Ottův slovník naučný/Dedititii

Údaje o textu
Titulek: Dedititii
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 146. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Dedititii [-ícii] sluli národové přemožení Římany, kteří mezi cizinci (peregrini) stáli na nejnižším stupni právním, odkázáni jsouce jen na zásady ius gentium. Jim rovnali se příslušníci obcí zbavených za trest občanství, pak někteří vyhnanci. Pobyt v Římě byl jim zakázán a dopadeni-li tam, měli býti prodáni za otroky jménem státu, dle zákona Aelia Sentia. Dle ní považováni za d-ie (dedititiorum numero) též otroci trestaní potupným trestem. D. nebyli způsobilými zřizovati testament; po smrti jejich nastala posloupnost intestátní jako po propuštěnci, který byl občanem, nebo jmění připadlo patronovi, jako po propuštěnci Latinovi, dle způsobu vady, pro který se stali z nich d.