Poesie sociální/Havíři
Poesie sociální | ||
Z perspektivy severočeské | Havíři | Sever |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Havíři |
Autor: | František Cajthaml (jako Fr. Cajthaml (V. L. Liberté)) |
Zdroj: | Poesie sociální Online na Internet Archive |
Vydáno: | In: Poesie sociální. Praha, 1902. Tiskové družstvo českoslovanské strany sociálně demokratické (časopis »Zář«). s. 196–197. |
Licence: | PD old 70 |
Ke zveřejnění vybral Antonín Macek |
Tolik se nás hemží v černém mraveništi,
tolik slzí, potu, krve do něj prýští!
Tolik ran kladivem, až se ruka třásla,
tolikrát nám v hrůze matná lampa shasla!
Tolik šťávy již se vysušilo z těla,
tolik vrásek se již vrylo v bledá čela!
Tolik hlav se tupě k vpadlým prsům chýlí,
tolik ztratili jsme v cizí službě síly,
že nesmíme slyšet štkáni děcka, matky
když jsme na podzemní denně hnáni jatky!
Tolik je nás ve tmě u pat Rudohoří —
když sem jiskra vletí, shasne v bídy moři.