Rýmovaná kronika česká tak řečeného Dalimila/XCI
Rýmovaná kronika česká tak řečeného Dalimila Josef Jireček | ||
XC | XCI | XCII |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | XCI. |
Podtitulek: | Boje s Uhry. |
Autor: | neznámý, tzv. Dalimil, k vydání upravil Josef Jireček |
Zdroj: | Archive.org Národní knihovna České republiky |
Vydáno: | Praha, Matice česká 1877. s. 150 - 151. |
Licence: | ![]() |
![]() Přemysl Otakar II., Béla IV., Markéta Babenberská |
Pak kněz jide na Běłu, na krále uherského,
na svého nepřietele dávného.
Když Čechy u Stožcě ležiechu,
hrabě z Cyrdika a Weyzové na jiezdě biechu.
Na ty Rakusicě Płavci udeřichu,
ti mnoho Rakúsóv zbichu.
Pak Čechy a Uhři proti sobě jidú,
o řěku Moravu sě snidú.
Uhři na tom miestě dva dni státi sliúbichu,
a Čechy za sě vstúpichu.
Uhři své viery nesdržiechu,
té noci na Čechy udeřiti chtiechu.
A jakž brzo Moravu přebřědú,
inhed na Čechy pojedú.
Kněz český na Uhry sě vráti,
je sě s nimi bojovati.
Róžě najprvé Płavcě pobi,
Boreš uherského krále vozóv doby.
Když ty vozy domóv přiveze,
svatého Jana Křstitele mezi klénoty prst naleze.
Ktož by chtěł ten svatý prst viděti,
na Osěcě mohł by jej ohledati.
Tehdy kněz český ctně krále uherského pobi,
mnoho měst a hradóv doby.
Kněz Rakúsy po ženě jmieše,
ottud do mořě všě země držieše.
Potom sě kněz koronova
a tiem svú česť všiu osnova.
Margareta sobě dosti let jmějieše,
pro to juž k dietkám čáky nebieše;
pro to legát a Mohučský manžełstvo to rozłúči.
Margaretě za věno nedachu i łúči;
za Rakúsy jiej nic nedachu,
pro to na krále všě kniežata bez máła nevstachu.