Píseň vzdoruje noci/Egerland

Píseň vzdoruje noci Hanuš Fantl
Soudruhovi	Egerland	Sudety 1938

Údaje o textu
Titulek:	Egerland
Autor:	Hanuš Fantl
Zdroj:	FANTL, Hanuš. Píseň vzdoruje noci. Praha : Mladá fronta, 1955. s. 24–25.
Licence:	PD old 70

Zelené vrchy, vrchy zelené,
zelené vrchy nekonečných dešťů,
chodí tam horalové z kamene,
déšť padá, padá na rozmoklou cestu.

Fanatikové nenávistných věr
přivátých hladem od západních hranic,
jedou sem kurýři, přijíždí gauführer,
déšť padá, padá, padá do oranic.

Chodí tam ramenatí četníci,
smějí se rozvážně, tak hezky ze široka,
v pravici pušku tváří k hranici,
počkej si na mne, holka modrooká.

Počkej si na mne, ještě není čas
na tvoje polibky, však brzy se to změní.
Ať přijde! čekáme! Však on si srazí vaz,
jsme stále ve střehu a spíme oblečeni.

Navečer v konsumu se sejde k besedě
pár hraničářů a německých demokratů.
Od hranic střílejí, prý brzy přijde den.
Každý je odhodlán odvést svou hřivnu státu.

Hlad je tu zakalil a ztvrdli samotou,
na dveře buší bůhví kolikátá zima,
ostřejší ocele drkotá píseň svou,
a přece stojí tu s rukama sevřenýma.

Jako ty vrchy, vrchy zelené,
zelené vrchy nekonečných dešťů.
Jako ten kraj, přísný a z kamene,
nezdolní drží se a neztrácejí cestu.

Königswart 28. VIII. 38