Moderní básníci francouzští/Píseň, již jsem slyšel ve Vosgách
Moderní básníci francouzští | ||
Motiv z Platona | Píseň, již jsem slyšel ve Vosgách | Orakulum |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Píseň, již jsem slyšel ve Vosgách |
Autor: | Auguste Barbier |
Zdroj: | Moderní básníci francouzští. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. s. 36–37. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Jaroslav Vrchlický |
Licence překlad: | PD old 70 |
Kdys v zahradě jsem byl, kde kvet’
a voněl jasmín, jak mne shled’,
přes plot se ke mně sklonil hned,
děl bílý květ,
děl v šeptu tajemném:
Pro milenku mne vem,
mne vem!
Ach! ach!
Já bez ní žiju ve slzách!
A veselý pták s písní slet’,
blíž jasmínu si na plot sed’,
v své pěkné latině řeč ved’;
děl pták, jenž slet’:
Hlas můj ve zpěvu dojemném
pro milenku svou vem,
jej vem!
Ach, ach!
Já bez ní žiju ve slzách.
Ó ptáku, květe, děl můj ret,
pro lepší los než můj, jenž klet,
ty vonět začni a ty pět!
Tak děl můj ret.
Což s vůní v zpěvu příjemném
bez milky v žalu zlém
já jsem?
Ach, ach!
Jest mrtva — žiju ve slzách.