Ottův slovník naučný/Renunciace
Ottův slovník naučný | ||
Renumerace | Renunciace | Renverdie |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Renunciace |
Autor: | neznámý |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýprvý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 563–564. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Související na Wikidatech: renunciace a Renunciace |
Renunciace (z lat. renuntiatio), vzdání se, zřeknutí se čeho. Mluví se zvláště o r-cích dcer v panovnických rodinách. Dcery totiž provdávajíce se, zříkají se za sebe i za své potomstvo nástupnického práva na trůn. Teprve po vymření mužského kmene (agnátů) oživnouti může eventuální právo ženského potomstva (kognátů), jež r-cí z dědění bylo vyloučeno. Srv. čl. Regredientní dědičky. V říši Římské nazývalo se r-cí nejen vzdání se čeho, nýbrž slavné ohlášení konečného výsledku hlasování komitií nebo koncilia plebis, ať již šlo o volbu úředníka neb o nějaký zákon. – Srv. též Abdikace.