Ottův slovník naučný/Perejaslav
| Ottův slovník naučný | ||
| Péreire | Perejaslav | Perejaslavceva |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Perejaslav |
| Autor: | Ludvík Tošner |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 467. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Perejaslav-Chmelnyckyj |
|
Perejaslav (rus. Переяславль): 1) P. új. město rus. gub. poltavské na ř. Altě a Trubeži, skládá se z vlastního města a 3 předměstí, má 14.609 ob. (1897), mezi nimi 7392 židy, 14 pravosl. chrámů, mezi nimi chrám Nanebevzetí z r. 1010, dívčí progymnasium, školu duchovní, měšť. a farní, 2 knihovny, nemocnici, měst. banku, 44 průmysl. závody s výr. za 124.705 rub., mezi nimi veliký parní mlýn, 7 výroč. trhů a čilý obchod s obilím. – P. byla založena r. 993 kníž. Vladimírem jako hlavní město údělného knížetství Perejaslavského, r. 1293 byla rozbořena Batyjem a od té doby nepřipomíná se až v XVII. stol., kdy kozáci porazili zde vojsko polské. Za Bohdana Chmělnického P. byla plukovním městem, r. 1708 přivtělena ke gub. kijevské, r. 1781 učiněna újezdným městem, které r. 1802 přišlo ke gub. poltavské. – Perejaslavský újezd zaujímá plochu 4091,5 km2 půdy rovné, v níž jen některé osamělé vrchy dosahují výše do 150 m n. m. Z řek důležit jest pouze Dněpr, tekoucí na již. a záp. hranici v délce 115 km, přítoky jeho mají málo vody. Půda jest úrodná, lesův asi 70.000 ha (dub, bříza, osika, olše a borovice). Obyvatelů jest 185.421 (1897), téměř vesměs pravoslav. Malorusův, osad 394, chrámů 90, škol 39 s 4241 dětmi, dětí školou povinných však jest 17.130, nemocnic jest 6. Pěstuje se žito, oves, pohanka, ječmen, hrách, brambory, len, pšenice, proso a tabák, koní jest 26.875, skotu 50.458, ovcí 154.400, vepřů 58.462 a koz 868. Z domácího průmyslu nejrozšířenější jest pletení proutěného zboží, pak tkalcovství a obrábění dřeva, továren jest 25 s roč. výr. za ¾ mill. rub., mezi nimi cukrovar (½ mill. rub.) a 2 lihovary. Výroč. trhů jest 59, na Dněpru jest důležitý přístav Andruši.
2) P., nebo P. Zalěsskij, új. město rus. gub. vladiměřské na obou březích říč. Trubeže při jejím ústí do jez. Pleščejeva nebo Perejaslavského, má 8662 obyv. pravosl. (1897), 4 kláštery, 25 chrámů, duchovní, měšť. a 4 obecné školy, dívčí progymnasium, 5 nemocnic, chudobinec, 10 továren s roč. výr. za 4,3 mill. rub., mezi nimi přádelnu bavlny s 2200 děl. a 2 barvírny s 445 děl., rozsáhlé zelinářství (45 ha zahrad) a rybolov na jezeře. – Perejaslavský újezd má 3675,7 km2 půdy na z. nízké, rovné, močálovité a lesnaté a na jv. pahorkaté. Řeky příslušejí k úvodí Volhy a Kljazmy, jsou nepatrné, jezera zaujímají 58,2 km2. Půda jest nejúrodnější na jv., lesy pokrývají 110.000 ha, louky a pastviny přes 30.000 ha. Obyvatelů jest 92.018 (1897), téměř vesměs pravoslavných' chrámů jest 89, klášterů 5, škola 71, knihoven 12, 1 hospodářská škola. Obyvatelé zabývají se orbou (žito, oves, pohanka, ječmen, pšenice, hrách, brambory, len), chovem dobytka (16.270 koní, 31.552 skotu, 23.230 ovcí, 1045 vepřův a 148 koz), lovem ryb a domácím průmyslem. Továren jest 91, obchod nepatrný. Tšr.