Pan Suchý/VI.
Pan Suchý Vítězslav Hálek | ||
V. | VI. |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | VI. |
Autor: | Vítězslav Hálek |
Zdroj: | HÁLEK, Vítězslav. Spisy Hálkovy. Díl V. Praha : Edv. Grégr, 1883. s. 190–191. Národní knihovna České republiky |
Vydáno: | 1859 |
Licence: | PD old 70 |
A od té doby se počal pan Suchý hněvati na celý svět. Přítel ho, jak pravil, zradil, láska ho opustila, noviny a referáty ho více netěší, o zrcádko více nedbá, aby v něm spatřil „průhledné mráčky“ svých vousů, ba ani brejle nenasazuje, aby slunce jeho očí „obestírala lehká mráčků síť“. Pan Suchý nedbá o vlasy ani o cestičku, pan Suchý žije samoten a tiše želi svému, a co jest na něm především pozorovat — z obou jeho bradavic vyráží poznovu bohatá čmýř. Ale pan Suchý to neslyší, že mu přezdívají opět macek, neboť pan Suchý žije sám a sám a lidí i světa se štítí. Oblíbená píseň jeho jest od té chvíle:
Jen jsem tam jednou vlez’,
byl jsem bit jako —
Poslední slovo ale pro lítosť nikdy nevysloví.