Ottův slovník naučný/Disciplinární předpisy
| Ottův slovník naučný | ||
| Disciplinární moc | Disciplinární předpisy | Disciplinární řád |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Disciplinární předpisy |
| Autor: | Emil Ott, Jaroslav Šafařovič |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 601–602. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Disciplinární předpisy jsou nařízení, podle nichž stíhá se porušení pořádku a kázně v úředním povolání. Obsahují tudíž jednak vyznačení disc. poklesků a na ně uložených trestů (disciplinární právo), jednak naznačení úřadu disciplinárního i postupu, jakým činy disciplinární vyšetřeny, dolíčeny, nález vynesen a vykonán býti má, konečně vytknutí přípustných opravních prostředků (disciplinární řízení). Různými disciplinárními řády upraveno bylo právo i řízení disciplinární ohledně příslušníků jednotlivých úředních povolání. Nabylo-li provinění disciplinární povahy trestního skutku, přísluší obecným trestním soudům zakročiti; věc od disc. úřadu příslušnému státnímu zástupci oznámena buď (§ 84 tr. ř.). Náhrady škod disciplinárním činem způsobených pohledávati sluší obyčejným pořadem práva, nikoli připojením se k disc. řízení. Zájem veřejný žádá toho, aby discipl. řízení zavedeno bylo z povinnosti úřadu, byť poškozený skutkem disciplinárním ani toho nežádal, rovněž aby z výroku disc. úřadu, že jest důvodu k disc. řízení, stížnost vyloučena byla, poněvadž jen takto příležitost k brzkému a úplnému očištění se z obvinění zachována zůstane, konečně aby k uhájení neporušené autority úředního povolání, jehož příslušník z disc. poklesku podezřelým jest, řízení bylo tajné, avšak aby k obhájení zájmu disciplinárně obviněného zásady rovného slyšení šetřeno bylo. (O disciplinárním řízení co se týče advokátů viz Advokát 246 a Disciplinární komora.) Disciplinární řád strany soudců (zák. 21. kv. 1868 č. 46 ř. z.) stíhá jakožto skutek disciplinární porušení povinností úřadem i přísahou služební uložených i porušení cti a vážnosti stavu soudcovského třeba mimo úřad a tresce je buď trestem pořádkovým (napomenutí, důtka) buď trestem disciplinárním (přeložení ve stejné hodnosti na jiné místo, dání do výslužby na dobu neurčitou s důchody zmenšenými, propuštění) podle stupně trestuhodnosti, opětování činu a okolností přetěžujících. Tresty pořádkové udíleti může každý představený soudce svým podřízeným soudcovským úředníkům; tresty disc. ukládá disciplinární senát stálý, vždy na počátku roku sestavovaný a sice při nejvyšším soudě 5členný strany soudců císařem jmenovaných a jiných při tomto soudě dosazených, při vrchním soudě 5členný strany soudcovských úředníků ostatních. V Praze podle nařízení ministra spravedlnosti ze dne 3. ún. 1890 č. 1874 zřízeny byly dva disciplinární senáty, z nichž jednomu přísluší disc. moc nad soudcovskými úředníky soudů zřízených v krajinách převahou českou národností obývaných, druhému nad soudcovskými úředníky v krajinách převahou Němci obydlených. Disc. řízení nastává z usnesení disc. senátu, jež opravním prostředkem v odpor bráti nelze. Platí zde zásada vyhledávací zmírněná formou obžalovací. Po skončeném přípravném vyhledávání disc. řízeni buď soudem disc. se zastaví nebo hlavní líčeni disc. se nařídí, ze kteréhožto nařízení stížností nastoupiti nelze. K líčeni tajnému, jež podle okolnosti třeba přímo bez přípravného vyhledávání ustanoviti lze, dostav se obviněný osobně, bylo-li tak nařízeno. Obhájcem býti může právník způsobilý k obhajování ve věcech trestních anebo některý soudce. Třem důvěrníkům obviněného přístup jest dopřán. Po ústním přelíčení budiž nález o volné uvážení výsledků průvodních se opírající prohlášen a do 8 dnů dodán. Z nálezu odsuzujícího přísluší odsouzenému,z osvobozujícího vrchnímu státnímu zástupci odvolání k disc. senátu nejvyššího soudu, jež arciť jest vyloučeno, jestliže týž sám nález vynesl. D. p., pokud se týče notářů, obsahuje X. hlava notář. řádu ze dne 25. čce 1871 č. 75 ř. z. Notáři, ohrožujícímu čest a důstojnost povolání, komora notářská nechť udělí napomenutí nebo písemnou výtku, z nichž sobě stěžovati nelze. Porušení povinností úředních i povolání (§ 5 not. ř.) a hrubé poškození cti a vážnosti stavu trestáno buď disc. trestem (písemné důtky, peněžité pokuty do 500 zl., suspense až do roka, ztráty úřadu), jejž udílí disc. senát vrchního soudu, v jehož obvodě jest stanovisko notářovo. Nahrazením škody z disc. poklesku vzešlé nemine trestnost jeho (§ 39 not. ř.). Řízení disc. se strany soudců platí v podstatě též ohledně notářů (§ 161 not. ř.). Ott.
