O statcích a pracích nehmotných/20

O statcích a pracích nehmotných František Ladislav Rieger
19	20	21

Údaje o textu
Titulek:	§ 20
Autor:	František Ladislav Rieger
Krátký popis:	O statcích a pracích nehmotných a jich významu i postavení v národním hospodářství
Zdroj:	RIEGER, Fr. Ladislav. O statcích a pracích nehmotných… Online na Internet Archive
Vydáno:	Praha, Fr. Řivnáč 1850
Licence:	PD old 70

Kdož si dále může pomysliti zdar výroby, postup bohatství národního bez dobré správy zemské, bez spravedlnosti pořádku a bezpečnosti?^[1] Sám Smith pokládá vedle dělení práce a rozsáhlého obchodu, dobrou vládu za nejhlavnější podporu výroby nalezaje dobrodiní, kteréž jí činí zvláště ve všestranném ubezpečení svobody obchodu, a v pořádném poskytování spravedlnosti. (viz III díl. str. 393—4.)

Jak neocenitelnou zásluhu o výrobu mají všickni ti, kdožkoli se o veřejnou bezpečnost spravedlnost a pořádek přičiňují, nejlépe pozná každý, když porovná země nemající pořádné vlády a bezpečnosti se zeměmi civilisovanými, kdež průmysl pod ochranou těchto své divy tvoří: na jedné straně člověk vystaven všem outokům nepříznivých živlů, o život svůj neustále se potýkaje s divou zvěři a nebo sousedem svým, nemaje ba nemoha chovati více statků, než vyžaduje zachování života a nejnutnější potřeba — surovost a chudoba — na druhé straně krásně vzdělaná, hojné a rozmanité plody vydávající půda, nádherné domy, pohodlné nářadí, chutné a hojné potravy, příjemné šatstvo, rozmanitost a ušlechtilost rozkoší, lidé, všeho toho požívající v pokoji — vzdělanost, a bohatství.^[2]

↑ Sans cette protection (de l'autorité publique) qui préte le secours de tous aux besoins ďun seul, il est impossible de concevoir aucun développement important des facultés productrices de l'homme, des terres, des capitaux; il est impossible de concevoir l'existence des capitaux eux mémes, puisqui'ls ne sont que des valeurs accumulés et travaillant sous la snuvegarde de l'autorité. C'est par cette raison que jamais aucune nation n'est parvenue á quelque dégré ďopulence sans avoir été soumise á un gouvernement régulier. Tak praví Say díl I. str. 14.
↑ Velmi krásně mluví Gioja o mnohonásobném prospěchu zřízení společenského a bezpečnosti. »Vedette e toccate la somma dé lavori socciali. Paragonate le coste de l'Africa l'Arabia, l'Persia, l'Asia minore floridissime al tempo de Romani, epoca di sicurezza, isterilite e deserte ne' tempi attuali, epoca di trepidanza. Paragonate l'America incivilita coll' America selvaggia. Nella prima campi coltivati, maremme ascingate, foreste abbatute verdi praterie, fecondi pascoli, abitazioni sane cittá ricche, strade spaziose, porti pieni di vascelli, un populo numeroso che vive nell' abbondanze, perché massima é la sicurezza. Nella seconda, profonde solitudini, foreste spaventevoli, sterili lande, acque stagnanti, vaposi impuri, rettili velenosi, perché nissuna sicurezza. Le orde ferori che scorrono questi deserti senza fissara la loro dimora, sempre occupate ad insequire la loro preda, sempre animate tra esse da rivalita implacabili, non sincontrano che per azzuffarsi e distruggersi. Nuovo prospetto etc.« díl I. str. 280.

[1] Sans cette protection (de l'autorité publique) qui préte le secours de tous aux besoins ďun seul, il est impossible de concevoir aucun développement important des facultés productrices de l'homme, des terres, des capitaux; il est impossible de concevoir l'existence des capitaux eux mémes, puisqui'ls ne sont que des valeurs accumulés et travaillant sous la snuvegarde de l'autorité. C'est par cette raison que jamais aucune nation n'est parvenue á quelque dégré ďopulence sans avoir été soumise á un gouvernement régulier. Tak praví Say díl I. str. 14.

[2] Velmi krásně mluví Gioja o mnohonásobném prospěchu zřízení společenského a bezpečnosti. »Vedette e toccate la somma dé lavori socciali. Paragonate le coste de l'Africa l'Arabia, l'Persia, l'Asia minore floridissime al tempo de Romani, epoca di sicurezza, isterilite e deserte ne' tempi attuali, epoca di trepidanza. Paragonate l'America incivilita coll' America selvaggia. Nella prima campi coltivati, maremme ascingate, foreste abbatute verdi praterie, fecondi pascoli, abitazioni sane cittá ricche, strade spaziose, porti pieni di vascelli, un populo numeroso che vive nell' abbondanze, perché massima é la sicurezza. Nella seconda, profonde solitudini, foreste spaventevoli, sterili lande, acque stagnanti, vaposi impuri, rettili velenosi, perché nissuna sicurezza. Le orde ferori che scorrono questi deserti senza fissara la loro dimora, sempre occupate ad insequire la loro preda, sempre animate tra esse da rivalita implacabili, non sincontrano che per azzuffarsi e distruggersi. Nuovo prospetto etc.« díl I. str. 280.

[1]

[2]