Ottův slovník naučný/Pacius

Údaje o textu
Titulek: Pacius
Autor: Jiří Stanislav Guth-Jarkovský
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 6–7. Dostupné online
Licence: PD old 70

Pacius Fredrik, nejslavnější skladatel čudský, rodem Němec (* 1809 v Hamburce – † 1891 v Helsingforsu). Vzdělav se pode vlivem Spohrovým a Hauptmannovým byl sprvu druhým kapelníkem král. kapely ve Štokholmě a r. 1834 jmenován professorem hudby na universitě v Helsingforsu, na jehož hudební život měl rozhodný vliv. R. 1845 založil v Helsingforsu Společnost symfonickou, r. 1848 Jednotu pěveckou a prováděl tu postupně i nejsložitější díla evropských mistrů, což pro tehdejší hudební poměry čudské bylo s významem dalekosáhlým. Vedle této své dirigentské činnosti P. komponoval a to zejména opery: Honba krále Karla (na historicko-romantický text Z. Topelia, provedená r. 1852 ochotníky s neobyčejným úspěchem; některé části z ní, jako melodie »Och hafvets unga tärna«, dokonce znárodněly) a Princezna Kyperská. Z ostatních skladeb uvádíme: Fantasii pro housle (1842), Koncert pro housle (1845), několik pochodů, kantát a j. Největší důležitosti nabyl však P. jakožto skladatel vlastenecký národními písněmi Suomis sang, Soldatgossen, Fridsböner a skladbou národní hymny čuchonské Vårt land na slova Runebergova r. 1848. Poslední jeho prací byla opera Loreley (na slova Em. Geibela) z r. 1887. P. nebyl sice tvůrcem nějaké národní hudby čuchonské, ale dal aspoň impuls k pěstění hudby v Čuchonsku na základech hudby moderní. Gh.