Papillitis (lat.) jest zánět vnitrooční části čivu, t. j. papilly čivu zrakového (synonym. neuritis optica intraocularis), která jeví se v ophthalmoskopickém obraze zkalena, málo zduřelá, bez zřetelných hranic, při čemž bývá někdy i přiléhající sítnice více neb méně zkalena a zduřelá (papilloretinitis); žíly jsou rozšířeny, a zahnuty, někdy i zastřeny zánětlivou, zduřelou vrstvou; v papille i sítnici bývají tečkovité a pruhovité výlevy krevní. Porušení zraku bývá značné a dosti často trvalé, zvlášť zhusta bývá centrální scotom. (Viz Amblyopia.) Čiv zrakový za okem jest obyčejně též zasažen (neuritis retrobulbaris). Příjice, tuberkulosa, zánět míchy, »rheumatické vlivy«, ložisková sklerosa, polyneuritis, blednička, ucpání cev u srdečních vad a arteriosklerosy, otravy olovem a j. vyvolávají p.; někdy vyskýtá se v rodinách, obyčejně u mužských členů mezi 18.–30. rokem. Vystupuje-li zduřelá papilla as přes 2 mm nad niveau sítnice, nazývá se p. městnavou (opuch papilly, Stauungspapilla), při čemž jsou žíly mnohem více rozšířeny, tmavé, vinuty a zastřeny, tepny, rovněž vinuté a místy zastřené, bývají spíše bledší a užší; v papille a okolí jejím jsou obyčejně plaménkovité výlevy krevní a někdy lesklé skvrnky zvrhlé tkaně. Ostrost zraková jest obyčejně velmi dlouho poměrně dobrá. P. městnavá přichází u převážné většiny nádorů mozkových, hydrocephalie, cysticerku, měchožilů, zřídka u abscessů, výlevů krevních, změknutí mozku, někdy u zánětu ledvin, posléze u nádorův a zánětlivých pochodů v očnici. Co do vysvětlení původu tohoto značného zduření papilly panuje dosud spor dvou výkladův o původu t. zv. mechanickém anebo o původu zánětlivém. Dle prvního vniká oedem mozku po čivu zrakovém ku předu až za oko a tu vlákna síťové blány, jimiž čiv v oko prochází maje ve své ose hlavní žilku (venu), opuchnou a stlačí žilku, tak že krev venosní v papille se městná, z žíly a větví její pak prostupuje serum ve tkaň papilly (Manz, Schmidt-Rimpler), aneb zduří čiv vůbec jako čásť oedematosního mozku (Parinaud) a stísní žílu v ose neb na ohybu z čivu nebo jest žíla stlačena, přehnuta, zaškrcena vystoupivši již z čivu na své cestě prostorem mezipochvovým a zevní pochvou, která jest nahromaděnou zde tekutinou oedematosní (neb jest tu vena stlačena výlevem krevním, zánětlivým produktem) kalichovitě od čivu odtazena (Deyl). Druhá theorie (Leber) vykládá zduření zánětem čivu zrakového, kterýž zánět jest způsoben neznámými dosud nějakými látkami, které vyráběny jsou neznámým dosud způsobem všemi svrchu zmíněnými chorobami mozkovými, zvlášť nádory (i fibromy, aneurysmaty a osteomy a svěžími výlevy krevními po zlomeninách kostí lebečnich) zduření samo, p., jest pak teprv následkem zánětu. D.
PD old 70