Ottův slovník naučný/Konfiskace
Ottův slovník naučný | ||
Konfirmovati | Konfiskace | Konflagrace |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Konfiskace |
Autor: | neznámý |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. s. 680. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Konfiskace |
Konfiskace (od lat. fiscus) jest majetkový trest spočívající v odnětí majetkových předmětů, a sice takových, kterých buď bylo užito ke spáchání činu trestného, anebo které činem trestným byly produkovány. Kdežto římské právo znalo k-ci celého majetku zločincova (confiscatio bonorum), obmezuje moderní právo k-ci jen na jisté majetkové předměty, a to z toho důvodu, že k-cí celého majetku byly by zhusta postiženy třetí osoby, jež na zločinu neměly žádného podílu. Rakouský obecný zákonník trestní z r. 1852 zná na př. k-ci při zločinech přijímání darů ve věcech úředních a svádění ke zlému užívání moci úřední (§§ 104. a 105.), při přečinu proti literárnímu a uměleckému vlastnictví (proti autorskému právu, § 467. trest, zák.) atd. Dle § 30. trest. zák. může s odsouzením pro zločin spojena býti ztráta živnosti, lodního patentu nebo práva držeti loď k pobřežní plavbě (kabotáži). O ztrátě takové nerozhoduje soud, nýbrž v případě prvém úřad, který propůjčuje živnostenské právo, v obou případech posledních pak ústřední námořský úřad. Při přečinech a přestupcích bývá k. buď trestem hlavním nebo vedlejším.