D. p. ohledně úředníků a sluhů státních a jim na roveň postavených úředníků a sluhů obsahuje cís. nař. ze dne 10. bř. 1860 č. 64 ř. z. Vedle tohoto nařízení stíhá se každé porušení povinností uložených úřadem, přísahou služební a všeobecnými nebo zvláštními předpisy jakožto služební přestupek buď pořádkovým trestem, domluvou nebo tresty disciplinárními (důtkou, pokutou peněžní, odnětím nároku na postup, přesazením nebo propuštěním). Důtku, k níž připojena výhrůžka dalšího disciplinárního zakročení v případě opakování přestupku, udílí písemně buď bezprostředný představený nebo vyšší úřad. Uložení pokuty peněžní, zejména srážka služného nebo mzdy má místo jen tehdáž, když je předepsána zvláštními předpisy, tak zejména při nedbalém úřadování (dvor. dekrety ze dne 30. led. 1792, 7. led. 1813, 19. pros. 1828). Nárok na postup může býti odňat buď pro určité případy nebo na dobu neurčitou. O disciplinárních trestech: přesazení, propuštění ze služby a suspensi viz Degradace. Disc. tresty zaznamenávají se v tabelách kvalifikačních. Uložení disciplinárního trestu musí předcházeti řádné vyšetření věci, při čemž poskytuje se dotyčnému úředníku příležitost ospravedlniti se. Disc. tresty ukládá zvláštní kommisse sestavená při každém zemském úřadě (politickém, finančním atd.) z předsedy a nejméně čtyř členů dotyčného úřadu. Kommisse ty zřizuje při finančních zem. úřadech ministerstvo financí, při politických zem. úřadech ministerstvo vnitra pro úředníky a sluhy tomuto podřízené, pro ostatní pak příslušný centrální úřad v dorozumění s ministerstvem vnitra. Tyto disc. kommisse opatří, čeho třeba v příčině zahájení a vedení disc. jednání. Nálezy, jimiž se ukládá disc. trest nebo se uznává na suspensi, lze bráti v odpor stížností na vyšší představený úřad podanou ve lhůtě čtrnáctidenní po doručení nálezu u úřadu, jenž nález vydal. Rekurs proti vyslovené suspensi nemá účinku odkládacího. Ustanovení cís. nařízením ze dne 10. března 1860 č. 64 ř. z. nevztahuje se: 1. na úředníky a sluhy úřadů soudních; ohledně soudních úředníků, pokud nejsou soudci, a sluhů soudních platí dosud předpisy §§75—89. soudní instrukce ze dne 3. kv. 1853 č. 81 ř. z.; 2. na personál učitelský; vykonávání disciplinární moci nad personálem státních středních a vysokých škol není upraveno zvláštním předpisem a vykonávají tedy disciplinární moc představení dotyčných ústavů a představené jim úřady dle všeobecných a zvláštních služebních předpisů a instrukcí; 3. na finanční stráž, ohledně níž stanoven zvláštní d. řád a řízeni služebním předpisem c. k. finanční stráže z r. 1843 a 1858; 4. na stráž trestnic a polepšoven; 5. na úřadníky a sluhy správy vojenské. Naproti tomu platí cís. nař. z r. 1860, co se týče »úředníků« fin. stráže a úředníků a sluhů výkonných úřadů (celních, kontrolních, berních a p.); pro tyto poslednější platí kromě toho ještě zvláštní předpisy obsažené v úředním naučení pro výkonné úřady z r. 1836 a 1853. Disciplinární normy pro úředníky a sluhy úřadů autonomních stanoví příslušná korporace autonomní sama. Šfč.