Ottův slovník naučný/Axentowicz
| Ottův slovník naučný | ||
| Axenstein | Axentowicz | Axholme |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Axentowicz |
| Autor: | Wojciech Gerson |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 1115-1116. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Teodor Axentowicz |
|
Axentowicz Teodor, malíř polský. Nar. r. 1859 v Brašově v Sedmihradsku z rodičů původu armenského, studoval na reálných školách ve Lvově a roku 1879 odebral se do Mnichova na akademii výtvarných umění, kde v l. 1881, 1882 a 1883 jeho práce vyznamenány byly stříbrnou medaillí. R. 1882 vystavil v Krakově Studii starce, vynikající silou výrazu a výbornou technikou. Z Mnichova přesídlil se r. 1883 do Paříže, kde od těch dob trvale mešká, zabývaje se hlavně malbou podobizen. Mnohé z nich vystaveny byly v pařížském Saloně a došly se strany francouzské kritiky vřelého uznání. Mimo to maluje A. se zdarem výjevy ze života prostého lidu. Zvláštní zmínky zasluhují podobizny Henriho Fouquiera (1884), sl. Feydeauové (1884), Portalise, red. časop. »Le XIXesiècle« (1888), Gustava Lewity (1889) a pastelová podobizna Renéa d’Huberf (1888); z obrazů ostatních: Julie u otce Lorenza (1884), vyznačující se zdařilou charakteristikou, U cisterny (1884), se skvělým koloritem, a Selský pohřeb na haličském Podole (1888). Výborná jest také kresba Starošlechtický soud, v níž prostota lidských typů dobře jest přizpůsobena rázu doby. Díla A-ova vedlé ušlechtilého koloritu a správné kresby vynikají i po stránce psychické. Gn. red.