Havran a jiné básně/Pro Annie
Havran a jiné básně Edgar Allan Poe | ||
Červ dobyvatel | Pro Annie | Svatební Ballada |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Pro Annie |
Autor: | Edgar Allan Poe |
Původní titulek: | For Annie |
Zdroj: | POE, Edgar Allan. Havran a jiné básně. Praha: Bursík a Kohout, 1891. s. 52–55. |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Jaroslav Vrchlický |
Licence překlad: | PD old 70 |
Dík nebi! Zlé krise
minula tíž,
a zdlouhavá nemoc
je skončena již
a zimnice život
je zmožena již.
Cítím jen s žalem,
že síla ta tam,
nehnu ni svalem,
jak ležím tu sám;
však což! pořád líp mi,
cítím to sám.
Tak tiše ležím
teď v loži svém,
kdo zří mne, řekne,
že mrtvý jsem,
zachví se, pomyslí,
že mrtvý jsem.
Vše lkání i štkání
vzdech, stonů zvuk
utichly nyní
i děsný ten tluk,
ten hrozný v mém srdci
ten strašlivý tluk.
Ošklivost — mdloba —
pád údů všech,
jenž i můj mozek
šílenstvím zžeh,
ustály s „žití“ zimnicí,
dech jejíž mozek mi zžeh.
Z muk všech ta nejhorší
prchla též v dál —
děsný ten mučivý
žízně mé pal
po řece sírné, kde
Vášní vře kal;
pil jsem a ztišil se
mé žízně pal.
Vody jsem napil se,
jež stéká tiše
málo stop pod zemí
z chladivé skrýše —
dost blízko pod zemí
z mělké jen skrýše.
Ach, ovšem blázen jen
říci teď může,
že jizba má tmavá jest,
že úzké mé lůže.
Nikdo přec neměl kdy
jiného lůže,
kdo chce spát, musí mít
právě to lůže.
Tantalsky zmítán dřív
zde tich můj duch,
po růžích nevzplá víc
touhy mé vzruch —
po myrtách, po růžích
starý ten vzruch.
Sní nyní, v klidu tak
co tiše leží,
světější o vůni
macešek svěží
i myrtů o vůni
s maceškou svěží,
routou a maceškou
cudnou a svěží.
Leží tak blaženě,
ve snách se houpá
v mé Annie věrnosti,
kráse se koupá —
v kšticích mé Annie se
jak v lázni koupá.
Něžně mne zlíbala,
hladila pak,
až jsem jí na ňadrech
v sen zavřel zrak, —
v ráji těch ňader v sen
zavřel svůj zrak.
Teple mne přikryla,
když tma kol již,
anděly prosila,
by sňali mou tíž —
i královnu andělů,
by vzala mou tíž.
(Jist její láskou) tich
spím v loži svém,
na pohled řeknete,
mrtvý že jsem —
dřímám tak (s láskou svou)
na loži svém,
na pohled řeknete,
mrtvý že jsem,
v bázni se zachvíte,
mrtvý že jsem!
Však srdce mé zářnější
jasnější plá,
nad nebes hvězdy vše
pro Annie plá —
neb světlem lásky mé
pro Annie plá,
myšlenkou na oči
své Annie plá.