Lyrika lásky a života/Balada o sentimentální lásce
Lyrika lásky a života Antonín Sova | ||
Tušení | Balada o sentimentální lásce | Půlnoc loutek |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Balada o sentimentální lásce |
Autor: | Antonín Sova |
Zdroj: | SOVA, Antonín. Lyrika lásky a života. Praha: Dr. Ot. Štorch-Marien, 1922. Aventium, sv. 51, s.26-27. |
Licence: | PD old 70 |
Po stezce parku skotští psíci
šli s vyplazeným jazykem.
Květ modrý má svou milovnici
s tím chorým, smutným řapíkem.
Má milenku… Je bílá celá
a přes záhony vyhlíží.
Když zdálky vanem zavoněla,
víc lásce jeho přitíží.
Květ modrý věděl to, že chřadla,
že smrt ji čeká předčasná.
Když prudkou vůní k zemi padla,
v té rose byla překrásná.
Psi skotští vedli paní domů
a ta ji zdvihla ve snění.
S ní ztratila se v moři stromů
a náladou tou jesenní.
A skotští psi v den přišli druhý,
květ modrých zvonků zlomili.
Ten zdvižen drsnou rukou sluhy
už přestal věřit, zpozdilý.
V obrovskou rakev krásné vázy
jej přec jen dali k milence.
Tam poprv objali se, nazí,
a umřeli v té chvílence.