Havran a jiné básně/Eulalie
| Havran a jiné básně Edgar Allan Poe | ||
| Annabel-Lee | Eulalie | Ulalum |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Eulalie |
| Autor: | Edgar Allan Poe |
| Původní titulek: | Eulalie |
| Zdroj: | POE, Edgar Allan. Havran a jiné básně. Praha: Bursík a Kohout, 1891. s. 24–25. |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | Jaroslav Vrchlický |
| Licence překlad: | PD old 70 |
Já sám jsem dlel,
kde vzdech a žel;
má duše jak hnijící bahno stála,
než krásná a sladká Eulalie
se cudnou nevěstou mou stala,
než zlatovlasá, mladá Eulalie
se usmívavou nevěstou mou stala.
Míň lesklý jest
lesk půlnočních hvězd
než oči té dívky zářící;
míň páry vloček plá,
jejž svit měsíční tká
nachem a perlami svítící,
než kadeř mojí krásné Eulalie
ta nejvíc nevšímána,
než kadeř jasnozraké mojí Eulalie
nejmenší, nejvíc zanedbána.
Pochyba! Žal! —
Ode mne dál,
mám duše její každý vzdech,
den celý mi
plá mocnými
paprsky Astarty žeh,
neb k ní obrací drahá Eulalie
svůj mateřský, snivý zrak,
neb k ní obrací mladá Eulalie
svůj fialkový zrak.