Sbírka přísloví, pořekadel a průpovědí, kterých užívá náš lid rolnický/Únor

Údaje o textu
Titulek: Únor.
Autor: Karel Hrubý
Zdroj: HRUBÝ, Karel. Sbírka přísloví, pořekadel a průpovědí, kterých užívá náš lid rolnický. Praha: J. OTTO. 1880. S. 5–7.
Národní knihovna České republiky
Vydáno: 1880
Licence: PD old 70

Únor bílý, pole sílí.

Pakli se bouřkami v únoru rohy býkovi neviklají, nelze se dobrého roku nadíti.

Když tě komár v únoru za uchem zašimrá, poběhneš v březnu jistě ke kamnům s ušima.

Větrové severní ku konci února zvěstují úrodný rok.

Nechce-li severní vítr v únoru váti, v dubnu se to musí jistě státi.

Je-li v únoru zima a sucho, bývá prý horký srpen.

Pakli o hromnicích jasno bývá, jistě potom zima dodržívá; pakli ale bouřlivo a sněžení, jistě že jaro daleko není.

Tmavé hromnice, sedláka radost, jasno-li ale, sněží ještě dost.

Co do hromnic, to od hromnic, spíše o lopatu víc.

Na sv. Matěje je-li led, seká ho hned, není-li, dělá ho hned; aneb: Svatý Matěj ledy láme, nemá-li jich, nadělá je.

O hromnicích musí skřivan vrznout, kdyby měl zmrznout.

Na hromnice půl píce, aneb: Na hromnice, půl krajíce, půl píce.

Na hromnice je-li vánice, otvírá medvěd boudu, není-li prášenice, zandává ji.

Na hromnice jen když sněhu padne, co na černém volu znát, bude brzy teplo.

Kdyby mělo na hromnice mrznout, musí už skřivánek vrznout.

O sv. Dorotě (6.) uschne košile na plotě. (Slunce již hřeje.)

Na sv. Valentina (14.) nenasazuj husy, nebudou dobrá housata.

O hromnicích teplo-li, medvěd staví boudu, mrzne-li, bourá ji.

Masopust na slunci, pomláska za kamny.

Teče-li v masopustní úterý voda kolejem, bude úroda na len.

Co si únor zazelená, březen si to hájí, co si duben zazelená, květen mu to spálí.

Přejdou hromnice, konec sanice.

Sv. Agata bývá na sníh bohata.

Krátký masopust, dlouhá zima.

Sv. Petr za stolem nechává na holém, a teprve v okovech (1. srpna) posýlá sedláku výsluhy.