Ottův slovník naučný/Radla
Ottův slovník naučný | ||
Rádl | Radla | Radlice |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Radla |
Autor: | František Hýbl |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýprvý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 37–38. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Radla, český duchovní v X. stol., přítel sv. Vojtěcha, pocházel z rodiny poddané Slavníkovcům a byl v chlapeckém věku přidán Vojtěchovi o něco mladšímu po bok jako soudruh a částečně dozorce. Provázel jej také do Magdeburka a tam studoval s ním v l. 972—981. Po návratu do Čech byl knězem na Libici. R. 992 byl vypraven od Čechů spolu s bratrem Boleslava II. Křišťanem do Italie, aby přiměl Vojtěcha k návratu. Obvyklé mínění, podle něhož R. jest totožný s Anastasiem, prvním opatem kláštera břevnovského, nemá podstaty. Po katastrofě libické (995) R. uchýlil se do Uher, stal se mnichem, i měl vlivné postavení na dvoře knížete Gejzy. Uhři jmenovali jej Astricus. Zdá se, že lze jej spatřovati v Anastasiu, prvním opatovi kláštera na hoře sv. Martina. Kdy zemřel, není známo. — Srv. Voigt, Adalbert von Prag (Berlín, 1898). Hýbl.