Poesie francouzská nové doby/Píseň košináře

Poesie francouzská nové doby
Lístky vrby	Píseň košináře	Návrat do lesa

Údaje o textu
Titulek:	Píseň košináře
Autor:	André Theuriet
Původní titulek:	La Chanson du vannier
Zdroj:	Poesie francouzská nové doby. Překlad Jaroslav Vrchlický. Praha : Ed. Grégr, 1877. s. 307–308. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jaroslav Vrchlický
Licence překlad:	PD old 70

          Jen rychle v rukou mých
     se kloňte proutky snětí vrbových!

Z vás bude kolébka, kam v lůžko hebounké
zpěv starý zpívajíc se šťastná matka schýlí,
kde děcko s úsměvem, ret ještě mlékem bílý,
     se uspí pomalu dle písně lehounké.

          Jen rychle v rukou mých
     se kloňte proutky snětí vrbových!

Z vás bude košíček, kam svěží jahody
tlum děvčat natrhá ve křoviskách a vřesu;
když domu vrátí se ve hovoru a plesu,
     tu vůně prodchne dům ovocné lahody.

          Jen rychle v rukou mých
     se kloňte proutky snětí vrbových!

Z vás bude košina, kam zlatou pšenici
po vymlácení hned nahází selka hbitá,
co zatím kolem sbor nezvedných vrabců lítá
     o zrnko upadlé se hlučně svářící.

          Jen rychle v rukou mých
     se kloňte proutky snětí vrbových!

A když se zapálí nach v hroznech v jeseni,
když přijdou vinaři s hor s písněmi a druhy,
vy proutky vrbové spojíte kádí kruhy,
     kde víno kypící obruče zrůmění.

          Jen rychle v rukou mých
     se kloňte proutky snětí vrbových!

Vy klecí budete, kde ptáče zapěje;
a vrší zrádnou též, co v hustý rákos vlítne,
kam pstruh, jenž v řadách jde, se pohrouží a chytne
     a v sledním zápasu se rázem zachvěje.

          Jen rychle v rukou mých
     se kloňte proutky snětí vrbových!

A vy též budete, ó proutky, provazy,
jenž spustí do hrobu mou rakev, po své práci
až umru v starobě — zřím pohřeb, jak se ztrácí,
     kde vrba vyrůstá po stezkách ve mlází.