Ottův slovník naučný/Pierre
| Ottův slovník naučný | ||
| Pierola | Pierre | Pierrefonds |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Pierre |
| Autor: | Ludvík Tošner, Stanislav Nikolau, neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 717–718. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
Pierre, frc., Petr.
Saint-Pierre [se͡npjèr]: 1) St.-P. ostrov v jezeře Bielském ve Švýcarsku, tvoří malebné návrší, jehož vrcholek zdvihá se asi 40 m nad hladinu jezera a pokryt jest krásným lesem s mohutnými duby. Břeh jižní a západní jest velice půvabný s bujnými lukami a rozsáhlými vinicemi. Ostrov náleží městskému hospici bernskému a jest zde zřízen pensionát. Roku 1765 uchýlil se naň J. J. Rousseau, avšak brzy byl odtud bernskou vládou vypuzen, i ukazuje se zde světnice, v níž bydlil.
2) St.-P., námořní město na franc. ostrově Réunionu v Indickém okeáně, hlav. město arrond. Sous-le-Vent, na jižním pobřeží při ústí říčky Abord, na železniční trati, která objíždí celý ostrov, spojujíc jeho pobřežní města, má 24.465 obyv., jest čisté a pravidelně stavěné, stinné a opatřené dobrou pitnou vodou. Má jediný bezpečný přístav ostrova postavený r. 1854 při ústí zmíněné říčky s přirozeným vjezdem, hlubokým 15 m, mezi korálovými mělčinami. Přístavní ruch r. 1897 činil 160 lodí a obchodní obraty 26,1 mill. fr. dovozu a 4,9 mill. fr. vývozu. Tšr.
3) St.-P., město…
4) St.-P. d’Oléron, kantonální město ve franc. depart. Charente-Inférieure, uprostřed ostrova Oléronu, v arrond. Marennes, má 4419 obyv., obchodní soud, obchod s dřívím, slatiny, octárny, rozsáhlé vinice, maják, dolmeny a na hřbitově kostnici ze XIII. stol. vys. 20 m. Tšr.
Saint-Pierre-et-Miquelon [se͡n pjèr e miklo͡n], skupina ostrovů 20 km na j. od Nového Foundlandu, tvořící franc. osadu, zaujímá 235 km2 a má 6352 obyv. (1897). Ostrov Saint-Pierre měří s přilehlými ostrůvky (Ile aux chiens, Massacre, Colombier, aux Pigeons, Pelée, aux Vainqueurs) 33 km2, Miquelon skládá se ze 2 ostrovů spojených od r. 1783 písčinou: Grande Miquelon na s. a Petite Miquelon nebo Langlade na j., jež mají plochu 202 km2 a pouze 519 obyv., t. j. 2,5 ob. na 1 km2, kdežto na Saint-Pierreu jest obyv. 5833 a hustota 177 na 1 km2. Ostrovy ty složeny jsou z porfyru a žuly, spadají příkře do moře, dostupují výše 204 m, jsou holé s mnohými jezery a nesnadno přístupné. Jezera na Saint-Pierreu jsou bohata rybami a odtékají do moře nepatrnými ručeji, Langlade má dosti veliký potok, Belle Rivière. Podnebí jest studené a vlhké, průměrná roč. teplota činí +5 °C, nejnižší teplota jest –16 °C, plavbě velice nebezpečny jsou časté mlhy, hojné zvláště v čnu a čci. Z užitečných nerostů má Grande Miquelon okr, rudu měděnou a železnou, Langlade břidlici. Z polních plodin pěstují se s velikou obtíží jen některé zeleniny, Langlade pak má 13 statků s chovem dobytka. Hlavní důležitost osady leží v lovu ryb na mělčinách novofoundlandských, pro který jest ona francouzským rybářům jediným střediskem. R. 1897 odesláno odtud 18.500 t ryb, úhrnem vývoz činí 26½ mill. fr., z čehož 24¾ mill. fr. připadá na ryby a 1 mill. fr. na rybí tuk, dovoz pak činí 6 mill. fr. Saint-Pierre jest spojen s Brestem kabelem. Osadu spravuje guvernér a generální rada; hlavní město Saint-Pierre má chlapecký collège a vyšší dívčí školu, nižších škol jest 6. – Souostroví bylo objeveno r. 1497 Cabotem, od r. 1504 lovili zde Bretoňci a Normani, r. 1604 založena tu prvá osada, která přes opětné nájezdy Angličanů zůstala stále v rukou Francouzů. Tšr.