Údaje o textu
Titulek: Nokturno
Autor: Adam Asnyk
Zdroj: ASNYK, Adam. Poesie. Praha: Vilímek, 1886. s. 87–89.
CBN Polona
Licence: PD old 70
Překlad: František Kvapil
Licence překlad: PD old 70

Hřmí venku vich a slota,
tak smutno, chmurno je všude —
dešť bije v okna a zpívá,
a vichr nokturno hude.

Již tančí sežloutlé listí,
již tančí páry kol steré —
já sám tu v koutě jen sedím,
ven zírám do pláně šeré.

Tak teskno je mi a děsno,
zřím bezduch před sebe k dáli —
vždy víc je chmurno v mé duši,
vždy víc i nebe se kalí.

Zdaž jen tak vichr tam kvílí,
jenž s deštěm víří kol temně?
Zdaž to kdos nepláče jiný,
zdaž to kdos nevolá ke mně?

Též slyším jakés tam vzdechy,
i hlasy teskné a známé,
jež zní tak žalně a hrozně,
že zvuk jich srdce mi láme.

I divné postavy bledé
se k oknu tlačí sem v reji —
zří všecky s úšklebkem na mne,
vždy blíž se hrnou a smějí.

Nic neptají se: „Lze dále?“
Jdou v jizbu s vrásčitou skrání,
a každá s výsměchem na rtu
se nízko přede mnou sklání.

I v dlouhé táhnou kol řadě,
jak listy šelestí sivé —
a tančí za párem páry
při hudbě vichřice divé.

„Pojď s námi!“ volají na mne,
„ty z nás jsi, tvým je náš osud!
Vždyť dobou zašlou jen žiješ —
chceš věřit, milovat posud?

Ty přec nás nezapřeš v pýše,
jak změť nás zapřela ztmělá,
jež myslí, ještě že dýše,
a mrtva duchem je zcela?

Pojď s námi! Dále v rej divý!
My svou ti zábavu nesem —
ty budeš tančit a zpívat,
než srdce pukne ti plesem!

Je líp, když pukne dob zašlých
v krvavém objetí smělém,
než v podlém smetisku lidí
tak stydnout duchem i tělem!

Chceš jimi zdeptán být rázem
neb zapřít s nimi vše s hněvem?
Vol jíti v temnosti s námi
se tancem bavit a zpěvem!“

Tak roj mne volá a vábí,
vždy víc, vždy směleji k sobě —
již si mne obstoupli kolem,
a zrak se kalí jak v hrobě…

I cítím — v rej svůj mne strhli —
tam písně vichru zní táhlé,
svět pod mou nohou již mizí…
V tom všecko zniklo však náhle!

A v jizbě mojí zas pusto —
tak chmurno v světě je všude,
dešť bije v okna a zpívá,
a vichr nokturno hude.