Písně mužů/Tajemství strojů

Písně mužů
Otroci mzdy	Tajemství strojů	Podmořské kabely

Údaje o textu
Titulek:	Tajemství strojů
Autor:	Rudyard Kipling
Původní titulek:	The Secret of the Machines
Zdroj:	KIPLING, Rudyard. Písně mužů. Zlín: Tisk, 1946. s. 37–38. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Otokar Fischer
Licence překlad:	PD old 70

Ze slojí nás vybrali a rud,
v pecích svářeli a v tavírně.
Kus byl točen, jiný bit a kut,
otloukán a broušen vnitř i vně.
Místečko nám k hnutí račte dát.
Uhlí, olej, voda, toť, co chcem.
Jestli v přesný vpravíte nás řád,
budem se vám točit nocí dnem.

    Trhat známe, zdvihat, nést i dout,
    sázet, orat, vytápět a tkát,
    skákat, běhat, lehat, létat, plout,
    slyšet, zřít a sčítat, číst a psát!

Přes půl zeměkoule chtěl bys hovořit?
Rci nám, jak tvůj přítel sluje a kde dlí.
Nikam neštvi se, kraj světa nech ho být,
my mu zahouknem tvůj dotaz užaslý.
Odpověděl? Chce mít k ruce ruku tvou?
Vždyť je možné, by ses nalodil!
Poveze tě vodstvy, nám jež věrna jsou,
živých našich sedmdesáttisíc sil.

    Tvého povelu člun spěšný vyčkává.
    U mola, hle, kotví Mauretanie.
    Sotva velitel mu pákou pokyn dá,
    olbřím devaterých palub ožije.

Mají horstva odkrýt svoje temena
a k tvým nohám složit skácený svůj hvozd?
Má se vlévat v řeku voda pramenná
či zrát pšenice, kde byla neplodnost?
Máme svážet proudy do nížin,
máme z lavin vláhu nachytat,
aby jela tram a bujně klepal mlýn,
aby zavodnil se ovocný tvůj sad?

    Rozkaž, prosím! Dej nám dynamit!
    roztrhat nám dovol žulu skal,
    rozžízněné pláně zdlouha nechej pít,
    nech, by pustý úhor jezerem se stal.

Toho však buď dbalý, jakýže náš řád!
Nedovedem chápat mýlku nebo lež.
Je nám neznámo mít soucit a mít rád.
Jeden chybný hmat — a zahyneš!
Síly máme víc, než jakou měl kdy král.
K pístům pokorný, buď zbožný před koly!
Dotek náš by všemu tvářnost novou dal —
na zemi jsme vším: jen bohy nikoli!

    Kouř z nás krátko jen ti nebe zahalil.
    Hvězdná obloha tvůj zor zas k výškám zve.
    Rozmach naší velkosti nechť jakýkoli byl —
    nejsme ničím víc než dětmi hlavy tvé!