Ruch (almanach 1870)/Otrokům

Ruch (almanach 1870)
Náš román	Otrokům	Milence

Údaje o textu
Titulek:	Otrokům
Autor:	Ladislav Quis
Zdroj:	ČAPEK, Antonín; DÜRICH, Josef. Ruch : almanah omladiny českoslovanské. Ročník druhý. Praha : I. L. Kober, 1870. s. 134–135. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Strhejte věnce, skvosty strhejte
a oblečte se v roucha smutečná,
na hlavy své nasypte popele,
a odvykejte smíchu ústa svá.

Ať nedotknuty stojí poháry,
a stůl ať čeká darmo hostí svých,
ty pěvče sladký loutnu roztřískej
a udus něžnou píseň v prsou svých.

A chceš-li zpívat, žalmy zanotuj,
a kdo chceš hejřit, hejřiž v zoufání,
a kdo chceš píti, krví opoj se,
kdo lásku chceš, zanechej doufání.

A naše ženy? — my jsme otroci,
a naše děti? — my jsme robové;
což může ptát se otrok po ženě,
což otrok může dbát o děti své!

Ó podivná ty chaso otrocká,
ty zapomínáš svojí poroby;
pod bičem pána výskáš vesele,
svou hanbu stavíc otců na hroby.

Ó nešťastná ty chaso otrocká,
ty nepoznáváš svého otroctví,
ty zapomínáš na svých dědů prach
a na svých věštců svatá proroctví.

Ó zbloudilá ty chaso otrocká,
což neprohlédnou nikdy oči tvé,
což nepozná svou sílu rámě tvé,
by strhalo to jarmo staleté?

Strhejte věnce, s nimi okovy,
setřete s čela hanby znamení;
otroků není, zhouba tyranům,
my chceme stavět, sem to kamení! —