Ottův slovník naučný/Actuarius

Údaje o textu
Titulek: Actuarius
Autor: Ferdinand Pečírka
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 153–154. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Actuarius [ak-] Johannes, »syn Zachariášův«, žák filosofa Rakendytesa pod Andronikem Palaiologem (1282–1328), poslední slavný lékař řecký doby byzantské. Ve spisech svých opírá se zejména o Galéna a nejlepší pozdější Řeky. však též o Araby, ač pozorovati lze, že také spisoval samostatně, opíraje se o vlastní bohatou zkušenost. Jeho spis o moči jest bez pochyby nejlepším toho druhu v řecké literatuře. Památným jest též spis »o normálních i abnormních činnostech duševního pneumata a o způsobu života, k nim se vztahujícím« (Περὶ ἐνεργειῶν καὶ παθῶν τοῦ ψυχικοῦ πνεύματος καὶ τῆς κατ' αὐτὸ διαίτης), v němž se jeví názor psychologický i fysiologický doby tehdejší. Duše lidská, rozumem obdařená, ačkoli jest podstatí jedinou, nedělitelnou, jest přece obdařena různými schopnostmi, jež hlavně rozličnými způsobami a druhy »pneumata« jsou podmíněny. Toto pneuma jest hmotnou podstatí duše. Různé způsoby pneumata vynikají změnami v žaludku, játrech, srdci, mozku a v krvi v nich vytvořené. Pojednav o πνεῦμα φυσικὸν a ζωτικὸν obrací se A. ku πνεύμα ψυζιχόν, k výkonům čidel jím umožněným, k představám a pocitům z popudů čidel vynikajícím, k činnosti fantasie, paměti i rozumu a k jich porušením. V druhém díle pak pojednává o působení normální činnost pneumata udržujícím i rušícím. Zvláště slavné dílo jest spis Περὶ διαγνώσεως παθῶν o dvou knihách, jež spolu s jinými spisy vydáno bylo latinsky v Benát. 1554 pod titulem Methodi medendi lib. VI. Peč.