Moderní básníci francouzští/Labutě

Údaje o textu
Titulek: Labutě
Autor: Léon Dierx
Zdroj: Moderní básníci francouzští. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. s. 140–141.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Vrchlický
Licence překlad: PD old 70

Pod těsnou houštinou ve parku hloubi stinné,
kde stará loggie půl obloukem se vine
ve vodě pochmurné se zhlíží z polovice,
květ z tísně břečtanu vyhostěn na hlavice
plá v jejich trhlině a v úponkách se tají,
spí voda, mechy v ní se křištaly být zdají.
Ba sotva nebes kout mír vody zjasní temný
svým matným pableskem, v němž je živ dojem jemný
sta jasných pohledů k zářnému nebi vzhůru,
Ta voda podobna jest lidským očím, v chmuru
jež každý ztápí věk a jejichž ve hlubiny
svou tíži zapouští a stínů svojich stíny.
Spí. V sobě zavírá blíž čisté vzpomínky
kus, jejž chce zachytit si, nebe jedinký.
Však v temné v zrcadlo, jež jasný pruh ten vroubí,
dav bílých labutí se v čistém lesku hloubí
od břehu vypluly a graciosní stuhou
se tiše snují dál i s lesklou vody pruhou,
jak lodě táhly by před sloupy propylejí,
Jak zbytky nádherné se ryzí slávy skvějí.