Ottův slovník naučný/Calvinismus
| Ottův slovník naučný | ||
| Calvinia | Calvinismus | Calvinius |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Calvinismus |
| Autor: | Bohumil Mareš |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Pátý díl. Praha : J. Otto, 1892. S. 68. Dostupné online |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Kalvinismus |
|
Calvinismus [ka-] v užším (dogmatickém) smyslu jest souhrn všech názorů, které Calvin projevil, zejména v Instituci, podávající úplnou soustavu křesťanské víry, založené na evangel. zásadách, zvlášť oněch o Písmu svatém jako nejvyšší autoritě a o ospravedlnění člověka beze vší vlastní zásluhy z pouhé toliko milosti Boží skrze víru. Středem jeho jest evangelický augustinismus. Vycházeje od Boží svrchovanosti, velebnosti a moci a od naprosté závislosti člověka, jeho nehodnosti, neschopnosti k dobrému, a jeho nesvobodné vůle a bezzáslužnosti, tvrdí c., že Bůh podlé věčné rady své jedny k spasení stvořil a druhé při stejné vině k zahynutí (absolutní praedestinace). Od učení Zwingliho a Luthera, kteří také absolutnímu předurčení učili, liší se v té příčině c. tím, že v jeho soustavě toto učení se stalo principem, čehož při oněch obou nebylo. V učení o večeři Páně zaujímá c. místo mezi učením Zwingliho a Luthera zprostředkující a stanoví, že toliko věřící tělo Kristovo na pravici Boží povýšené duchovně, ale skutečně požívají. Poněvadž od prvopočátku Calvin sledoval praktický cíl, jeví se c. v širším smyslu býti souhrnem všech názorův a snah čelících k methodickému zákonnému uspořádaní života jednotlivcův i celé společnosti (církevní) přičiněním Calvinovým, zejména v otázkách církevního zřízení, výslovně ráz presbyterianismu na sebe beroucího. C. jak v učení, tak i zřízení má ráz velice vážný, ba přísný. C. v nejširším smyslu pak jsou všechny ty útvary a zjevy v učení i zřízení, jež se vyvinuly na jiných místech dříve nebo později, přímo nebo nepřímo pod vlivem Calvinových názorů. To platí nejpředněji o Hugenottech. Ale jeho názory opanovaly evang. církev v celém Švýcarsku, v Italii, zvlášť ve Skotsku (Jan Knox), Hollandsku, Polsku i Uhrách. I bratrská Jednota česká oblíbila si spisy Calvinovy a měla v obapolném vědomí souhlasu s ním styky, osvědčené zvlášť poselstvím bratří Matěje Červenky ke Calvinovi r. 1540 a Petra Herberta r. 1560. Ve všech církvích, které zahrnuty jsou ve jménu »církve reformované«, vliv c.-mu jest patrný a všechny reformované symbolické knihy od polovice XVI. století jsou jím více nebo méně prodchnuty, ovšem z příčin národních a historických zvláštností všelijak modifikované. BM.