Údaje o textu
Titulek: Paluba
Autor: Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 126. Dostupné online
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Paluba

Paluba (rus. палуба, frc. pont, it. ponte, coperta, tolda, angl. deck, něm. Deck, Verdeck) jest krytba lodi skoro vodorovná, v podélné ose nejvyšší a k oběma bokům velmi mírně nakloněná jen potud, aby voda při čištění a dešťová mohla odtékati. P. sdělána i na lodích železných z fošen čili hontů dřevěných jako špatných vodičů tepla, nejvíce borových, spočívajících na trámech čili nosnících, upevněných konci svými v bocích lodi. Drážky (skuliny) mezi honty jsou kalfatrovány (v. t.). Trámce dřevěné nebo železné, k oběma bokům lodi mírně sklenuté, spočívají na konci na podvalech, přes něž trámce ještě jsou připevněny ke stěnám lodi kolenovitými záporníky dřevěnými nebo železnými (jsou-li záporníky a trámce oba železné, jako u nových lodí všech, tvoří spolu jedinký kus). Proti podvalům jsou stoky (něm. Wassergänge), které lemují okraj p-by a svádějí vodu vyžlábkovaným povrchem svým k výtokům (něm. Speigaten), otvorům ve stěnách lodi. Dříve p. bývala na předním a zadním konci poněkud vyvýšena. P. má dle velikosti lodi více méně otvorův a to jedny jako vchody do podpalubí, jiné jako okna k osvětlení jeho, opět jiné na propouštění stěžnů, u válečných lodí obrněných na propouštění pancéřových věží, pak ventilatorův a u parolodí dymníků. Kolem celé p-by běží jakožto hořejší okončení stěny lodní práh (něm. Schandeck), jenž tvoří lodní brdo (bord) a na něm zábradlí pro cestovní lodi říční a jezerní lehké, pro mořské a zejména válečné velmi pevné, pravá silná stěna asi 1,5 m vysoká z mocných klad, s otvory ve středu obou boků; k otvorům vedou po pravém boku pro důstojníky a hosti spouštěcí schody (něm. Fallreep) a po levém pro mužstvo malá plechová stupátka, dle nichž visí lano na zadržení. Větší lodi mají jednu p-bu zpodní, největší takové dvě, čímž vnitřní prostora rozčleněna na 3 patra. FM.