Ottův slovník naučný/Agapit
Ottův slovník naučný | ||
Agapios | Agapit | Agapito |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Agapit |
Autor: | Arnošt Winter, neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 424. Dostupné online. |
Licence: | ![]() |
![]() 2) Agapit Pečerský |
Agapit: 1) Svatý, založil r. 1578 pravoslavný mužský klášter v uj. totemském v gub. vologdské při říčce Tarnaze a Markuši; odtud klášter tento nazývá se rusky »Agapitov-Totemskij-Markuševskij monastyr«. A. vystavěl tu dva chrámy: 1. sv. Nikolaje Divotvorce a 2. sv. Prokopa Ustjužského. A. zemřel smrtí mučennickou uvržen byv od pohanského obyvatelstva do řeky Ustjugy; těžké řetězy, jimiž byl spoután, spatřují se dosud na hrobce jeho ve klášterním chrámě sv. Nikolaje Divotvorce. Klášter zrušen r. 1764. w.
2) A., pověstný lékař ruský, † r. 1095. Byl chovancem kláštera kijevopečerského (blíže Kijeva), jenž tehdá právě byl založen. Léčil »modlitbou a bylinami«. Příznivé výsledky, jakých se dodělal v praxi lékařské, vzbudily závisť v tehdejším lékaři armenském, jehož umění v Kijevě bylo velebeno. Chtěje vyzvěděti způsob léčení A-ova poslal k němu Armen odsouzence, jemuž před tím dáno bylo jedu. A. uzdravil provinilce a sám vypil jed beze škody. Vladimíra Monomacha uzdravil A. v nepřítomnosti; darů nabízených od něho nepřijal. Po smrti A-ově přijal Armen víru křesťanskou. A. pochován byl ve klášterní hrobce Antoniově.