Patery knihy plodů básnických/Z Alfreda

Údaje o textu
Titulek: Z »Alfreda«
Autor: Vítězslav Hálek
Zdroj: Patery knihy plodů básnických
Online na Internet Archive
Vydáno: Patery knihy plodů básnických. Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1892. s. 197.
Licence: PD old 70

Lásko! věčně stejná ve své kráse,
věčně různá ve svém hnutí!
Jedny vedeš přímo k věčné spáse,
jiné — ku věčnému zahynutí.
Jedněms nebem plným vděků,
na němž tisíc jasných hvězd se rojí;
dole květ sní sen mladého věku —
a jej nebe čistou rosou kojí.
Jinýms nebem plným trýzní,
po němž klikatě se blesky honí;
dole květ po nebes vláze žízní —
blesk mu hlavu krásnou ve hrob kloní.
Spanilá jsi jako z Paestum[1] růže,
na niž toužebně se srdce třese:
jedněm vůní obestýláš lůže,
jiným trn tvůj věčnou bolest nese.
Lesklá's číše, sladkým kypíc tokem —
lidské srdce z ní tak rádo ssaje:
Jeden spěchá v Eden rychlým krokem —
ten tam, že se napil, musí z ráje.


  1. V Paestum (nyní Pesto) a okolí kvetly za starořímských dob nejkrásnější růže a to dvakrát do roka.