Poutní místa a milostivé obrazy na Moravě a v rakouském Slezsku/Díl I. – Čásť II./Kaple sv. Antonína Paduanského nad Velkou Blatnicí
| Poutní místa a milostivé obrazy na Moravě a v rakouském Slezsku/Díl I. – Čásť II. | ||
| Kaple sv. Antonína Paduanského. a sv. Floriana nad Jihlavkou u Kounic | Kaple sv. Antonína Paduanského nad Velkou Blatnicí | Kaple sv. Antonína Paduanského nad Újezdem blíže Sokolnic |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Kaple sv. Antonína Paduanského nad Velkou Blatnicí |
| Autor: | Karel Eichler |
| Krátký popis: | K Volnému dodatky poskytli faráři V.-Blatničtí: Jos. Sedláček r. 1886 a M. Růžička r. 1887. |
| Zdroj: | EICHLER, Karel. Poutní místa a milostivé obrazy na Moravě a v rakouském Slezsku. Čásť 2. Brno : Dědictví ss. Cyrilla a Methoděje, 1888. 486 s. Dostupné online. Kapitola 100. Kaple sv. Antonína Paduanského nad Velkou Blatnicí, s. 434–436. Moravská zemská knihovna v Brně |
| Vydáno: | Brno : Dědictví ss. Cyrilla a Methoděje, 1888 |
| Licence: |  PD old 70 |
 Související články ve Wikipedii:Svatý Antonínek |
|
Severně od V. Blatnice, v okresu Uhersko-Ostrozském, na kopci, který je posledním výběžkem Karpat do úrodné roviny moravského Slovácka, zbudovala zbožná mysl roku 1668 kapli ke cti a chvále sv. Antonína Paduanského, jež později tak byla rozšířena, že podobá se kostelíku s věžkou a sakristií. Četné průvody poutnické tam docházely až do 1. května r. 1786, kdy i tento svatostánek byl zavřen a paramenty a náčiní do farního kostela v Blatnici přeneseny. – Avšak okolí stíhaly prý od té doby rozličné pohromy živelné a proto domluvili se Blatničtí, že kapli, kterou obec byla koupila, opraví. Což stalo se r. 1814 z dobrovolných příspěvků nákladem 2000 zl. Roku příštího vymoženo dovolení, aby v ní o sv. Antonínu směly býti konány slavné služby Boží a také v jiné dny slouženy mše sv. Načež obdržela kaple tabernakl, nový (neumělý) obraz a byla dne 16. června 1816 od Strážnického děkana, Karla Suchého, vysvěcena. Po té živelní pohromy prý se zmenšily.
Poutě opět započaly. Nyní trvá jejich doba od 13. června, kterého dne farníci na horu chodí v průvodu, až do uzrání osené, mnohdy až do neděle po sv. Cyrilu a Methoději a docházejí poutníci z blízka i daleka. Z okolí průvody obzvláště četné bývají z Hluku, Nivnice, Dolněmčí, Boršic, Velké, Lipova, Hrozné Lhoty, Strážnice, Hodonína, Znorov, Veselí, Uh. Ostrohu, Bzence, Vracova, Domanína, Nové Vsi atd., z Uher dostavují se Slováci ze Skalice, Holiče, Senice, Miavy, Vrbovce, Šaštína a odjinud. Nejhojnější návštěva je na sv. Antonína a pak na sv. Petra a Pavla, vždy 2000–4000 osob. Učel pouti bývá: uctiti sv. Antonína, vyprositi si navrácení věcí ztracených, ukradených, vyžádati si svatý pokoj ve stavu manželském, napravení muže, ženy, zdraví zvláště dítek.
Od prvních nešpor před sv. Antonínem až do nešpor druhých lze získati plnomocných odpustků (i pro duše v očistci) za podmínek obyčejných.
Kopec, na němž kaple stojí, nazývá se „staré hory“, a roste na něm výborné „Blatnické“ víno. Vyhlídka z něho je překrásná až k horám Polavským, – k Vídni; na Polešovice, Buchlov, Uher. Hradiště – na Hluk, Uh. Brod. V blízkém hájku milý odpočinek. Nedaleko kaple je studánka se „zdravou vodou“; poutníci ji nabírají na pití a umývání dětí a nemocných, nejvíce souchotinářů. Uherští Slováci kropí jí pole, aby jim krupobití neškodilo.
Slovutný archeolog moravský, dor. J. Wankel, jenž o pouti r. 1887 i s rodinou horu navštívil, vyslovil se, že na ní jistě v době předhistorické bylo pohanské božiště a pohřebiště.
Okolí V. Blatnice vůbec je bohato na předhistorické památky. Tak učitel Fr. Miklík nalezl následující pohřebiště a předměty v nich: 1. Kde železnice u Předměstí Uh. Ostrozského přetíná silnici vedoucí Stránským průsmykem do Uher, několik hrobů a v nich popelnice, mísami přikryté, buď bez šperků buď s ozdobami železnými (sponou, kroužky) nebo bronzovými (spinadlem, závitky a tenkým drátem); jeden hrob s celou lidskou kostrou a při ní kopí s železným hrotem a železnou sekyru. 2. Jižně od Kunovic u studánky „Katová“ zvané. 3. „Pod kapličkou“ u Nové Vsi pohřebiště ve hloubce 3 metrů s mnohým popelem. 4. U Chylic na místě, o němž pověst jde, že tam strašidla za temných nocí rej provádějí, hroby s bronzem i železem. 5. V okolí Bzence „na babích“ obězní ohniska se štoudvemi, hrnci a miskami, drtidly obilí s kamenem, na němž se třelo, kamennými nástroji, totiž nožem, dlátem, hrotem z oštěpu, kladívkem a sekerkou. 6. „U katového kříže“. 7. „Na oběšených“. 8. Mezi Olšovcem a nádražím sev. dráhy. 9. Mladší pohřebiště nedaleko „Bzenecké lípy“ a na mnohých jiných místech v kruhu asi 7 kilometrů okolo Bzence.[1] – Profesor K. J. Maška z Nového Jičína zjistil na Šumarníku, kopci východně od Strážnice se vypínajícím, podlouhlé eliptické hradisko o dvojím náspu, z nichž vnitřní má 600, zevní 900 kroků objemu s příkopem mezi nimi 10 kroků širokým; na hradisku nalezena byla římská mince z II. století po Kristu. Také našel pohřebiště předhistorická v okolí Kněždubu s předměty kamennými i bronzovými, stopy zaniklých dědin „Črtoryje“ a „Vojšice“ zvaných a pravěkých nalezišť celou řadu v okolí Strážnice.[2] – Profesor Znojemský A. Komers, rodák Strážnický, vypátral hradisko „Hrudy“ v bažinaté krajině u Strážnice.[3] – Časem zajisté ještě mnoho zajímavých starožitností bude nalezeno.
Mnohé z uvedených míst lze přehlednouti s kopce sv. Antonína.