Ottův slovník naučný/Adamkiewicz

Údaje o textu
Titulek: Adamkiewicz
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 171. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Adamkiewicz Albert (* 1850), dr. med., prof. pathologie na universitě krakovské. Nar. v Zerkově v Poznaňsku, stud. v Královci a ve Vratislavi, kdež zejména účastnil se prací v Heidenhainově ústavě fysiologickém. R. 1870 ve válce francouzskoněmecké byl vřaděn do armády, načež po uzavření míru odebral se k dalším studiím do Vircpurku. Pracoval tam v pathol. ústavě Recklinghausenově a na klinice prof. Bambergra, Linharta a Scanzoniho. Z Vircpurku vrátil se do Vratislavě, kde podrobiv se zkouškám v Prusku předepsaným r. 1873 lékařská studia ukončil. Od r. 1875 až 1876 byl assistentem prof. Witticha při fysiolog. ústavě v Královci, později na klinice vnitřních nemocí prof. Naunyna a řídil klinickou laboratoř. Stav se tamtéž docentem univ. měl přednášky o pathologii a diagnostice. Později přijal místo primárního lékaře v berlínské nemocnici Charité na oddělení prof. Westphala pro choroby nervové, znova se habilitoval a přednášel na berlínské univ. až do r. 1881, kdy byl povolán do Krakova za prof. všeobecné a experimentální pathologie. Výsledky vědeckého badání uveřejňoval A. dílem o sobě, dílem v rozpravách vydávaných akademií vídeňskou a krakovskou, jakož i v četných odborných časopisech polských, něm. i francouzských. Z monografií jeho sluší uvésti: Die Natur und der Nährwerth des Peptons (Berlín 1877); Das Schicksal des Ammoniak im gesunden u. die Quelle des Zuckers u. das Verhalten des Ammoniak im Diabeteskranken Menschen (t. 1879); Die Secretion des Schweisses (t. 1878); Die Blutgefässe des menschlichen Rückenmarkes (2 sv., Víd. 1881 a 1882); Die Lehre vom Hirndruck u. Pathologie der Hirncompression (2 sv. t. 1883); Über Hirndruck und Gehirncompression (t. 1884); Neue Rückenmarkstinctionen (t. 1884); Die anatomischen Processe der Tabes dorsalis (t. 1885); Die Nervenkörperchen (t. 1885); Die Rückenmarksschwindsucht (t. 1885); O kraźeniu krwi w komórce zwojowéj (Krakov, 1886). Větší čásť vyšla rovněž polsky v odb. časopisech »Gazeta lekarska« a »Przegl ad lekarski«. Mimo to uveřejnil A. množství drobnějších vědeck. statí. Na mezinárodním sjezdu lékařů a přírodozpytců v Kodani byl zvolen za čestného předsedu sekce neurologické, při sjezdu krakovském obdržel stříbrnou medailli za své peptony. R. 1882 udělila mu srbská vláda za věd. zásluhy takovský řád a r. 1885 byl jmenován členem Société de biologie v Paříži Náležíť A. k nejhorlivějším současným badatelům polským v oboru věd lékařských.