Ottův slovník naučný/Agrilus

Ottův slovník naučný
Agrikulturní státy	Agrilus	Agrimensores

Údaje o textu
Titulek:	Agrilus
Autor:	Ladislav Duda
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 470–471. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Č. 104. Agrilus viridis L. (Polník zelený).

Agrilus Sol., polník, rod nevelikých, štíhlých brouků z čeledi krasců (Buprestidae), žijících na křovinách a stromech listnatých vůbec. Úzké a dlouhé tělo jejich jest vezpod klenuto válcovitě, toliko nahoře jsou krovky trochu sploštělé. Tykadla od očí značně vzdálená vkloubena jsou na širokém čele ve velikých jamkách, a jsou od čtvrtého článku podoby pilovité. Tenké nohy mají na chodidlech první článek velmi dlouhý a plochý, a drápky buď na špici rozpoltěné neb u kořene zoubkem opatřené. U nás žije asi 10 druhů, jež lze dosti nesnadno rozeznati; nejhojnější ze všech jest polník zelený (A. viridis L.), barvy kovově zelené, u samečků namodralé, 5–7,5 mm veliký. (Viz vyobr. č. 104.) Žije nejčastěji na mladých bucích, na dubech a olších, břízách a na šípku; v čnu a čci samičky snášejí vajíčka na kůru, obyčejně tam, kde větve ze kmenů vyrůstají. Bílé, červovité (beznohé) larvy zažírají se pak do kůry, vyhlodávajíce pod ní ve vrstvě lýkové a ve svrchních vrstvách dřeva chodby vlnitě se vinoucí, na jichž konci se teprve třetího roku z jara zakuklují. Nejraději drží se larvy na výslunné straně kmenův, a mohou mladým stromkům značně uškoditi, bylo-li mnoho vajíček najeden sneseno; zvláště často pozoruje se škoda taková v lesn. školkách bukových a dubových, jejichž sazenice těmito brouky někdy bývají zničeny. Tu nezbývá ovšem než stromky hynoucí vytrhati neb vysekati a spáliti, dříve než se brouci vylíhnou a opět rozmnoží. LD.