Ottův slovník naučný/Abandon
Ottův slovník naučný | ||
Abancourt | Abandon | Abandonovati |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Abandon |
Autor: | Jaroslav Haasz |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha : J. Otto, 1888. S. 17–18. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Abandon, franc. opuštění. 1) V mluvě námořnické opuštění lodi od mužstva lodního anebo vysazení jednotlivých lodníků na cestě. — 2) V právu námořském prohlášení pojištěného, kterým postupuje pojistiteli svá práva k věci pojištěné za zaplacení celé sumy pojištěné. A. je tedy způsob t. zv. konstruktivní celkové ztráty (konstruktiver Totalverlust, perte légale), kde se skutečná celková ztráta (absolutní) finguje prohlášením pojištěného ve případech, kdy snad není ztráta ona ještě zjištěna, ale jest velmi pravděpodobna, nebo kdy nastala snad v skutku pouze ztráta částečná, která se však objemem celkové ztrátě blíží. Již ordonnance burgosské z r. 1538 určují lhůty pro a. zboží ztraceného nebo poškozeného, a v ordonnancích barcelonských z r. 1435 a sevillské z r. 1556 staví se nezvěstnost lodi na roveň úplné zkáze její. Západofranc. Guidon de la mer v těchto případech stanoví a. Po příkladě anglického a sev.-amerického práva obyčejového (abandonnement) a franc. Code de commerce, který a. zove délaissement a jehož ustanovení přešla téměř doslovně do práva špan., portug. a hollandského, znají též ostatní moderní práva námořská a. Německé právo (čl. 865-875 obch. zák.) dovoluje a. při nezvěstnosti lodi, pak je-li předmět pojištěny ohrožen tím, že loď nebo zboží stihlo embargo, že zadrženy válečnou neb vyšší mocí (vládou) nebo loupežníky mořskými a neuvolní-li se během 6 nebo 12 měsíců, dle toho, stala-li se nehoda ta v mořích evropských (také ve Středozemním, Černém neb Azovském) či jinde. Code de commerce (změněný v té příčině zákony z r. 1854 a 1862) a práva příbuzná dovolují a. nad to při ztroskotání lodi, při neschopnosti ku plavbě, způsobené nehodou na moři, při zkáze nebo zhoršení pojištěných předmětů ze tří čtvrtin (právo americké již při zkáze poloviční). Brémské revidované podmínky pojistné, důležité pro pojišťování námořské a doplňující často vůli stran, neznají a-u, právě tak jako pojistky francouzské jej obyčejně co nejvíce obmezují. Prohlášení a-u musí učiniti pojištěný bez podmínky, neodvolatelně a ve lhůtě 6 neb 9 (dle franc. práva 6, 12 neb 24) měsíců, dle toho, byla-li loď nezvěstná určena do přístavu evropského čili nic a stalo-li se vzetí nebo zadržení lodi v moři evropském (atd. viz nahoře) čili nic; dle angl. a amer. práva ve lhůtě přiměřené, obyčejně hned po zprávě o nehodě. Lhůta k a-u začíná uplynutím lhůt svrchu naznačených nebo lhůty nezvěstnosti. Některá práva žádají prohlášení písemného (prus. Landrecht žádal prohlášení soudem, notářem nebo přísežnými dohodci). Zajištěný může během podobné lhůty (vyjma franc. právo) užiti a-u proti zajistiteli. Přijetí a-u pojistitelem není třeba; dle angl. a amer. práva nahrazuje soudce rozhodnutím svým odepřené přijetí. Prohlášením a-u přejdou na pojistitele práva, jež pojištěny na pojištěnou věc měl; sumu pojištěnou může však pojištěný žádati teprve, když pojistiteli sdělil listiny ospravedlňující a. a když mu popřál přiměřené lhůty ku prozkoumání jich (dle Landrechtu ve 2, dle práva franc. ve 3 měsících, dle holland. práva v 6 týdnech). K žádosti pojistitelově má mu pojištěný zříditi revers o a-u a vydati listiny týkající se věcí a-ovaných; vždy pak je povinen pečovati o zachránění věcí těch, pokud to možno a pokud pojistitel tak ještě učiniti nemůže, a dodati tomuto všechny zprávy o nich došlé, vůbec podporovati jej ve příčině opětného nabytí nebo speněžení věcí. — 3) A-em se zove konečně také právo, jež některá práva námořská (též obch. zák.) dávají pojistiteli, aby se uchránil placení škody přesahující sumu pojištěnou; může se totiž sprostiti všech povinností ze smlouvy pojišťovací zaplacením celé sumy pojištěné, jakmile nehoda nastala; nenabývá však tím práva k věcem pojištěným. Hsz.