Ottův slovník naučný/Seniorát
Ottův slovník naučný | ||
Senior (Nassau William) | Seniorát | de Senis |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Seniorát |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýdruhý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 860. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Seniorát |
Seniorát (z lat. senioratus) jest při rodinných svěřenstvích a jiných statcích šlechtických rodin řád dědické posloupnosti, podle něhož dědictví přechází vždy na nejstaršího člena rodiny bez ohledu na linii nebo blízkost příbuzenství. I syn posledního držitele jest vyloučen, je-li tu starší agnát (viz Agnace 2) než on. (Viz čl. Fideikommiss, str. 173a.)
S. v církvi evangelické viz Čechy, str. 187.