Ottův slovník naučný/Utrecht
| Ottův slovník naučný | ||
| Utrakvisté | Utrecht | Utrechtská unie |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Utrecht |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýšestý díl. Praha : J. Otto, 1907. s. 262-263. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Utrecht |
|
Utrecht [ytrecht]: 1) U., hl. m. nizozemské provincie t. jm., na jednom z ramen Rýna, Kromme Rijn, jenž odtud nazývá se Starým Rýnem (Oude Rijn) a vysílá na s. Vecht, na j. pak Waartsche Rijn, přední křižovatka železnic a pevnost prvního řádu, má 102.085 oby v. (1899), z nichž třetina katolíků. Celé město obklopuje široký průplav (Buiten Gracht), dříve pevnostní příkop. Na místě hradeb byly již r. 1830 vysazeny sady a ochranné tvrze zřízeny ve dvou řetězech 1½, a 4 1/4 km vzdálených. K sadům připojuje se proslulé šestiřadné stromořadí, 800 m dlouhé, Maliebaan zvané. U. zachoval si hojné a cenné památky. Tak je tu řada kostelů, z nichž 3 románské pocházejí z XI. stol., čtvrtý z XII. a gotická kathedrála ze XIII. století. Hlavní loď této byla r. 1674 zničena orkánem, tak že nyní stojí krásná 103 m vysoká věž se zvonkovou hrou osamocena. S ostatní částí kathedrály, nyní protestantské, spojena je křížovou chodbou staroslavná universita r. 1633 založená, k níž náleží krásná aula na místě kapituly zbudovaná, dále bohatá knihovna (200.000 svazků, 1500 rukopisů), přírodovědecké museum, meteorolog. stanice, botan. zahrada a jiné vědecké ústavy. Z jiných budov sluší uvésti papežský palác (Paushuis), postavený od zdejšího rodáka, pozd. papeže Hadriána VI.; nyní jsou tu státní úřady. Státní archiv chová palác zbudovaný r. 1807 pro Ludvíka Napoleona, justiční palác stojí na místě staroslavného opatstvi sv. Pavla. Dále je tu radnice, museum starožitností, arcibiskupské museum pro křesťanské umění, museum Společnosti pro umění a vědy s obrazy t. z v. »utrechtské školy«, říšská mincovna, masné krámy z r. 1637, v býv. zámku Oudaen ze XIV. stol. chorobinec a j. Vedle university, s níž souvisí zvláštní ústav pro oční nemoci, je tu jediná nizozemská škola zvěrolékařská; z doby Napoleonovy zůstal tu vojenský hospitál. V průmysle vyniká textilní obor (soukenictví, hedvábnictví), dále jsou tu továrny na modř, barvy, chemikálie, hasič. stříkačky, varhany, doutníky, parní pily, pivovary, železárny a j. v. — U. byl znám již Římanům, kteří jej nazývali Trajectum ad Rhenum, po nich Frisové a Frankové Willeburg, později slul Oude Trecht (t. j. »Starý brod«). R. 696 bylo tu založeno od sv. Willibrorda biskupství, od kteréž doby biskupové stali se pány města. Byli však nuceni často potlačovati vzpoury svých poddaných, tak že r. 1528 dokonce biskup Jindřich Bavorský vydal na čas město do rukou cís. Karla V. Biskupství bylo pak r. 1559 povýšeno na arcibiskupství. T. r. byla tu sjednána památná utrechtská unie sedmi nizozemských provincií. V l. 1672—74 U. byl obsazen od Francouzů. R. 1713 ujednán tu byl památný Utrechtský mír. V dějinách nizozemských církví U. hraje důležitou úlohu. Jeť theologická fakulta protestantská sloupem protestantství v Nizozemsku, dále tu sídlí řim.-katol. arcibiskup a jansenistický starokatot. biskup.
2) U., nejmenší provincie nizozemská, rozkládající se na již. pobřeží Zuiderského moře mezi provinciemi Sev. a Již. Hollandem na z. a Geldry na v., má 1384 km2 s 251.034 obyv. (1899), tak že na 1 km2 připadá 188 obyv. Polovinu povrchu jejího pokrývají louky, menší část pole a bažiny, které horlivě se vysušují. Proto hlav. zaměstnáním je chov dobytka a s ním spojené mlékařství, méně zemědělství (oves, jetel, brambory i tabák), pak rybářství a průmysl hlavně textilní.