestí toužíme, že v Čechách dosud nemáme odborného časopisu historického. „Musejník“ jest skladištěm všech vědeckých prací českých odboru jakého koliv a „Památky“ zabývají se více archaeologií, zvláště v letech posledních. Všecky ostatní časopisy obírají se historií jen jako odborem vedlejším.
  3. a b Vydávány jsou zemským archivem v Praze.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. a b Toto původně nebyla poznámka pod čarou, ale poznámka u dvou položek spojených svorkou.
  2. Text poznámky nenalezen.