Ottův slovník naučný/Seirios
Ottův slovník naučný | ||
Seirény | Seirios | Seisachteia |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Seirios |
Autor: | Vladislav Kalousek |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýdruhý díl. Praha : J. Otto, 1904. s. 800. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Sirius |
Seirios, lat. Sirius, slula od starých dob nejzářivější (protože zemi vedle slunce nejbližší) stálice, t. zv. pes Orionův, jehož východ věstí největší vedra letní (dies caniculares, psí dni) s jejich zhoubnými následky, jak často líčeny od starých básníků. Též vzteklina psí (λύσσα) přenášena na hvězdu samu, jež představována jako divé zvíře, jakož stejné působnosti prý jest souhvězdí lva. Návod k účinné obraně obětmi a jinými zvyky lidem prý podal Aristaios (v. t. 1). klk.