Ottův slovník naučný/Čechy/Průmyslné spracování koží, kožešin, štětin, srsti, vlasův a pod.
| Ottův slovník naučný/Čechy | ||
| Průmyslné spracování dřeva, kosti, pryže, perčoviny a látek podobných | Průmyslné spracování koží, kožešin, štětin, srsti, vlasův a pod. | Průmysl oděvní a ozdobný |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Průmyslné spracování koží, kožešin, štětin, srsti, vlasův a pod. |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Šestý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 165. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
1. Koželužství a jirchářství provozovalo se v Čechách až do XIX. stol. pouze po řemeslnicku, ač české zboží i v tomto odvětví průmyslu ode dávna bylo velice dokonalým, a ač právě v Čechách celá řada vynikajících průmyslníků přispěla novými vynálezy ke zdokonalení výroby. Celkem jest v Čechách 575 koželuhův a jirchářů (nejvíce v okr. královéhradeckém, teplickém a litoměřickém po 30). Větších závodů jest 52 (v Praze 2, Liberci 5, Sušici 3), jež dohromady zaměstnávají 1315 dělníkův a vyrábějí 1,260.300 kusů kůže luhované, zámišové, kamencem i jinak vydělávané v ceně 5,643.800 zl. – Kůže barvená a lakovaná vyrábí se v Čechách ve 3 závodech v obv. obch. komory pražské (v Praze, Libni a na Smíchově) se 319 dělníky, v hodnotě 179.000 zl., a ve 2 závodech v obv. obch. komory plzeňské (v Plzni a Rokycanech) se 147 dělníky v hodnotě 560.000 zl.
2. Řemenářství, sedlářství a brašnářství. Řemenáři zhotovali ve středověku pouze řemení ze surové kůže, jichž užíváno při oděvnictví a při výstroji koní, kdežto sedláři zhotovovali chomouty, sedla, výstroje pro koně a pod. Cech měli řemenáři i sedláři společný. Nyní zaměstnávají se sedláři hlavně výrobou a stavbou kočárů, kdežto řemenáři zhotovují veškeré náčiní shora jmenované. Výroba brašen, tobolek, vaků, pouzder a pod. nazývala se tobolkářstvím; tak připomíná se zvláštní cech tobolkářů v Praze již v r. 1609, jenž trval samostatně až do r. 1848, kde se sloučil s cechem drátkářským a r. 1860 s jednotou čalounickou. Nyní provozují se všechny tyto 3 živnosti namnoze společně. Celkem jest v Čechách 1888 takovýchto živnostníků. Větších závodů jest 44 (v Praze 5, v Plzni 2), kde jest zaměstnáno 139 dělníkův a kde vyrábí se zboží v ceně 337.500 zl. V závodech v Plzni a ve 2 závodech v Praze zhotovují se hlavně hnací řemeny. Galanterní zboží z kůže vyrábí se ve 2 větších závodech v Praze s 33 dělníky, v ceně 31.000 zl., mimo to 22 živnostníky. – Vyrabitelé kamencových usní jsou v Praze 4, dílna na odtukování odpadků kožních 1 v okrese smíchovském. – Lakýrnictví kůže a plátna provozuje se v jediném závodě v Praze.
3. Výroba náhražků kůže. Plátno voskované a kožité vyrábí se v 1 závodě na Pelci a Tyrolce u Karlína, mot 33 o 44 koň. silách, dělníků 53, výroba v ceně 204.000 zl. – Látky nepromokavé zhotovují se pouze v maloprůmyslu (1 závod v okresu karlínském).
4. Kartáčnictví. O průmyslu kartáčnickém máme zprávy poprvé ze století XIV.: uvádí se totiž, že v r. 1350 dostal norimberský kartáčník Hermann právo měšťanské a oprávnění provozovati živnost kartáčnickou v Praze. Lze míti za to, že průmysl ten byl již dříve znám, že však se o něm neděje dříve zmínka, poněvadž má výroba malou důležitost. Nyní vyrábějí se většinou obyčejné druhy zboží: kartáče, štětky a štětce, k nimž se používá štětin z tuzemska i cizozemska (hlavně z Ruska a Číny). rýžových kořínkův a některých druhův exotických trav, kdežto jemnější druhy zboží dovážejí se hlavně z Vídně a Francie. Kartáčníků jest v Čechách celkem 292, nejvíce v Praze: 33 a v okr. žamberském 19, kde se nalézá 1 větší závod s 18 dělníky a s výrobou v ceně 43 000 zl. a kde se kartáčnictví provozuje též jako domácí průmysl.
5. Závody na čištění peří jsou v Čechách celkem 4 (v Praze 1 větší závod s 1 motorem o 20 koň. sil., se 146 dělníky, s výrobou v ceně 1,500.000 zl.).
6. Výroba strun provozuje se pouze v 1 závodě v Praze a 10 maloživnostníky v okrese vildšteinském.